pokud se nepletu, tak podle stávajících zákonů se považuje za studenta s "nárokem na podporu rodičů" jenom ten, kdo studuje v řádném DENNÍM (tedy ne dálkovém) studiu a mezi studiem na střední a vysoké škole neměl pauzu. Tvoji dceru by úřady, soudy, kdokoli... považoval za normální práce schopnou osobu s ukončeným vzděláním, která nemá od rodičů nárok ani, s prominutím, na prd. Bydlíte odděleně, každá máte jinou adresu trvalého bydliště, dcera nemá morální ani právní nárok žádat od Tebe vůbec nic.

statut studenta má jestliže se zůčastňuje denního studia, nikoliv dálkového. Při dálkovém studiu může pracovat, pokud se ji chce. Jinak pro slevy na jízdném, do divadel, muzeí atd. statut studenta platí i při dálkovém studiu. Nikoliv na výživném.

jen žádá a nic neoplácí... Je strašný, když něco takovýho vyroste z mého sladkého miminka, je mi to líto...

ale vim od mladych lidi z Cech treba to,ze pokud jednou zacnou pracovat a po te se rozhodnou studovat,uz si skolu plati sami (ty prace nemyslim brigady).
Ty pises ze se ji pak v oboru nechtelo pracovat,to chvili pracovala a pak toho nechala nebo nesla do oboru vubec? Kdyby tam chvili delala pak si myslim ze by uz pravne na Tebe nemohla.
Na druhou stranu,kdyz nemas,tak halt nemas,kdepak mas brat?Tudiz po nejakem case by urad prace Ti mel dat nejakou davku a ne Te nechat bez prostredku a pokud tu vyzivovaci povinnost jeste mas,nemuzes ji plnit a ne Tvou vinou,takze soud by Te mel zprostit vyzivovaci povinnosti urcite na dobu,pokud jsi bez zamestnani a bez davek.Dcera by si mohla zazadat na prispevek od statu ackoliv ten by jsi pravdepodobne pozdeji musila splacet,pokud by jsi sla znovu do prace.Jeste je snad i moznost zadosti o predcasny duchod,jsou to sice male penize ale aspon nejaka jistota a soud ma prihlednout k tomu,kolik platis najem a kolik zbyva na zivobyti.

Jak pise Margot,a jestli tedy pres tyden pracuje-pak fakt nema narok ani na psouk.

když to shrnu - dcera má ukončené středoškolské vzdělání, je plnoletá, má práci (byť možná neslavně placenou, ale má), to že si o víkendech dálkově studuje je její věc, nikdo ji nenutí a nikdo jí v tom nebrání... ovšem maminka se dostala do stavu nouze, zaměstnání nemá, příjmy minimální a je normálně legálně vedená na pracáku jako osoba bez zaměstnání... Co myslíte, není to čistě teoreticky náhodou tak, že by naopak dcerunce mohla být soudně určena povinnost přispívat na výživu matce? (Ale nejsem si jistá jak to je, když nevedou společnou domácnost.) To by asi dcerka koukala, kdyby na ni maminka tohle vybalila, co?

myslim ze povinnost k rodicum se nevaze na spolecnou domacnost,takze by to bylo mozne

takže smutné, ale dcera se chová dost vyžírkovsky. Nedej se!

a našla na http://www.tiscali.cz/mone/mone_center_050713.867926.html následující:
Vyživovací povinnost rodičů k dítěti začíná narozením potomka a trvá až do doby, než je dítě schopno se samo živit, tedy než je soustavného výdělku schopné, a proto automaticky nekončí dosažením potomkovy zletilosti (dovršením 18. roku věku). Věk dítěte není rozhodnou skutečností. Věková hranice osmnácti let je významná pouze z hlediska procesního v tom smyslu, že do dovršení zletilosti dítěte může zahájit řízení o určení výživného (není-li plněno dobrovolně) soud i bez návrhu, zatímco po dosažení zletilosti se začne takové řízení jen na podkladě žalobního návrhu oprávněného.
Pokud tedy dítě například řádně studuje na vysoké škole, trvá alimentační závazek po dobu studia, až do jeho dokončení. (Alimentační povinnost k dítěti těžce tělesně či duševně postiženému přetrvává po celou dobu existence právního poměru mezi rodičem a dítětem; jinak řečno do smrti jednoho z nich!)
Jestliže dítě vstoupí do zaměstnání nebo zahájí jinou výdělečnou činnost, jež mu umožňuje samostatnou obživu, ale kterou později přeruší za účelem studia, jímž chce nabýt kvalifikace pro jiné povolání, zásadně se vyživovací povinnost neobnovuje.
V případě, že dítě pouze např. neuspěje u přijímacích zkoušek na vysokou školu, nastoupí proto do zaměstnání se záměrem ucházet se o studium v dalších letech, vychází se z toho, že schopnost dítěte se samo živit není definitivní, a proto se po přijetí ke studiu na vysokou školu vyživovací povinnost rodičů zásadně obnovuje.
Na výživu dětí přispívají podle svých schopností, možností a majetkových poměrů oba rodiče, přičemž se přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Pochopitelně ale třeba takový student vysoké školy nemůže spoléhat jen na rodiče a musí se o živobytí patřičným způsobem přičinit sám, neboť i dítě je povinno podle svých schopností pomáhat rodičům a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, má-li vlastní příjem nebo majetek.

vyžírka, co si studuje o víkendech - dálkově - se musí už živit sama!!!!

vem to selským rozumem - i ty můžeš klidně začít v padesáti něco dálkově studovat, žádný zákon ani vyhláška Ti v tom nebrání... a v tom případě, podle logiky Tvojí dcery, by Ti měli na chod Tvojí domácnosti začít přidávat peníze Tví osmdesátiletí rodiče?? Natož pokud při tom víkendovém studiu budeš přes týden chodit někam do práce? Kde bere Tvá dcera tu svou víru, že jste "povinni jí pomáhat, když se nemůže sama uživit"... a kde bere to, že se nemůže sama uživit? Jsou mraky lidí, kteří chodí přes týden normálně do práce, krom sebe živí třeba i rodinu, mají malé děti, manželku na mateřské... a k tomu si po večerech a víkendech dělají vysokou školu nebo dodělávají maturu. Kdo by asi tak měl živit tyhle dálkové studenty?

http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/pomoc/poradna.php&doc=202
Jak se stanoví výživné rodiči, který nepracuje a nemá jiný příjem?
V případě, že je povinný rodič nezaviněně sám sociálně potřebný, nemá možnost ani schopnost plnit svoji vyživovací povinnost k dítěti, vyživovací povinnost se nestanoví.
Jestliže by se rodič záměrně vyhýbal práci, nespolupracoval s příslušným úřadem práce apod., mohl by soud vycházet při hodnocení možností a schopností takového rodiče z možnosti příjmů - tzn. kolik by asi činil jeho příjem, kdyby pracoval ve svém oboru nebo z toho, kolik vydělával, než se vzdal bez důležitého důvodu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti nebo jiného majetkového prospěchu.
I děti mají ke svým rodičům vyživovací povinnost!
K soudním sporům osvobozeným od soudních poplatků patří i ty, kdy mají právo i rodiče (a za určitých okolností dokonce i prarodiče) žádat po svých dětech, aby vůči nim splnili svou vyživovací povinnost. Že se tak téměř absolutně neděje, není dokladem toho, jak vzorně se děti o své nemohoucí rodiče starají, ale více toho, že rodiče se stydí žalovat na své děti. Ty totiž, pokud jsou schopny se samy živit, jsou podle zákona povinny svým rodičům zajistit slušnou výživu, jestliže to potřebují…

myslím, že nemusíš být zoufalá. Z toho, co jsem našla, vyplývá, že vyživovací povinnost se v Tvém případě vůči dceři nestanoví. Naopak by to mohlo být zajímavé, tedy vyživovací povinnost dcery vůči Tobě.

Dcera pochopitelně nemá nárok na nic, jak už přede mnou psaly Margot s Jasminou. Ale jak je to vlastně s tebou ? Jestliže jsi nemocná, a bylas předtím zaměstnaná, máš nárok na dávky nemocenské, nebo je-li tvá nemoc vážná a dlouhodobá, na invalidní důchod. Není možné, abys zůstala úplně bez prostředků.
Dojdi si u vás na sociální odbor, a zeptej se jak postupovat, abys nebyla na nikom finančně závislá. Pak se dokážeš vypořádat i s "nenažranou" dcérenkou.
Chápu, že nemocný člověk nemá chuť běhat po úřadech, ale asi to bude nutné.

Yveta se výše zmiňovala, že prošvihla nějaké lhůty a na pracák se přihlásila pozdě... takže třeba už teď nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti (ta je myslím jen prvního půl roku), zdravotně na tom nemusí být tak zle, aby to vydalo na invalidní důchod... no a pak už má nároky spíš jen na nějaké sodiální dávky a to asi nebude žádná velká sláva.

Jasně, do problémů Yvety nevidím. Ale lepší minimální sociální dávky, než nic. A pokud je nemocná, tak tyhle vztahy v rodině jí na zdraví nepřidají. Asi se rozdala moc - viz "přenechaný byt 3 1 dětem" a sama si platí pronajatou garsonku. Pak děti nevědí, co ještě chtít víc.

neboť je možné, aby člověk zůstal sám osobně bez prostředků, posuzuje se celá společná domácnost. ALe konkrétně tento případ : jestliže Yveta přišla na pracák až tehdy, kdy rozhodné období pro vznik nároku na podporu byl delší než tři roky nebo pokud v posledních třech letech před zaevidováním neprokáže celý rok započitatelné doby, nedostane od ÚP ani halíř, přes to vlak nejede. Může si zažádat o sociální dávky a tam se posoudí soc. potřebnost domácnosti, ve které momentálně žije. Dcerunka berunka : Jestliže pracuje, tak ať neloudí dotace. A jestliže už nepracuje nebo práci ztratí - když doloží na pracáku, že studium je skutečně dálkové, zaevidují ji a podporu buďto dostane od něj - jestliže posčítá celý rok těch brigád a tak různě, jak píše Yveta - nebo si požádá o soc.dávky. Takže bez koruny by sama býr nemusela. Já to vidím tak, že ani nejde jen o ty peníze, mamina se bojí, že když přestane platit, ztratí dceru, třebas jen dočasně, a to bolí. V ostatním mají předřečníci zhruba pravdu. Jen ať se dcera začne starat sama o sebe, trocha samostatnosti jí jen prospěje a nárokové dávky ze sociálky se nevyplácejí zpětně, třeba jí to teď zbytečně propadá. Takže tak.

ať tě zažaluje u soudu, viděla bys, jak rychle mění barvu. Ona totiž určitě ví, že nemá nárok na žádné peníze z tvé strany a asi jenom hřeší na tvoji neznalost. Takové dcerunce bych nakopala. Nic jí nebrání chodit při studiu na brigádu a chybějící peníze si zkrátka vydělat. Kromě značkových butiků existují i sekáče, kde se obleče za zlomek toho, co vyhodí za drahé hadry, a ještě jí zbude na hromadu skript (když tak touží po vědění). Podle mého názoru jí chybí jediné - slušnost. Nepodporovat, odstavit od prsu.

jen mě tak při čtení napadlo ... Yvetě ÚP nedal žádnou podporu, protože se tam přihlásila později. Čili zřejmě nastala časová prodleva mezi ukončením posledního zaměstnání a přihlášení se na ÚP. No a moje otázky zní: Jak to měla Yveta s placením sociálního a zdravotního "pojištění" v době té mezery? Platila si je sama z úspor? Nebo je v tu dobu neplatil nikdo a vznikla tak nějaká nesrovnalost?
A potom ještě taková drobnost - připojení k internetu, podle mého názoru, není základní životní potřebou. Může sice pomoci při hledání zaměstnání, ale jsem přesvědčen, že fyzickou návštěvou se dá dosáhnout lepších výsledků (pokud Yveta nepotřebuje něco skrývat). Není proto škoda utrácet nedostávající se peníze zrovna za internet?

se netýká výživovací povinnosti, ale souvisí s placením pojištění, do 26 let může člověk nastoupit na denní studium a stát za něj bude hradit zdravotní a sociální pojištění (má statut studenta). Týká se to jen denního studia - tzv. soustavné přápravy na budoucí povolání - ne dálkového, tam už si člověk buď najde zaměstnání, nebo jde do evidence ÚP, nebo si platí pojištění jako samoplátce. Trošku nerozumím proč Ti nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti - neodvíjí se od toho, kdy ses ohlásila, ale od toho jestli o ni požádáš a doložíš z posledních tří let odpracovaný minimálně rok. Popř. nemáš nárok na některou ze sociálních dávek??

asi blbě čtu, ale kde byla zmínka o internetu?

já tedy připojení k internetu za základní životní potřebu pokládám. Vůbec si neumím představit být odříznutá od informací. Když už by fakt nebyly peníze ani na to připojení, tak je možné využívat internet třeba v knihovně, mívají ho tam na určitou dobu zdarma.

Vodoměrko, zmínka tam nikde nebyla. Pochybuji ale, že Yveta svůj článek poslala prostřednictvím České pošty.

Ariano, přiznávám, v knihovně jsem kvůli internetu nikdy nebyl. Nějak ale pochybuji, že třeba ve městě s dvaceti tisíci obyvateli by člověk vůbec měl šanci uspět v nějaké "frontě" na knihovnický internet.
Hmm, to by mě zajímalo, jak by se na takové připojení k internetu dívala třeba sociálka. Nemyslím, že by to byla základní životní potřeba, takže když jsou někomu schopni říci, ať prodá nadbytečné věci (video, kožich apod.) a teprve potom přijde žádat, tak internet by určitě byl jednou z nich.

tak třeba v DDM, v ICM a v podobných institucích je internet zdarma, u kamarádky je zdarma, a když mluvíš o těch nadbytečných věcech, tak já osobně nemám ani video, ani kožich, ale mám internet... tak by mě zajímalo, co bych na Yvetině místě měla tak asi prodat? Že by děti????

jediným slovem o tom, kdo tu tvou dceru vlastně vychovával....ty asi určitě ne - to byla v děcáku, nebo co?

Nechápu, jak můžete takhle jedovatě sekat. Paní Yveta se podle mne naopak velmi snažila, až příliš. Dětem dala byt, sama žije spokojeně v garsoniéře. Pokud to šlo, tak se starala, dávno dospělou dceru naopak vydržovala.
Takže nechápu, proč ty jedovatosti.¨
Jinak - pokud vaše slova jsou myšlena jako kritika její výchovy, tak vás mohu ubezpečit, že je mnoho rodičů, vychovávajících laskavě více dětí, stejnou láskou, a přeci se z jednoho dítěte stane černá ovce. Prostě geny jsou geny.
Ale vy jste jistě dokonalá, což ostatně vidím i z toho, že tu není nic, co byste nevěděla lépe :-))) Jinak - nic proti vám, vaše verše jsou milé.

tak to tady čtu, po dlouhé době, a zírám.
Aleno T., obdivuju, že jsi zase trefila správný tlačítko a povedlo se ti přihlásit bez hysterie , ovšem tohle si od tebe Yveta fakt nezasloužila. Nevím, kolik je tobě, pokud si pamatuju, tak máš taky děti. Asi jsi měla štěstí, že k tobě se chovají vzorně, pozorně, zahrnují tě láskou a darama.
Yveto, prosím tě, nic si z toho nedělej. Myslím, že ti k tvému problému už tady lidi fundovaně poradili, a pokud budeš důsledná, tak se tvoje dcerka umoudří. Když je už ve třetím ročníku vysoké, tak to zas není tak zlé, takže nebude nějaký superflákač. A když se stará její tatínek, který ji zaměstnává, tak dívčina asi hlady nezemře. Bydlet kde má, jíst co taky, tak se zbytečně netrap. Vydrž, ona se umoudří, neboj. Držím ti moc palce, aby to bylo co nejdřív. Teď především mysli na sebe, na svoje zdraví!

ale je to celé nějaké divné - i já mám dvě děti, vychovávala jsem je sama - nezahrnujou mě darama, ale vycházím s nimi a když jsem byla po operaci a nemohla jsem chodit, tak se o mě postarali. Od malička jsem je učila samostatnosti a soběstačnosti. Taky jsem jim dala svůj byt a taky jsem taky jsem jim poimáhala pokud jsem mohla - ale NIKDY!!! je nenapadlo mě vydírat!Což je to, co její dcera přesně dělá.A já nechápu, jak to, že ve svém věku ještě neví, že takové věci se prostě nedělají a že se proti tomu neumí bránit. Jinak krom příspěvku od rodičů též existuje věc zvaná stipendium. Jo, a jestliže by úřad práce, či sociálka uznaly, že dcera studuje, měla by pak nárok na přídavky, slevu na dani a podobně. Dále by si dcera měla veškeré dávky dávno vyběhat sama. Je dospělá a plnoletá a snad i svéprávná. To, že to neudělala a ani nehodlá udělat, o něčem svědčí. A tu matku nechápu, proč se sakra už dávno neobrátila na právníka, když si v takovémto případě neví rady. Tady není otázka, kdy se umoudří dcerka, ale kdy se sakra umoudří matka. Ona vůbec neměla dopustit, aby k takovéto situaci vůbec došlo. Bůhví, jak to tam celá ta léta vůbec vypadalo, tohle mi spíš připadá, jako že se jí dcera za něco mstí - nebo že jí vrací nějakou křivdu nebo tak. Ale to je její věc. Každopádně se té dívce moc výchovy nedostalo. Černá ovce se z dítěte stane, když se dostane do špatné společnosti, začně krást, pít, fetovat apod. Ale tohle není případ její dcery... takže tohle nemá s genama nic společného.

že si z vás všech Iveta utahuje.Je jí - podle toho, co tvrdí - přes padesát, je tedy mé generace.Není dementní, ani negramotná a viditelně umí pracovat s počítačem.Tudíž by se do uvedené situace vůbec neměla dostat.Není to mladá a nezkušená holka a zatraceně dobře ví, kde a jak si patřičné informace najít. Takže se teď pravděpodobně báječně baví.Budiž jí to přáno...Pokud je ovšem všechno tak, jak ve svém přídavku tvrdí....pak jí není ani rady ani pomoci. Pokud svou dceru vychovala tak, že tato si zvykla, že zadupe - a dostane se jí všeho co chce - pak chyba leží jasně na straně rodičů, kteří to dopustili a pouze sklízejí ovoce své vlastní mizerné práce. A už vůbec nechápu postoj jejího bratra, který jí financuje bydlení. Můj - a jakýkoli jiný bratr, už by ji dávno vyhnal na ulici. A jen tak mimochodem -slovo láska v celém příspěvku jedinkráte nepadlo. Takže bůhví jak to všechno vlastně je.

nezlobte se, ale někdy mi připadáte úplně mimo... Spousta lidí umí napsat mejla, ale neumí vyhledávat apod. Zvlášť ta poznámka sedí od osoby, která je hysterická, když se nemůže VLASTNÍ neschopností přihlásit!

bylo to vinou vadného vyhledávače. Tu chybu jsem sama našla a spravila. a jak vidíte, tak už to funguje.Krom internetu existují ještě tisk, knihy, sbírky zákonů, knihovny,advokátní poradny, přátelé, kolegové, ostatní lidi, atd.atd.Nemluvě o obvodním, nebo městském úřadě, který je nakonec povinen podat správné informace. Já osobně si myslím, že ve své naivitě jste jí "skočili na špek" a ona se teď báječně baví na váš účet. Hezkou neděli.

asi vám ani nedošlo, že sem se chodí pro radu jako ke kamarádce, ale to vy asi neznáte, tak jste radši chytrá a povýšená. Jasně, že ty odborný se daj najít všemožně, ale laskavá rada je kolikrát nad zlato.

ale rozhodně bys se mohla chovat slušně. To bylo vždy hlavním atributem Kudlanky, že čtenáři a pisatelé reakcí se chovali navzájem kultivovaně. Zamysli se nad sebou. Sem píšou lidé zklamaní, píšou o radu. Nemyslím, že by Velekudla přetiskovala nějaké podvodné dotazy, případně že by si sama něco vymýšlela, abychom jí skákali na špek.
To je snad běžné jinde, tady ne.
Asi máš špatné životní zkušenosti. Naše sousedka má podobné trápení, podobnou dceru, je to, jako bych to četla její slova. Uvědomuješ si, že takhle vlastní podrýváš autoritu Kudlanky?
Když se tu budou lidi trampotám druhých vysmívat?
Když nemáš radu, tak nepruď!
Jedovatost a ironie ještě nikomu nepomohla.
Přeju příjemný den všem.

vždyť je to totéž co s týranými (psychicky i fyzicky) ženami. Inteligentní,samostatné,schopné,pracovité atd. ženy, přesto dlouho trvá, než se jim podaří vymanit ze závislosti na chlapovi,který jim charakterem nesahá ani po kotník. Když to dopustí u chlapa, snadno pochopit, že to jiná nezvládne u vlastního dítěte - být hned rázná, rozhodná, nezávislá, racionálně uvažující bytost netopící se v citech a pocitech.
Máš vždycky pochopení pro ženy, které mají problémy s mužem-despotou,hajzlíkem. Nedávno jsi velmi přesně vykreslila, jak k tomu dojde, že ta žena, chytrá, šikovná a schopná, spadne do takové klece, jak se ty hranice co lze snést a co už ne, posouvají pozvolna. Tak nějak tak to jde i s dítětem.

A stejně jako ta manželka nemusí být hloupá, nepořádná, líná mrcha, tak ta matka nemusela být lhostejná nepečující macecha.
Navíc mám dojem, že dcerka není vůbec černou ovcí současnost, naopak. Jako přibývá mladých lidí, kteří pracují i studují, mezitím cestují a nebo se věnujíc nějaké smysluplné činnosti, tak přibývá hodně mladých, kteří nemají jiný cíl než hladce, pokud možno bezpracně, proplout životem, leckdy nedojdou ani na tu střední, natož vysokou. Taky už jsem slyšela několikrát "nevím co dál, nechce se mi hned jít makat po maturitě, tak asi pudu někam na vejšku". Následně si podají 5 přihlášek a ono to někam vyjde, aspoň na toho bakaláře na pajdě to nějak doklepou. Ti lepší. Ti horší opustí učiliště a pak se kloužou mezi prací od října do května, a pracákem od června do září. Kdo by si kazil léto, no ne?

Yveta nema pomalu ani na chleba a pujde k advokatovi.....
Jinak AlenuT pochopte;je to fajn zenska co sem prispiva casto uzitecne a miva pochopeni.
Cas od casu vsak miva tyhle zachvaty kousavosti.Dam si na to priste pozor,zda se to objevuje periodicky,napr. pri fazich Mesice ....

periodicky neperiodicky, to je fuk kdy je kousavá. Tohle se prostě nedělá, kiwi to napsala naprosto přesně. A bb má recht taky, je to jako kdyby to s jejíma synama nebylo tak úplně jak ona píše. Víš, já když mám hádavou, tak třeba ten komentář i napíšu - tím se mi uleví. Jenže pak nekliknu na tlačítko odeslat ale zavřu okno. Nevím proč maj jiný doplácet na moji blbou náladu, mindráky nebo spackanej život.

ani pět, ani patnáct ani pětadvacet - ale padesát. Je dost stará na to, aby si uměla poradit a kde a jak sežene patřičné informace. Má za sebou nejmíň třicet let praxe plus životní zkušenosti.A jestliže vychovávala svou dceru tak, že se z ní stal vyděrač - pak odvedla mizernou práci a sklízí, co zasela. Je mi líto.

výchova je jen půl, genetika dělá divy, to za prvé
a to cos napsala v poslední větě zní stejně jako věta mého strejdy, když si bratranec přivedl novou partnerku, rozvedenou paní s dvěma dětmi, kterou manžel bil až jí zlámal nohy - "normální chlap by to jen tak neudělal, tak buď si vzala šílence, její chyba a je sama vadná, nebo si to prostě zasloužila"
strejda sám si vzal rozvedenou paní s dvěma kluky, vzorně se o rodinu staral a stará dodnes, je to velice slušný, laskavý a pracovitý člověk, někdo jako ty - přesto z něj vypadla taková perla

mohla bych vypsat několik příběhů sourozenců vychovávaných zcela stejně, kteří vyrostli v úplně rozdílně jednající lidi, jeden znám tak zblízka jak je to jen možné, a nebylo v tom rozdílu nic jiného než vrozené sklony

vona klikne na "odeslat"......

už tu bylo psáno, že si můžeš myslet, co chceš, ale mně na tom vadí dost i to, co už napsala kiwi: "Uvědomuješ si, že takhle vlastní podrýváš autoritu Kudlanky?
Když se tu budou lidi trampotám druhých vysmívat?
Když nemáš radu, tak nepruď!
Jedovatost a ironie ještě nikomu nepomohla. "
Obzvlášť bych vyzdvihla tu třetí větu. V případě, že ty sama jsi bez viny, pak ok a házej kamenem a já se omluvím. Ale myslím si, že to se nestane...

protože máš jen kluky. Kdybys porodila a vychovávala i dívčátko, pak vsadím boty, že bys ho rozmazlovala víc než kluka. Vím o čem píšu, sama mám páreček a veřejně přiznávám, že dceru jsem rozmazluju daleko víc než syna, i když oba miluju úplně stejně...

Ted otazka genetiky;
mam kamosku,vzdycky delala,nekdy i na dva prac.uvazky,manzel taky vzdy do prace,rodicove obou-zadni lenosi,naopak drici,presto jeden z jejich synu se flaka,druhy syn si vede dobre.
Je to jen genetika?
Uz jsme podobne tema kdysi rozebirali,driv by se takove dcerunce napraskalo ale dnesni doba umoznuje "mit" rychle a bez prace.Sklony k pohodlicku ma vsak kazdej clovek,to je nam dano prirodou.Takze genetika to jenom nebude....

na tom příspěvku té paní dost věcí nesedí - např. pracovala a pak se ozvaly nemoci - jestliže tedy pracovala, vznikl jí nárok na nemocenské dávky, ktteré mohla brát rok.Pak ji automaticky obesílá (pokud nemoc trvá) správa sociálního zabezpečení a přizná jí buď celý nebo částečný invalidní důchod. Tudíž bez prostředků ta paní není. Jsou to pravda malé paníze a vyskakovat si za ně nemůže, ale je to příjem. Na sociálku šla pozdě - kdy pozdě, jak pozdě??? a z čeho tedy žila?? A z čeho té dceři dávala ty peníze? A proč jí dávala ty peníze - proč jí prostě neřekla:"Podívej, nevydělávám,jsem o invalidním důchodu, kterej je menší než to, co dostaneš od táty. No, ale neboj se, když budeš mít hlad, vždycky můžeš přijít a já ti najíst dám - i kdybych sama měla být hlady, tebe umřít nenechám!" A vůbec,proč ji zvala do nějaké restaurace, proč k ní ta dcera nemůže normálně zajít na pokec a na kafe. Normálně to dcery dělají - i já to tak dělala.A jelikož nebydlím v Praze, stavuji se u svých synků já, když do Prahy jedu.Podle své momentální situace jim většinou uvařím, nebo napeču něco dobrého a pak to sníme (a vyměníme si informace) .Nebýt svých dětí, tak počítač nemám a nikdy bych se na něj nezmohla. Pokud jsem podlehla svému temperamentu, zděděném po jugoslávské babičce, tak mě omluvte - ale jsem toho náhledu, že technika není pán, nýbrž sluha a jako taková by měla sloužit. A to bez toho, že jí člověk rozumí. Na to, abych jela tramvají taky nepotřebuju znát, jak funguje elektromotor. Taky nechápu, co to ta dcera dělá u svého otce za práci, že jí platí tak málo? dělá snad načerno? To by ale měl tatík trochu přidat. Jestliže ovšem dcera pracuje, jak na černo, či na bílo - pracuje!!!Tudíž se nikde nepoflakuje. A jestliže přitom ještě studuje - tak klobouk dolů.a způsb jakým se dcera snaží matku "ždímat" rozhodně nesvědčí o dobrých vzájemných vztazích. A tam bývají na vině obě strany rovným dílem. A je to opět matka, která by měla udělat první krok a situaci vyjasnit. Měla by svou dceru přesvědčit o tom, že sice nemá peníze - ale že je pořád její máma a že ji má pořád ráda, že pro ni se vždycky kousek jídla najde, bude-li hladovět a vždycky se jí dostane útěchy, bude-li nešťastná.Ale nic takového se v tom příspěvku nepíše. Píše se tam, jaký je ta máma chudák a jaká je ta dcera mrcha. No , ale tu mrchu přece vychovala ona, ne?

zase jedna osoba, co sežrala šalamouna. Co ví absolutně všechno, a ještě k tomu nejlíp.
Už to tu pár lidí napsalo: než ubližovat, raději nepsat.
Ale vy prostě nějak máte potěšení z toho, když hodíte jedovatou slinu...
Nechcete už těch výpadů nechat?
Tak jo, jste dokonalá, máte úžasný děti, všechno víte, určitě máte nějaký úžasný zaměstnání, kde vás všichni milujou - a je vidět, že Yvetě opravdu chcete dobře poradit, pomoct.

je velikánský rozdíl mezi mužem, který týrá svou ženu a mezi dcerou, která (mírně řečeno) se svou matkou zrovna nevychází. Tyran svou ženu doslova a do písmene ohrožuje na života, žena většinou nemá, kam by utekla a nemá prostředky na živobytí. Jsou případy, kdy i tak si tyran svou oběť , které se podařilo uniknout, najde. Žena si brala muže dospělého a na jeho výchovu neměla vliv a nemůlže ho ani nijak ovlivnit.Navíc s ním obvykle sdílí domácnost a má s ním děti. U dcery je tomu naprosto jinak. Dceru matka důvěrně zná a vliv na ni měla od malička. Dokáže odhadnout její reakce, ví čím ji naštvě a čím jí naopak udělá radost, ví, kdy je nešťastná a smutná a kdy je naopak šťastná a proč.Zná její vkus, ví co jí sluší a v čem se cítí dobře, zná všecky její kamarádky a ví, co dělají.Většinou má přehled - nebo částečný přehled o jejích známostech.Co se týče studia tak ví, co přesně studuje a jak jí to jde, kterých zkoušek se bojí a které předměty jí jdou. Tuhle paní ta dcera nemlátí, ani jí nijak neubližuje. Nesdílí s ní domácnost a prakticky se vůbec nemusejí vidět - a když, tak ji matka pozve do restaurace. Tobě to fakt nezní divně???? Mně to spíš připadá, že když už jí máma nedala (najevo) lásku a pozornost, tak chce (ta dcera) aspoň prachy.

paní všechnovímvšechnoznám... Ale co je vám do toho z čeho žila a kde brala peníze?! Yveta chce poradit jak dlouho bude ještě její dceta mít statut studenta. Nic víc, nic míň... a vy ji za to postavíte na pranýř. Yveta popsala svůj příběh v kostce, nepsala román ale dotaz! A vy ji osočíte z toho, že si to vymyslela a nám tu otloukáte o hlavu vaše idylické vztahy se syny?! Proč??? Nám je přece šumafuk zda jsou takové či nikoli...

ale teď mi to nedá. Mám pocit, že AlenaT si vždycky jednou za čas najde "oběť" a na té si vybije svoje mindráky. Neuzná jediný argument někoho jiného a vehementně prosazuje svoji jedinou správnou pravdu. Pak je zase chvilku klid a je v pohodě. Asi by se Jasmína měla na ty periody zaměřit, aby se na to v redakci mohli připravit výběrem článků a třeba i nějaký jí nastrčit místo boxovacího pytle.

ale přečetla jsem si ten příspěvek pořádně a snažila jsem se na něj podívat z různých úhlů. Tak ta paní tvrdí, že je bez příjmu - tzn. že vůbec žádné peníze nemá - jak to??? Dále - kdyby se dokázala se svou dcerou normálně domluvit. tak k téhle situaci nikdy nedošlo. Já po ní jedovaté sliny neplivám a ani ji nestavím na pranýř. Jestli vy ji tam vidíte, je to Váš pohled. Já vidím padesátiletou ženskou, která má dost praxe a zkušeností na to, aby si věděla rady. Kdyby to napsala mladá holka, nebo žena o dvacet let mladší, tak to pochopím....moje vztahy s dětmi a s kýmkoli nejsou idylické , ale naprosto normální - jako vztahy rodičů a dětí běžně bývají - ale v případě té paní tomu viditelně nění. a na tom obvykle nesou vinu obě strany. Takže, buď si z vás ta paní utahuje - o čemž svědčí ten naivní dotaz , nebo je všechno jinak.

byl dotaz na dobu trvání "statutu studenta". To bylo kvalitně zodpovězeno a nemyslím, že by nějaké šťourání do dalších záležitostí bylo vhodné.
Tak snad zas příště, dobrou noc všem.

myslím, že vůbec nevnímáte, co se tu píše a jen si melete svou, diskuze s vámi nemá smysl, přečtěte si aspoň to, co napsal Pavel!!!

jsem účetní a naše zákony - jakýkoliv! - jsou psaný tak, že se dost často nedaj pochopit a člověk bez právní vědomí si je může vyložit různejma způsobama, takže když si není jistej zeptá se přátel a nečeká, že budou rozebírat jeho soukromí...

utíkaj mi písmenka

ani padesátka neznamená, že si musím vědět se vším rady - tím spíš, když jsem v presu...

jak je ta paní vymyšlená, naivní, jak si z nás utahuje,
jak dceři nedala dobré vychování ani lásku,
jak jsme jí skočili na špek,
jak se divíte, kdo tu její dceru vlastně vychovával....(ty asi určitě ne - to byla v děcáku, nebo co),
jak se jí dcera za něco mstí - nebo že jí vrací nějakou křivdu nebo tak,
a že odvedla mizernou práci a sklízí, co zasela.

to je jen pár slov z těch, co jste tu všechno napsala.
Proč?
Co vám ta paní udělala, že se do ní tak pouštíte?
Proč se nás všechny snažíte tak urputně přesvědčit, že ona je - viz výše ...
Dost vás nechápu, neznám vás, myslel jsem, že budete pohodová ženská, ale pravda je, že usuzovat podle několika vtipných básniček na kvalitu člověka se nedá.
Tak tedy já svůj omyl přiznávám.

Pro paní Yvetu: neberte vážně všechno, co tu bylo napsáno, na světě nejsou jen hudrmanice.

myslím, že tím co napsal Pavel by se to mohlo ukončit...

snad,Mesic ubyva,zitra ci pozitri bude Alena zase fungovat normalne,pohodove

jako účetní víš, že status studenta se dá doložit jedním jediným způsobem, a to potrvzením o denním studiu vystaveným příslušnou školou. Toto potvrzení se předkládá zaměstnavateli za účelem uplatňování nároku na přídavky na děti a na slevu na dani. Pokud na paní kdy své děti vychovávala a živila, tak to nejméně dvacet let dobře ví. Vznesla - z mého pohledu podivný dotaz qa uvedla k němu dost pofidérní důvody - a já chci vědět proč to udělala. Nic víc, nic míň.

taky se mi zdá, že to Al.T trochu moc naostřila. Yveta chtěla poradit. No a i kdyby svou dceru špatně vychovala, tak co?
To by pak neměla nárok na pomoc, na radu, na nic? Takže poradit se smí jen těm, co nikdy neudělali žádnou chybu, omyl, co byli dokonalí od hlavy až k patě? Ale těm se přece radit nemusí, ti to všechno zvládnou, děti vychovají skvěle, počítače od nich třeba i dostanou a jen samého dobrého se dočkají.

co je ale tobě do toho proč to udělala?! Nic, vůbec nic - dotaz byl jasný a odpovědi na něj taky. A pokud už jsi tak netaktní a chceš se šťourat v cizím soukromí, tak se máš zeptat slušně, bez ironie a okamžitého odsouzení. Tečka konec...

jak jste se tady všichni vrhli na Alenu T., protože řekla svůj odlišný názor. Možná ho vyřkla moc příkře, ale stojí si za ním.
Ani já nehodlám hodnotit rodinné vztahy Yvety, na to nemám ani právo, ani dost informací. Jsem věkem blíž Yvetě, a mám doma ještě dva studující, takže bych měla chápat víc jí. Také tématem je podivný dotaz Yvety, ne řešení její rodinné situace.
Podívejme se ale na to ze strany dcery : Rodiče se rozvedli, otec má novou rodinu, matka žije s přítelem. Yveta velkoryse přenechala svůj byt dětem. Je vidět, že jsou děti samostatné a bratr solidární. Dcera si dle možností přivydělává a řádně studuje dálkově VŠ. Je už ve třetím ročníku, tedy žádná flákačka.
Za předpokladu, že dceři ještě není 26 let, mohla by eventuálně studovat na denním studiu, a pak by k ní měli rodiče vyživovací povinnost.
Sama Yveta o dceři píše, že důvodem VŠ studia bylo :…" ale pak se jí zřejmě v dříve zvoleném oboru nechtělo pracovat, tak chodila po brigádách nebo byla doma, nebo tak různě - sama nevím".
Jak, nevím ? Chápu, že v některých rodinách se děti osamostatňují dříve, ale aby máma nevěděla, jestli dcera pracuje, nebo se fláká doma ?
Asi jsem staromódní, ale na těch ostrých slovech Aleny T. něco bude.

taky mi přijde, že Alena může mít svůj díl pravdy v tom principu "každý svého štěstí strojvůdcem"... na druhou stranu ale v tomhle případě to bere na můj vkus hrozně radikálně a černobíle... a obávám se, že takhle jednoznačně a černobíle svět nefunguje. Jeden příklad za všechny - dle Aleny dobrá matka ví o dceři první poslední. No to tedy vůbec nemusí být pravda - bohatě stačí, aby dítko bylo tak třeskutě introvertní povaha jako jsem byla v pubertě já. Přestože mi tehdy maminka do kebule opravdu moc neviděla a vidět nemohla (ač se poctivě snažila), tak jsme mou pubertu tehdy obě přestály v pohodě a k oboustranné spokojenosti.
Tím chci jen říct - přijde mi, že Alena má v něčem pravdu, ale soudí Yvetu moc černobíle a šablonovitě.

ale jak uz bylo zde receno-do toho nam vsem je uplny lautr-*****

Pro informaci, když odejdeš ze zaměstnání (je jedno z jakého důvodu), posléze onemocníš, tak jseš v ochranné lhůtě a sociálka ti vyplácí nemocenskou, nemocenská se vyplácí jenom 12 měsíců, což znamená, že po 12ti měsících, když komise řekne, že to není na invalidní nebo důchod, tak nedostane nic, tím pádem uplynula půlroční lhůta pro výplatu z úřadu práce. Musí se přihlášovat každý měsíc na úřadu práce a na sociálce, kde žádá každý měsíc o dávky a o zaplacení zdravotního a sociálního pojištění.Úřady pak rozhodujou, jestli má nárok na dávky a nebo jestli ji vůbec něco dají, stává se, že jen zaplatí pojištění a ona by nedostala vůbec nic.

pokud paní před odchodem na nemocenskou pracovala, je rozhodné obdobé t ř i roky zpět. TAkže po ukončení výplaty nem. dávek se přihlásíš na ÚP a máš nárok na podporu.

Mohla pracovat načerno, starat se o nemocné rodiče nebo být v domácnosti, možných zdůvodnění jsou spousty.

AlenoT, ona přece nepsala, že se schází s dcerou jedině v restauraci, ale že dokud měla peníze, občas dceři nakoupila jídlo, občas ji pozvala do restaurace. Dcera žije se mnou od narození, a taky ji občas pozvu do restaurace, stejně tak si se synem zajdeme občas na oběd jen ve dvou a pak u kafe a kapučína se někdy neprobere nic a někdy leccos, co doma při rodinných obědech ne.
Nesrovnávám utrpení týraných žen s utrpením Yvetty, to určitě ne, ale reakce "obětí", které jsou shodné, podle stejného principu. To jsem reagovala na to, co jsi psala v druhém svém komentáři, proč se matka nezachovala rázněji atd.
Dcera studuje dálkově, o víkendech, je svobodná a bezdětná a zřejmě zdravá, v takové situaci považuju za zcela samozřejmé že pracuje, není to nic, před tím bych smekala klobouk. Je to pro mě standard, jako že pracuju já a zvládnu přitom i další věci.
Mám s dětmi myslím moc dobré vztahy (z mého pohledu, jak by to definovaly ony nevím , přesto nevím o každém hnutí mysli své dcery. Natož syna, který je po mně mírně dominantní solitér. Přesto spolu skvěle vycházíme a diskuze s ním si vychutnávám čím dál víc. Stejně jako si užívám pobyt, soužití s nimi, doma i mimo. Ale že bych si byla jistá, co si právě teď moje dcera myslí, přeje, o čem sní? To ne. Představu mám, ale ta asi pokulhává za změnami v její mysli

Mamčo, ano, vyživovací povinnost k dítěti do 26 let, pokud studuje v řádném denním studiu, ovšem ta by byla splněna už jen tím, že matka přenechala dětem byt a občas nakoupila potraviny. Ostatní splní otec. Dcera taky bere přídavky na dítě. Vyživovací povinnost není drahé kolo ani kredit do mobilu, například.

Nemyslím si, že AlenaT je plná zášti apod., jak jí tu bylo vyčítáno. Reaguje podle svých zkušeností a i moje zkušenosti jsou takové, že jsem občas podezíravá a opatrná. Ale taky musíme mít na paměti, že lidi jsou různí, žijí různé životy a v životě se jim dějí věci, které nemusíme chápat, ale měli bychom je brát tak, jak je nám předkládají, a nepodsouvat jim špatnosti. Pokud se časem ukáže, že je to jinak, než se zdálo, tak tu změnu přijmout a teprve až nastane, tak reagovat. Ne předem rozhodnout, na takový luxus asi nemáme.

A co s dcerou,která dodělala školu.Je na prac.úřádě.Zdravá,nemá zájem jít do práce.Celé dny jen leží u TV u PC.Ožije o víkendech,kdy jde pařit.Peníze si schání buh ví jak a buh ví kde. Já jsem invalidní svým způsobem mne šikanuje.Dnes jsem se dozvěděla,že je se mnou,protože jí je mě líto .Co s ní...Jak z toho ven...Já celej život pracovala.Dceři bude 21 let.Spořila jsem ji kč na stavební spoření,zrušila ,rozfofrovala....Já už nevím jak dál.Má tu trvalé bydliště jak není po jejím je zle....