O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KDO MŮŽETE, POMOZTE I MĚ PDF Tisk E-mail
Středa, 24 září 2008

 Mám trápení s mladším synem. V neděli mu bude 15 a je deváťák. Konec minulého školního roku se nesl ve znamení trojky z chování a pětky z matematiky, za což jsem - mj. - vyrazila manžela z mého bytu, už jsem o tom na kudlance psala. Měla jsem pro syna domluvený pobyt ve středisku výchovné péče, ale po "zásahu" tatínka z toho sešlo!

 

 

 

 

 

     Ovšem již 5. září mě volali ze školy, že je drzý, tyká učiteli, plus další a další problémy. 9. září jsme byli ve zmiňovaném středisku, ale nic se nevyřešilo. Manžel byl va škole na výchovné komisi, na čem se tam dohodli nevím, s manželem vůbec nekomunikuji a jeho třídní učitelkou budu muvit dneska odpoledne. Přiznávám se, že každý večer kontroluji synovi v mobilu SMS.

 

     Tatínek ho nabádá ke slušnému chování, ale jak vidět zbytečně, neboť koncem minulého týdne rozbil skleněné dveře za 3100 Kč, které tatínek uhradil. Já jsem se o tom dozvěděla od kamarádky. Asi má ve škole domluvené, aby mě o ničem neinformovali...

 

     Abych toho ještě neměla málo, tak si manžel na mě najal advokáta, který mu poradil, že má u rozvodu požadovat náhradní bydlení. Přiznám se, že to mě dostalo na kolena a nejsu si vůbec jistá, s kým jsem to vlastě 21 let žila. Při odchodu si odnesl VEŠKEROU hotovost. Odvezl si auto, a já jsem mu vrátila veškeré věci, které pocházely od něj nebo jeho rodiny.

 

     Celou dobu si chodil do mého byto prát prádlo, ale že platím inkaso, atd.  ze svého, mu vůbec nevadí. Tak jsem vyměnila zámek u dveří a je pokoj. Udělal mi scénu, ale mám zatím  klid.

 

     Pozítří mám 40, a někdy přemýšlím o tom, že by bylo lepší se neprobudit a mít od všeho pokoj. A to mám před sebou soudy o svěření dětí do mé péče a rozvod...

 

 

Ráchel

 

 

 

Komentáře (89)add feed
... : Jarda
Jak se ukázalo, měl manžel nakonec pravdu, středisko výchovné péče nic nevyřešilo. Přiznám se, že bych se dost divil, kdyby vyřešilo.
Jestliže doteď bydlí s tebou ve společném nájemním bytě, tak samosebou má nárok na bydlení v bytě dál anebo na náhradní byt, tebou opatřený. On zřejmě nemá zájem stát se bezdomovcem, s tím nic nenaděláš. Vůbec je to celé nějak trochu na hlavu - vyhodit manžela z bytu kvůli špatnému prospěchu dítěte.
Ale vždyť jsi ještě mladá, ve tvých 43 letech budeš mít děti již dospělé a samostatné. Vydrž ty tři roky, počkej si. Život ve 43 a dál je úžasný.
září 24, 2008 12:51
Asi máte doma i jiné problémy, než trojky z chování. : mamča
Pokud máte s manželem předrozvodové problémy, pochopitelně na to reagují i děti. Ten deváťák určitě. Třeba je to od něj poslední zoufalý pokus, jak udržet rodinu pohromadě. Možná se domnívá, že když se budete s manželem SPOLEČNĚ zabývat jeho prospěchem a chováním, nebudete mít čas ani energii na hádky mezi sebou.
Třeba je to všechno jinak, ale takovouhle zoufalou snahu projevila pubertální dcera našich známých. Zkazila si prospěch, chování...život, a rodiče se stejně rozvedli. Máma si s její rebelií nevěděla rady, tak jí strčila do "pasťáku". smilies/angry.gif
září 24, 2008 13:47
Co tak požádat staršího syna, : lp
aby na mladšího brášku trochu dohlédl? Chápu, že v tomhle věku jsou všichni rodiče naprosto nemožní a pokud cokoli řeknou, pak jen ztrucu udělá puberťák opak. Ale mají-li s bráškou dobré vztahy, tak od něj by "rady do života" mohl přijmout. Pokud by spolu šli i na nějaké společné akce, tak by se mladší, těžce zvládnutelný syn dostal do jiné společnosti a byl donucen přijat jejich pravidla, respektovat je a třeba by mu to pomohlo s hledáním sama sebe.
září 24, 2008 14:33
to vyznívá tak, : endymio
že manžel je nějak zodpovědný ( více než Ty) za synovy školní neúspěchy, můžeš to nějak upřesnit? Vypadá to, že vaše rodina se zmítá v solidních turbulencích, důvodem rozvodu asi prospěch nebude ( kdyžtak jen náhradní) a Ty působíš dojmem dost razantním, někdo by snad měl být nositelem uklidnění u vás ( hlavně s ohledem na syna).
Těžko se k tomuto nějak vyjádřit, nepíšeš, jak to u vás bylo předtím, jak dlouho má syn ve škole problémy, jaké byly vztahy mezi Tebou a manželem a rodinná atmosféra, proč došlo ke zrušení výchovného pobytu ( dělá to na mě dojem, že manžel se snaží o smírnější přístup, s čímž Ty nesouhlasíš), proč kontroluješ synovi mobil ( nepřipadá si doma trošku jako v lochu?).

Ale tahle situace synovi určitě neprospívá, i když nejspíš vypadá, že ho to vůbec nezajímá ( čí problémy přišly dříve - jeho nebo vaše?). Asi bych si o tom napřed s někým promluvila - sama za sebe, za svoje pocity, a možná zkusila svůj přístup změnit, ten dosavadní zjevně selhal.
Vedle disciplíny musí být taky trocha vřelosti, dostává se mu jí? Ale je to běh na dlouhou trať. (moje autority v tomto směru jsou Radka Kvačková a Zdeněk Matějček).
Hodně štěstí v tomto zmateném období.
září 24, 2008 14:51
Ty máš : Milene
problámy ze dvou stran. A každý sám o sobě dá zabrat. Pokus se alespoň na chvíli zakopat válečnou sekyru ve vztahu s manželem, pokud to ještě jde. Když chodí manžel do školy, tak má zájem. Nejdůležitější teď je, aby kluk dodělal základku. Vžij se do jeho situace, vyhazov z bytu, vystěhovávání věcí, výměna zámků, to přeci není pro něj jen tak i kdyby byl jakýkoliv vejlupek. Zdá se mě, že tak trochu viníš manžela z věcí úplně zbytečných, protože teď ho vidíš jen v tom nejčernějším světle. smilies/undecided.gif "Tatínek ho nabádá ke slušnému chování, ale jak vidět zbytečně", ty mu ale taky určitě domlouváš. smilies/undecided.gif " Asi má ve škole domluvené, aby mě o ničem neinformovali", myslíš, že ze školy budou volat o problémech zvlášťr tobě a zvlášť manželovi. Nevím, jestli by pobyt někde ve středisku výchovy pomohl, snažit se musíte především vy. Ten kluk pravděpodobně dělá pěkné naschvály.
září 24, 2008 15:23
Já už jsem to tady : Ráchel
jednou psala, že největší problém u nás je bydlení. Bydlíme v 1 plus 1 - 4. kat. na jedné z nejrušnějších brněnských ulic. Nemáme koupelnu, WC na chodbě, ani předsíň. Já v něm bydlím od 17 let. A do té doby se živím, šatím i platím své potřeby sama. Takže když nám po svatbě začalo manželovo příbuzenstvo dohazovat domy, které byly na prodej, tak mě nikdo neporadil - kde na to mám ale vzít. Já jsem brala 2000 a manžel 1400. S podporou rodičů se nedalo počítat ani z jedné strany.
Bohužel jsem se vdávala v roce 1989 a všichni víte, jak se vyvinula bytová politika.
Manžela jsem vyhodila opravdu kvůli pětce z matematiky. On totiž o ní věděl od začátku června, kdy mu volal učitel a upozornil ho. Manžel mu slíbil, že o víkendu na to se synem sedne a připraví ho na prověrku. Ovšem inkriminovaný víkend měl syn fotbalové zápasy a ty jsou pro manžela posvátné!!!
Z učení proto nebylo nic a na schůzkách jsem lapala po dechu. On tu kuly dostal i kvůli svému chování. Je problematický od první třídy a já si s ním opravdu nevím rady a s manželem se na jeho výchově nikdy neshodnem.
On mu všechno promine, odpustí a i domácí práce, které jsem synovi zadala, udělal za něho. Mám na mysli vyskládání myčky, posbírání prádla, vynesení odpadků. Tak synáček nabyl dojmu, že mu všechno projde. Jinak je i tatínkem dotovám štědrými dary typu nové mobily, kolečkové boty, lyžařské vybavení a poslední novinka je u nás vzduchová kuličková pistole, bratru za 3500. Zabránila jsem pouze nákupu nového laptopu o pololetí.
Starší syn si ho koupil na podzim, ale vydělal si na 75 % ceny na celoprázdninové brigádě. Vztah mezi oběma kluky je taky hrozný. Jejich životní prostor je 3m2. Abych ale neplivala jenom na manžela, já taky ráda klukům dopřeju, ale musí to mít nějaké hranice. Ještě se vrátím k tomu chování, já tomu taky nerozumím, proč se tak chová, doma si na mě nic netroufne a dovedu si ho udržet v patřičných mezích.

A vysvětlím i náš manželský vztah. Měli jsme problémy jako všude jinde, ale hádky jste u nás neslyšeli. Maželský život u nás skončil vloni koncem zimy a to z manželovy strany. Příčinu neznám a nepátrám po ni, vyhovuje mě to.
Ty SMS kontroluji asi měsíc, tajně. Nikdy před tím jsem to nedělala, přísahám.

Na závěr to trochu odlehčím.
Můj mladší syn se jmenuje Denis. Nomem omen.

září 24, 2008 16:30
... : Ráchel
Jinak moc děkuji, že to sem můžu napsat. Pomáhá mě to si sama v sobě udělat "pořádek". Dík
září 24, 2008 16:32
já to furt nějak nechápu : alena puntíkovaná
kdo to teda vlastně dostal tu kouli z matiky - manžel?
září 24, 2008 18:29
Ráchel, : lp
z toho co píšeš, jsi manžela kvůli kouli nevyhodila, ta byla tou pověstnou třešinkou na dortu. Bylo to díky jeho nespolehlivosti a jeho přístupu k řešení či spíše neření problému.
Hele, když se opravdu na ničem nedohodnete, co tak to obrátit:

Nechat kluky s manželem v 1 plus 1, ať se starají sama o sebe, ty na kluky budeš manželovi posílat přiměřené výživné a sama si alespoň provizorně najdeš nějaký podnájem?
Oni to už dávno nejsou miminka, tak ať se chlapi sami starají.
Ty sama na ně v tuhle chvíli bohužel nestačíš a manželovi by možná docvaklo, že jeho výchova je cestou do pekel a sám by byl nucen fungování domácnosti změnit.
Ty bys měla čas sama na sebe, zcela jistě si pocuchané nervy dát do pořádku a načerpat sílu a radost do dalších dnů.


Vždyť v tomto věku máme ještě spousty příležitostí před sebou smilies/wink.gif. Tak je nepromarni !!

září 24, 2008 19:19
... : bb
aleno :-)
září 24, 2008 20:38
Ráchel : AHabibi
...tvůj život dospěl do pořádného chaosu. Určitě se to sbíralo dost dlouho.
Rada Ip stojí za úvahu.
A dohody - nejlepší řešení - pokud na ně máte vůli a sílu.
září 24, 2008 22:22
lepe investovat : mura
Jinak je i tatínkem dotovám štědrými dary typu nové mobily, kolečkové boty, lyžařské vybavení a poslední novinka je u nás vzduchová kuličková pistole, bratru za 3500....
Vztah mezi oběma kluky je taky hrozný. Jejich životní prostor je 3m2.

nebylo by lepsi ty prachy investovat do pronajmu nebo hypoteky a zvetsit tak vas zivotni prostor?
září 25, 2008 07:49
Také, teprve po upřesnění, vidím věci jinak : Jarda
"Bydlíme v 1 plus 1 - 4. kat. na jedné z nejrušnějších brněnských ulic. Nemáme koupelnu, WC na chodbě, ani předsíň."
To si jako chcete říkat rodina? Když za 17 let nedokážete ani bydlet!
A jestli tohle vyhovuje vám - rodičům, to vás ani nenapadne myslet na děti?
Žijete (spíš ale živoříte) jak nejhnusnější socky, hůř než cikáni, a to myslíte, že si to vaši kluci neuvědomují?
Znovu stejná otázka! Mají takovíhle rodiče, kteří nedokáží zabezpečit ani ty nejzákladnější životní potřeby, mají právo mít děti? Já osobně bych jim tohle právo nikdy nedal!

září 25, 2008 08:03
Jardo, : lp
to co jsi napsal je hodně ubohé !! Rachel si realitu uvědomuje a sama se podle mě potácí v těžkých depresích. Každopádně ji nelze upřít snahu, jenže už sama neví kudy a kam. A pokud by měla mentalitu „socek“ jak píšeš, tak by stále rodila dětičky, žila z přídavků a běháním po úřadech by již v nějakém vícemetrážním bytě pro sociálně slabé rodiny jistě žili.

září 25, 2008 08:25
Víš Jardo, : MiŠ
já osobně bych nedala právo mít děti tobě. A pokud je máš, doufám, že je já ani mé děti nikdy nepotkáme.
září 25, 2008 08:42
Ale ale, vás to nějak vzrušilo : Jarda
Docela zajímavé názory na neschopnost a laxnost. Kdyby se ale místo potácení v těžkých depresích, potácela třeba po úřadech, možná by něco, co by se bydlení alespoň z dálky podobalo, sehnala.
Ještě k tomu potkávání se: Nerad se, a zejména v létě, potkávám se spoluobčany, kteří nemají doma koupelnu (natož abych třeba s nimi třeba seděl celý den ve škole). Takže jelikož sympatizujete se zmíněným způsobem "bydlení", děkuji vám opravdu srdečně, že se mně i mým dětem vyhnete.
září 25, 2008 09:03
. : Míša šíša
Jarda to napsal drsně, ale docela s ním souhlasím. Kruci - nové mobily, kolečkové boty, lyžařské vybavení, vzduchová kuličková pistole za 3500 a na nový laptop by se peníze taky našly ... a na nějaký slušný bydlení peníze nejsou? To mi teda nějak hlava nebere. Stejně jako to vyhození manžela za pětku z matiky. Zrovna jako Alena tomu nerozumím. Klukovi bude patnáct, ale za to, že místo přípravy na matiku hrál fotbal, může tatínek?
září 25, 2008 09:11
Jardo, : lp
ne každý je dravec a dokáže si svůj životní prostor dobýt a je proto smutné, že společnost s takovými schopnými a dravými lidmi jako jsi ty nenastavila pravidla, která by pracujícím lidem zjistila slušné živobytí.
září 25, 2008 09:13
Nejsem dravec : Jarda
dokonce ani podnikatel. V současné době jen zaměstnanec. Ale o rodinu bych se dokázal postarat, i kdybych měl do půlnoci třeba chodit mýt nádobí do hospod.
Brečet je určitě daleko snadnější než něco dělat.
Pokud chce žít někdo ve chlívu a brečet tam, je to jen jeho rozhodnutí, já jej respektuji, jen se s někým takovým nemusím vídat.
Pokud ale někdo do chlíva přivede děti, aniž by se jich ptal, jestli chtějí ve chlívu být, je to neodpustitelné.
Vůbec nechápu, co mi předtím ty dámy chtěly naznačit. Snad to, že teprve potom, co si zrobím děti, mám zjišťovat, jestli se mi vejdou do třímetrové škatule? A když se, zcela nezodpovědně, nepostarám, taky dobře, ať si děti zvykají od malička na ubožárnu.
A když se postarám předem, vím do čeho je přivádím, a přivedu je teprve tehdy, až vytvořím podmínky, tak jsem vyvrhelem, s jehož dětmi by se ony ani jejich děti nesměly potkat. Bla bla bla!
září 25, 2008 09:29
Já teda taky nechápu, proč bytovou situaci neřešili dávno dřív. : Myška
Bydlím v Brně, a že by nebyly možnosti získat jiné lepší bydlení to teda pravda není, zvlášť, když peníze zřejmě nejsou zas takový problém, jak je patrno z nakupovaných věcí. Jestli se ale spoléhají jen na to, co jim úřady přidělí, tak mohou čekat do smrti. Člověk se musí postarat sám. V tomto souhlasím s Jardou. Napjatá situace s mladším synem může pramenit z naprostého nedostatku soukromí všech členů domácnosti.
září 25, 2008 09:47
Jardo, : lp
s tím co jsi napsal – zodpovědnosti – tak s tím s Tebou opravdu plně souhlasím. Jako prevence je to úžasné a mělo by se o tom takto mluvit na školách, s dospívajícími a k tomuto taky svá „miminka“ vést.
Ale Ráchel má problém – děti 15 a více let. Zde prevence nepomůže. Navíc sama mám dcery – 20 a 18 let a zpětně, když na to koukám, byla jsem řádně nezodpovědná. Maturovala jsem v r.1986 s bříškem, samozřejmě bez příjmu a střechy nad hlavou pro budoucí rodinu. Naštěstí bývalý manžel byl členem stavebního družstva a tak nám byl přidělen byt a ten se nám podařilo časem vyměnit za větší. Ve své naivitě jsem neviděla ale manželovu závislost na alkoholu, takže následoval rozvod a zase si můžu gratulovat, neboť mam úžasné rodiče a ti mi pomohli vyplatit bývalému manželovi podíl, za který si pořídil byt 1 1. Bohužel od své závislosti se nedokázal osvobodit a tak odešel tam, odkud není návratu. Když na to koukám zpětně, byla jsem neuvěřitelně lehkovážná, ale měla i spousty štěstí. Jenže jak čtu příspěvek od Ráchel, ne každý to štěstíčko má. Proto si myslím, že oni potřebují slova povzbuzení a pomoci hledat cestu, jak dále. To, co píšeš ty je velmi kruté a světlo v tunelu, které Rachel potřebuje, nepomůže nalézt …..

září 25, 2008 09:49
... : Francina
Souhlasím s Jardou. Taky jsme pár let bydleli v 1 1 4. kategorie,ale spoustu let jsme opravovali abysme mohli bydlet líp a ve svým, 21 let v takový kůče nechápu. Stejně tak vztah se synem a manželem.
Snad to byla společná domácnost tak jakýpak vyhazování smilies/undecided.gif
A proč prohlížet synovi mobil??? tím se mu jako zlepší chování?
září 25, 2008 10:12
Jo, : lp
a i Ježíšek se nám narodil ve chlévě smilies/wink.gif
září 25, 2008 10:40
Jardo, ty si do tý pusy fakt nevidíš. : Sinix
Víš, ono ani tak nezáleží na tom, v ČEM žiješ, ale JAK žiješ. Podle toho, jak Ráchel píše, nemám dojem, že by to byla nejhnusnější socka - jsou hnusnější: feťáci, bezdomovci, různé kriminální živly. To jsou lidé, kterými pohrdám. Ráchel, prostě hraje s kartami, které ji dal život. Není to nic moc, ale narozdíl od výše zmíněných se snaží.

Divil by ses, jak málo stačí ke štěstí - vlastně pouze funkční rodina. A to v tomto případě není. Mezi rodiči probíhá válka a děti jsou rukojmí - resp. bič na druhého z rodičů. Takže výsledek je, že místo, aby společně vychovávali děti a popř. si třeba spořili na byt, tak se před dětmi navzájem shazují. Ty drahé dárky jsou následek války, ne nezodpovědnosti nebo rozhazovačnosti.

A děti tohle vnímají daleko ostřeji, než to, že všichni spí v jednom pokoji a na záchod chodí na chodbu. Předpokládám, že se nějak myjí, protože kdyby chodili do školy nemyté, tak by na to asi učitelé - a poté sociálka - reagovali.

Pokud nejsou rodiče při výchově (alespoň navenek) jednotní, výsledek je ten, že nakonec nemá autoritu ani jeden. A když se k tomu ještě připočte jejich puberta, tak to je kombinace téměř smrtící.

Příště, až budeš chtít někomu nadávat, zkus se nad situací nejdříve pořádně a do hloubky zamyslet. Nemám rád tyhle rezolutní a mělké výkřiky do tmy! smilies/undecided.gif

Francino, ale já ve výše uvedeném vidím, že ten byt měla před svatbou, takže není společný, nýbrž její...
září 25, 2008 10:41
Sinix : Jarda
ty mně taky....
září 25, 2008 10:45
Jardo, : Sinix
až po tobě...
září 25, 2008 10:48
... : Jarda
Hm. Tak to snad stačí, ty malý český překrucovači.
Nepsal jsem, že je nejhnusnější socka, ale že tak žije; což je zjevné a nepochybné.
A fakt to musí být rodinná idylka, přímo stvořená k formování ušlechtilých a vzdělaných mladých lidí, v třímetrové psí boudě postavené v bytě 1 1 bez základního vybavení, kteří by se jistě museli hanbou propadnout, kdyby k nim přišel na návštěvu třeba spolužák.

září 25, 2008 11:02
Sinix : Francina
..asi tomu nerozumím,ale brali se v 89,to znamená že v tý době to byl městskej byt...takže buď jsou oba v nájemním ( a oba v něm mají trvalej pobyt ) nebo si ho koupili a pak patří zase oboum smilies/undecided.gif.
Pokud byl syn problematicje už od první třídy tak se to mělo řešit hned,v 15-ti je na to dost pozdě.
A ještě jedna poznámka....vycházela mu 5 z matematiky,měl se naučit na jednu prověrku,tu nezvládnul....pak je ovšem ještě opravná zkouška o prázdninách, měl dost času se na ní připravit (stejně tak i Ráchel měla dost času na to dohlédnout). Nelíbí se mi jak se všechna vina svaluje na manžela.

září 25, 2008 11:12
Francino, : Sinix
to je možné, nevím. To pak jo.

Jardo, nad tvými příspěvky se tu bavím už dlouho. No jasně, "být socka" a "žít jako socka" je pekelný rozdíl, tak to jo. smilies/grin.gif

Jsou věci, které nikdy nepochopíš a mě se zase nechce ti je vysvětlovat. Stejně by to nemělo efekt. Takže howgh!
září 25, 2008 11:34
Bohužel musím říct, Sinixi, : Jarda
že, na rozdíl od tebe, se já tvými příspěvky se nebavím. A mám dojem, že celkem nikdo. Kdo by se taky bavil nad opsanými frázemi obalenými nanejvýš sušinou.
září 25, 2008 11:38
trochu poctu : mura
brali se v 89,to znamená že v tý době to byl městskej byt...takže buď jsou oba v nájemním ( a oba v něm mají trvalej pobyt ) nebo si ho koupili a pak patří zase oboum

rachel je 40, v byte bydli od svych 17ti = r. 1985, vdavala se 1889 - tudiz ma na nej dekret zrejme ona. manzel bude mit akorat trvalej pobyt, bych rekla

A ještě jedna poznámka....vycházela mu 5 z matematiky,měl se naučit na jednu prověrku,tu nezvládnul....pak je ovšem ještě opravná zkouška o prázdninách, měl dost času se na ní připravit(stejně tak i Ráchel měla dost času na to dohlédnout). Nelíbí se mi jak se všechna vina svaluje na manžela

opravnou zkousku nepochybne udelal, protoze hochovi je ted cerstve 15 a je v devitce
září 25, 2008 12:27
ad jarda : mura
kdyz dojdou argumenty, jeste vzdycky muzes nekomu vynadat smilies/wink.gif
září 25, 2008 12:30
... : Jarda
Tak zaprvé. Když se do nájemního bytu přistěhuje manžel, stává se automaticky rovnocenným nájemníkem.
Zadruhé. Vlastně nic. Co taky pořád odpovídat na hlouposti?
září 25, 2008 12:37
... : bb
vyjma smajlíku nahoře k Aleně jsem tentokrát nekomentovala, protože mám pocit, že Ráchel se spíš potřebuje vyfňukat a na někoho svést vinu, než něco dělat, bohužel to vidím jak Jarda, jen bych to ve svých 40 trošku zaobalila
Musel být hodně závažný důvod, jako nemoc apod, proč jste s tím 20 let nepohnuli, Ráchel.
září 25, 2008 12:53
... : Francina
Doplním to zadruhé....takže zkoušku udělal a je jedno jestli opravnou nebo díky prověrce v červnu,na vysvědčení má 4 - a učil se s ním kdo?
Prezentuje se tu jen část....za vše může manžel.

A vysvětlím i náš manželský vztah. Měli jsme problémy jako všude jinde, ale hádky jste u nás neslyšeli. Maželský život u nás skončil vloni koncem zimy a to z manželovy strany. Příčinu neznám a nepátrám po ni, vyhovuje mě to.

Tohle přece ani nemůže být myšleno vážně smilies/tongue.gif Oni se nehádali i když každej měl na výchovu úplně jinej názor.......a kluk teď neví jak se má slušně chovat.
září 25, 2008 13:23
asi spusta lidi si nerozumi ohledne vychovy deti : Polarka
musim rict ze u nas tohle taky nekdy zaskripe....ja jsem velice benevolentni, nedokazu nikomu nic odmitnout. Takze vztah je mezi mnou a klukama velice kamaradsky, ale s autoritou to trosku vazne.Manzel byl na ne prisny ale dneska jsou se starsim synem nejlepsi kamaradi. S mladsim (17, jedenacta trida) je to ted problemove, taky se spatne uci, proleza s odrenejma usima, obcas ani ty odreny usi nezvladne. Ale umi se dobre chovat, to jo, tim hodne vyhrava, Vcera dostal ctvrtletni vysvedceni.....propada z kresleni a matematiky. Pritom kresli rad.....ale tahle ucitelka vyzaduje domaci ukoly z kresleni a to on delat nebude!Je proste uplne blbejsmilies/sad.gif Ale nevim proc bych proto mela byt nastvana na manzela nebo ho vyhazovat z domu??????? Tak jsme si vsichni spolu sedli, on rekl ze kresleni dal delat nebude (byl to vyberovy predmet), je to skoda, pred parma rokama byl pozvan k ministrovi jako jeden z nejnadejnejsich yukonskych mladych umelcu a yukonske territory obraz od nej koupilo do sbirky.Matematiku slibil ze si spravi.
Jenze uplne chapu tvuj problem. Syn konci devitku.....kam se dostane? A mluvit se s nim patrne moc neda. Ty ale mozna nevis cim si mohl ten kluk od te prvni tridy projit. Nekteri lide dokazou byt poradni snobove a vase rodina opravdu zije na velice nizke urovni.Z rodicu se to mohlo prenest i na deti. Deti byvaji velice krute. Mozna opovrhovany vsemi spoluzaky a zacal se kamaradit s podobnymi prateli. A ti vetsinou jsou i z dost problematickych rodin. Tvuj syn rebeluje proti cele spolecnosti.Jsem si jista ze sam je uvnitr nestastny a nevi jak to resit. Uz ma nalepku "darebak" Je mu jenom 15! Myslim, ze tvuj manzel na k nemu bliz nez ty, proto ho vinis. Ale ty jsi matka.....no teda ti reknu, co se tyce manzelskeho zivota.....nejak nevim jak jste ho vubec kdy ve vasich podminkach zvladali.S dospivajicimi detmi v tak malem byte. To vidim jako vasi spolecnou chybu. Pritom kupujete drahy mobily, laptopy......veci v podstate podle mne nepoodstatne.Slusne bydlet melo byt na prvnim miste! Nerikej ze jste nikdy nesehnali jinou moznost. Jinak...mozna ze i ted te chce manzel setrit. Zaplatil synovu skodu, ani ti o tom nerekl. To bych spis ocenila a podekovala mu. Jak rikas manzel byl ve skole na vychovne komisi, ale ty nevis o co slo, protoze s nim nekomunikujes? Vidim ze problem mezi vami znamena pro tebe vic nez problem vaseho ditete.A to je velice smutne, protoze hlavni problem je muze fakt byt ve vas.......

září 25, 2008 16:22
a co ten manžel - : alena puntíkovaná
už se zlepšil v té matematice? smilies/cheesy.gif
září 25, 2008 18:24
Jarda pise drsne,ale ma pravdu, : Luisa
jak je mozne,ze detem sie kupuji notebooky,mobily....a decka maji spolecne 3m2??Pri cteni Rachel prispevku jsme mela trochu litosti nad jejich zivotni situaci,jenze kdyz se dale v diskuzi vyjadrila,tak co dodat. Neni nahodou tohle na socialku??
září 26, 2008 02:40
NO a nejake vyjadrovani se : Luisa
k vyhazovu manzela za synovu petku z matematiky smilies/undecided.gif
září 26, 2008 02:41
to asi nebylo : endymio
za pětku, to nejspíš bylo za celkově dosti benevolentní manželův přístup k synovi, ta pětka už byla poslední kapka. Taky by mě štvalo, kdyby manžel dělal za juniora jeho domácí povinnosti a kupoval drahé hračky, o které se junior svým chováním nijak nezasloužil. A asi je to celková koroze, viz loňské ukončení manželského života ( tj. sexu). Čtyři lidi v 1 1, to se musí na vztazích podepsat, div, že to vydrželo tak dlouho.
Ráchel, všechno nejlepší k těm čtyřicátinám smilies/smiley.gif
září 26, 2008 09:11
Pro Jardu: : Rachel
potkat se v tramvaji klidně můžem, v kuchyni máme sprchový kout a deodoratů máme plný košík. Do socek máme opravdo hodně daleko, rodinné přídavky jsme brali všeho všudy asi 5 let,když jsem pracovala na univerzitě.Žádnou jinou sociální výpomoc jsem nikdy nepobírala, a kde máme sociální odbor, jsem si zjišťovala na začátku prázdnin a to jenom kvůli informaci ohledně svěření dětí do péče. Nevím co je k nepochopení na faktu, že jsme vždycky žili za to, co jsme si sami vydělali. Manžel pracuje ve zdravotnictví, ministr Julínek byl jeho kolega.Já jsem se vždycky strašně bála se zadlužit, nemám se na koho obrátit ,kdyby přišla krize.Ze svého okolí neznám nikoho, kdo je za vodou jenom z toho co si vydělal. Vždycky dostal nějakou injekci, minimálně v začátcích.Myslím moji generaci. Krajské ústavy národního zdraví byty nikdy nedávaly a moje žádost o byt vzala za své listopadovou revolucí.
Naše situce opravdu není normální. Ještě letos 19. února, když jsem si dělala penzijní připojištění, jsem jako osobu, které májí být vyplaceny peníze v případě mého předčasného skonu uvedla manžela.
Peníze na dárky má manžel z VPP, pracuje ve stejné cestovce jako já.
Ani alkohol se u nás neřeší, vdávala jsem se za 100% abstinenta, pít ho naučila moje nejlepší kamarádka, ale opravdu pije s mírou. Je to spíš o setkávání se s přáteli, náš známý je majitel malé restaurace a z ní jsme odcházeli většinou první. Můj otec byl notorik a já vím moc dobře co to je za peklo na zemi. To byl jeden z důvodů, proč jsem od 17 let žila sama.
Tu pětku z matematiky vyzdvihuji proto, že manžel o ní věděl v době, kdy se s tím dalo něco dělat. Já jsem to tušila a s Denisem jsem to "konzultovala" a on mě ujišťoval, že to zvládne, ale podepsalo se na ní i jeho chování v hodinách matematiky. Celé prázdniny chodil na doučování.Na vysvědčeni začátkem září donesl trojku.
Byt byl v době kdy jsem se vdávala obecní, nyní máme domácího. Nájemní smlouva je na moje jméno. Manželovi náhradní ubytování hledat nemusím, odešel sice z mého popudu, ale dobrovolně. Mě prostě dorazilo to, že to vůbec vyslovil a je to věc, kterou mu nikdy neodpustím. Je v tom uražená ješitnost.
IP, děkuji.
září 26, 2008 09:48
endymio, děkuji : Rachel
prvni gratulant byl ráno Denis
září 26, 2008 09:57
Ráchel, ješitnost je blbá a hloupá vlastnost, : Inka
která Ti nepřinese nikdy nic dobrého. Musím souhlasit s Jardou i když to napsal velmi tvrdě. Žít ve 4 lidech na tak malým životním prostoru je šílenství. Vždyť nikdo z Vás nemá žádné soukromí! Asi si to neuvědomujete, protože jste zvyklí. Ale kluci si to uvědomují, chodí ke svým spolužákům domů a vidí tam asi úplně jinou úroveň byldení .... Také si myslím, že děti tak drahé hračky nepotřebují, též bych ty peníze raději investovala do lepšího bydlení. Nějak si nedokážu představit, že bych takhle jako Vy žila 21 let. A to též nemám nikoho kdo by mi nějak finančně pomáhal, mám dvě zdravé ruce a snažím se to vyřešit dřív ještě než budu starší a třeba nemocná. A co se týká Vašeho manželství, je ho škoda, možná jsi jen unavená ze všeho, ale komu to v pohodě vydrží tak dlouhou dobu. Možná by sis měla se svým manželem sednout a domluvit se, měli byste v tomto momentě držet pohromadě, děti v pubertě takových neshod dokáží sakramentsky využít a doplatí na to jen a jen Váš syn a následně i Vy až se on vydá cestou, která se Vám nebude líbit. Pokud Tě ani nezajímá proč Váš manželský život skončil, tak to je fakt smutný a věř mi, že manželství musí udržovat oba dva jinak to moc dlouho nevydrží, aby Ti to pak nebylo líto až už nebude návratu a co slepit. Třeba je manžel také unavený ze všeho, tak dej pozor, aby si na nabrání energie nenašel jinou mladší, zvlášť když jsi mu ten svobodný život vlastně umožnila. Tak starej zase není aby nezačal znova a lépe. Zkus přemýšlet rochu dopředu.
září 26, 2008 11:03
... : Francina
Je to jako s prací...kdo chce práci si najde...a kdo chce slušně bydlet..tak udělá všechno pro to aby slušně bydlel.
září 26, 2008 11:34
já tomu celýmu poměrně nerozumim : Kamila
jakože vaše manželství bylo celkem ok, bez hádek, on pak odešel a tobě to vyhovuje? A vyhovuje ti, že ti ani neřek proč? Po takový době??? A operovat uraženou ješitností je tedy úplná hloupost. A ano - to bydlení je neomluvitelné - to jste tak nezralí, že jste se nebyli schopni za tu dobu domluvit a přestěhovat? Myslím, že já bejt dítětem u vás v rodině, tak rebeluju asi i mnohem hůř, než ten váš deváťák!
září 26, 2008 11:38
nejen pro Francina : lp
idiánské přísloví - člověka nepoznáš, pokud měsíc nechodíš v jeho mokasínách. Věřím, že v těch od Rachel by málokdo chtěl chodit.
září 26, 2008 11:47
Rachel : Jarda
Nejde o sprchový kout ani o deodoranty. Jde o absolutní absenci soukromí, které je mj. i důležité pro tu očistu, atd, atd, atd. Ale to je jedno. Dělejte jak umíte. Já jsem napsal jen svůj názor na životní priority.
Přitom tě docela chápu, že tě štvou poměrně drahé dárky, které manžel dává dětem, zřejmě bez dohody s tebou a ty to vidíš, že si tím kluky jakoby kupuje. Zase na druhou stranu - aspoň mají ty notebooky, když už ne bydlení. A klukům to přej, buď ráda, že na ně táta nekašle. A nežárli na něj. Ono zase - v dnešní době již počítač je spíš nezbytné základní vybavení studenta, než nějaký přepych.
Měli byste si s manželem sednout a povídat. Doma to jasně nejde, to chce nerušené soukromí, tak vyražte do vinárny na celý večer, a častěji. Vždyť je jasně vidět, že táta má kluky rád. Ty snad taky, tak to již je docela závažný důvod k obnovení alespoň komunikace.

září 26, 2008 11:58
lp : Francina
Každej má nějaký problémy,u nás to taky nebyla procházka růžovou zahradou....ale za 17 let nevyřešit bydlení????
září 26, 2008 12:19
lp, proto děláme co můžeme, abychom v podobných botách chodit nemuseli : bb
myslím, že většina lidí začínala podobně jako Ráchel, málokdo se narodí se zlatou lžičkou v puse, takže začátky rodin si bývají podobné. Obzvlášť těch lidí, co začínali před 20 lety, většinou velmi mladí, sotva po školách, žádné úspory, leda pár korun co jim rodiče nastřádali na prémiovém spoření mladých, nebo jak se to jmenovalo

Dvě malé místnosti, sprchový kout v kuchyni a wc na chodbě je bydlení pro začínající pár, ne pro 4členou rodinu po 20 letech, tj. vlastně pro 4 dospělé lidi. Kluci jsou chudáci, co nejdřív to půjde, vypálí z domu, budou ochotni kvůli tomu přerušit studia, aby si vydělali na osamostatnění se...

Ráchel, hypotéky nejsou bubáci a nejsou jen pro mladé, je ti 40, dostaneš hypo na 25-30 let, spočítej si, kolik platíte domácímu za minibyt se sprcháčem v kuchyni, který nikdy nebude tvůj, a ještě se vám zvýší nájem. Jestli by nestálo za to si připlatit na lepší, svoje, a začněte si hledat větší byt, nejlépe 4plus1, aby kluci měli svůj pokojík, nebo koupit starší domek a opravovat ho společně. Měli byste společný cíl, program, zájem, stmelilo by to rodinu a měli byste se na co těšit. To udělá se vztahy hodně. Kousek vlastní trávy na posezení u kafe a grilu, na pěstování pažitky a růží, to je fajn, ne?
Doporučuju zajít za finančím poradcem, ne prodejcem finančních produktů, co to dělá jako VPP k práci zdravotní sestřičky apod. My si taky na nový dům museli půjčit část peněz, ale bude tam mít každý svoje soukromí, dcera svůj byt, syn garsonku, my dole byt a pořád ty splátky vyjdou lépe, než kdybychom platili 3 byty ,dům je taky zcela jiná kvalita bydlení a jednou děti aspoň něco zdědí :-) Já vybírala ze 4 firem, osvědčili se mi z www.bcas.cz, vyřešili i to, s čím si ostatní neporadili, resp. prohlásili, že to nelze, a šlo to.
A to máme slušně velký 3plus1, s lodžií a na venkově.

září 26, 2008 12:27
lp : Jarda
Tady jde ale o to, kdo, nebo co, toho indiána nutí aby nosil rozdrbané mokasíny celý život.
září 26, 2008 12:33
... : Sandra
bb, řekla bych, že vaše rodina je asi finančně někde trochu jinde než rodina Ráchel...doporučovat člověku, který se za 20 let nevyhrabal 1 plus 1, ať si koupí 4 plus jedna mi přijde trochu úsměvné. Ono by bohatě stačilo si pořídit o něco větší byt, aby kluci neměli "životní prostor 3m2" a aby se nemuseli sprchovat v kuchyni. Svůj pokoj má málokdo, většina lidí, co znám sdílela pokoj se svým sourozencem a nejenže jim to neuškodilo, ale dokonce jim to prospělo (např. na koleji z nich byli mnohem lepší spolubydlící). A vzít si cokoli na hypotéku na 25- 30 let dohromady s manželem se kterým se rozvádím mi přijde jako čiré šílenství. A Ráchel asi zná nejlíp svou fin. situaci a zřejmě si spočítala- ačkoliv mi to přijde zvláštní- že by nic většího neutáhla. Jinak nechápu proč by ještě tvrdla v té díře...
září 26, 2008 12:52
... : bb
sandro, rozumím jak to myslíš, přesto těžko říct, nakolik jsme jinde než Ráchelina rodina, znám dost lidí, kteří si stěžují skoro pořád a jsou na tom lépe než my, a lidi, kteří by na tom byli stejně, kdyby buď neutráceli za nesmysly, nebo nebyli líní, nebo alespoň byli ochotní vzdát se části svého volného času kvůli práci navíc - to myslím obecně, ne k Ráchel
mně třeba závidí nevlastní sestra, která je také zdravá, má jen o stupeň nižší vzdělání a měla dokonce lepší startovní pozici, ale když já jsem ve 30 začala podnikat s ničím a musela si prvních pět let odepřít volno, dovolenou a vše mimo nutné peníze vkládat do firmy, tak ona začala využívat státního sociálního systému a jede v tom doteď :-) to je prostě především v lidech, jak se životem naloží a taky jak svůj život vnímají
Netroufám si tvrdit, že je to zrovna případ Ráchel, ale skutečně dost často lidi hodnotí navenek svoji situaci jako horší, než je.

a teď k té hypotéce - nevycházím jen z momentální situace, představuji si horizont příštích 10 let a vychází mi to, co jsem psala předtím - že kluci urychleně vypadnou z minibytu, aby si konečně dopřáli lepší bydlení, víc prostoru pro život
kolik udělá nájemné v součtu za 3 byty? plus energie, vždy vyjde levněji bydlení pohromadě 4 lidí, nebo i 6, kdyby si kluci časem přistěhovali na chvíli přítelkyni, než 3 x 2
všichni budou mít své soukromí a přitom budou pospolu a kluci nebudou mít snahu vyletět z hnízda předčasně
nevím, kolik platí Ráchel za pronájem, pokud bydlí léta, tak má regulované nájemné, ale i to se zvýší. ale třeba v Praze se za pronájem 1plus1 platí i 10 tisíc měsíčně, záleží na okolnostech, proto jsem to dala jako tip k úvaze a propočtu
září 26, 2008 13:12
... : bb
rozvod samozřejmě mění siutaci, ale já si nemyslím, že to musí dojít tak daleko, mně se zdá - takhle na dálku - že ten rozklad rodiny přichází ne zevnitř,ale zvenku,a že je ještě čas to spravit, dát životu nový impulz společně, možná by se manžel Ráchel pro takový návrh nadchnul

ono teda, mezi námi děvčaty, který normání člověk by s v 1plus1 časem nenudil, neotravoval :-) já bych utíkala pořád někam, a to jsem doma strašně ráda, ale musím mít své soukromí
nepodceňovala bych teplo rodinného krbu, kolem kterého se mohou sejít ze svých pokojů :-)
září 26, 2008 13:17
bb : Ale co když kluci neplánují bydlet s rodiči ? : mamča
V rodině nejsou takové vztahy, aby chtěli zůstávat společně i potom, co se osamostatní a budou mít vlastní rodiny. To předpokládá výjimečně vřelé rodinné vztahy.
Kdyby se teď v ideálním případě Ráchel s manželem usmířili, a pořídili si spolu dům nebo velký byt, co s ním budou dělat za pár let, až kluci vylétnou z hnízda ? A co když se usmíří jen dočasně ?
Jasně, že pokoj a kuchyň 4. kategorie není odpovídající bydlení pro rodinu, ale nač do téhle nejistoty pořizovat něco většího, když úspory si odnesl manžel ?
Trochu postoj Ráchel chápu. Sama v tomhle bytě začínala v 17ti, bez přispění rodičů a kohokoli dalšího. Jako dítě alkoholika určitě neměla na růžích ustláno. Proto se tak bojí dluhů a nejistoty. Jenom se prostě neumí prát sama za sebe, ani za své děti.
Děti chce do své péče, ačkoli si s nimi neví rady. To ale není jen její vina. Jestli ona táhne "hot" a její manžel "čehý", tak to nikdy k žádnému dobrému výsledku nepovede, jen se budou vzájemně trápit, a v mini bytě po sobě šlapat.
Co takhle rodinu rozdělit ? Problémového juniora dát do péče otci, a staršího nechat s mámou ?
Jenže otec s juniorem nemají kam jít.
To je jako kruhová kanalizace bez vyústění.

září 26, 2008 13:31
Rachel : Mak
Mila Ráchel,pokud se nepletu, tak byt jsi "dostala" zadarmo. Jen bych podotkla, ze stěžovat si na to že "Krajské ústavy národního zdraví byty nikdy nedávaly a moje žádost o byt vzala za své listopadovou revolucí." mě opravdu popouzí, vždyť byt jsi dostala zadarmo! Jsem jiná generace než většina kudlanek (jedno z Husakovych dětí), a narozdíl od tebe my si byt museli za pekny peníze koupit. Nedostali jsme žádnou finanční injekci a hypotéku máme na 100%tní částku. Z toho plyne,ze to jde jen nečekat, ze neco dostanu zadarmo pod nos na zlatem podnose. Pokud takhle premyslis ty, tak se nemuzes divit, ze hosi si dárky od tatíka ze zlatého podnosu rádi vezmou. 15 lety kluk není malé děcko, nemůžes ho vodit za ručičku. Pokud se nechce učit ok, at si vezme lopatu a jde makat. Devitku odkrouti za par mesicu a tradáá. Bude to pro nej dobra zkušenost a mozna mu dojde, ze s takovymhle pristupem se z myší díry nikdy nevyhrabe.
září 26, 2008 13:42
Sandro : Francina
My žili taky v 1 plus 1 - 4 kat.,a naše příjmy se nikdy nedali označit za průměrné....ale když se naskytla možnost tu špeluňku koupit tak jsme jí koupili ( s tím že se nám zaručil brácha ) časem jsme jí prodali,s kupcem se domluvili že nám dá peníze předem, my za ně opravili starej domek a dneska máme super 4 plus jedna bez dluhů.
Pro srovnání,máme taky 2 děti 17,11.
Takže pořád a stále...tohle nechápu.
září 26, 2008 13:55
... : Sandra
Jo, jenže v době kdy jsi, Francino, řešila výměnu svého bydlení za větší, tak ti nebylo 40, neměla jsi děti staré tak, že za 3, 4, 5 let vylétnou z hnízda a nebyla jsi s manželem v rozvodovém řízení, nebo jo?
Já taky nechápu proč Ráchel s manželem neřešili svoji bytovou situaci před 10, 15 lety...ale reagovala jsem na to, že bb radí Ráchel, tj. ženské, která má na krku rozvod a manžel si vzal všechny úspory, aby si s tím samým manželem pořídila na hypotéku domek se zahrádkou a pěstovala tam pažitku a růže...
Myslím, že by bylo dobrým řešením přihrát problémového syna tatíkovi- se starším synem by se pak nemuseli ani nikam stěhovat, dva už by se tam vešli.
září 26, 2008 14:10
kde jste vzaly, : mura
ze si manzel odnesl vsechny uspory? rachel pise jen o hotovosti. leda by si uspory doma strkali do slamniku. to pak jo
září 26, 2008 14:30
muro : Kamila
pravdu díš. Ale mám dojem, že pži tomhle způsobu života hotovost rovná se úspory. Doufám, že se mýlím!
září 26, 2008 14:37
motivace : lopata
Manžela v 15 motivoval otec k učivu tak, že mu o psací stůl opřel lopatu. Jen se obavam, že v Praze asi lopaty už nevedou smilies/grin.gif
září 26, 2008 14:39
mamčo, : bb
nemyslela jsem zrovna na 3 rodiny, ale 3 samostatně fungující rodinné "jednotky" - rodiče, jeden syn, druhý syn.
Nejmladšímu je 15, chodí do 9, pokud založí rodinu ve věku dnes obvyklém, uplyne ještě 15-20 let, to je dlouhá doba, po kterou budou MUSET jeho bydlení nějak řešit, když ne, vyřeší to on sám hodně brzy a nemusí to být nejlepší řešení, obzvlášť pokud Ráchel uvažuje, že by studoval, pokud na to kluk má.
I kdyby se šel učit řemeslu, tak si na samostatné slušné bydlení vydělá nejdřív za 4 roky. Za předpokladu, že dostane ihned po učňáku slušně placenou práci.

září 26, 2008 15:09
... : bb
rozdělení rodiny a kluků považuju za nejhorší možné a krajní řešení, myslím, že předtím mohou ještě hodně udělat pro zlepšení, to co jsem dala jako tip, by mělo vést spíš ke stmelení rodiny, jeden společný cíl jim může hodně pomoci, a zároveň jim to lepší bydlení umožní pracovat na svých vlastních osobních cílech, tužbách, aniž by se rozptylovali tím, že o sebe v kuchyni při sprchování zakopnou
září 26, 2008 15:12
kamilo : mura
jo. i to je moznost. taky doufam, ze se mylis...
září 26, 2008 15:15
sandro, : bb
pažitka a růže byla teda mírná nadsázka, která měla Ráchel navést k myšlenkám, nebo spíš představám, protože na začátku změny nejsou jen propady a krize, ale taky sny. A když sním, tak pro ten sen umím hnout zadkem.

Já jsem například nikdy nechtěla dům, protože jsem vyrostla v představě, že to je otročina, neboť jsem dětství trávila střídavě na chalupě, která se pořád, neustále, opravovala, udržovala, a v domě u babi, kde to bylo podobné. Pro rodiče, kteří se živili hlavou ve velkých podnicích ve velkoměstě to byla relaxace, nutnost k přežití dalších 5 dnů a most ke splěnému snu - návratu na venkov - a ten si taky splnili.
Nebyl to ale tehdy můj sen, takže pro mě byla otrava oklepávat tašky, čistit cihly, oškrabávat omítku, plít zeleninu, okopávat keře a stromy, hrabat lisí a seno atd. Bavilo mě to jen venku, v přírodě a ráda jsem se vracela do upraveného, čistého bytu s tekoucí teplou vodou a záchodem v bytě, ne přes dvůr:-). Proto jsem toužila po životě sice na venkově, v dosahu přírody i města, ale v bytě se vším komfortem, kde se budu věnovat rodině a tomu, co mě baví. A to jsem si taky záhy splnila. Nezáviděla jsem lidem kolem, kteří si postavili dům, protože na venkově se donedávna nestavěly ani tak domy, ale spíš hospodářské usedlosti. Jediný způsob bydlení v domě, který se mi líbil, tj. vstup z domu do zahrady, na zahradě gril a pak už jen voda a tráva, byl jen ve filmech a to většinou francouzských, amerických a anglických :-) Považovala jsem za jisté, že na takové bydlení nikdy mít nebudu a tím pádem jsem o něm nesnila, nepředstavovala si ho a ani jsem pro to nic nedělala.
Přešel čas, přišla možnost doplnit vlastní zdroje hypotékou, prodat byt za vyšší cenu, před 5 lety nemyslitelnou, a začala jsem snít, představovat si. No a ten sen je začátek.
září 26, 2008 15:31
lopata : bb
jo, to je taky dobrý způsob :-) a pro dítě, pro které je mobil, notebook apod. samozřejmost, ne odměna, je to účinná motivace
my takhle vzali mladého na brigádu, do party dělníků - jakože aby si vydělal na to, co si chce koupit - nesmí se jim to podat jako trest ani jako výchovný prostředek, brigádu berou
týden mu stačil, byl docela vykulenej
září 26, 2008 15:35
jo, muj junior : mura
sel vloni v zime pracovat k macdonaldovi. vydrzel tam 2 mesice a pak jsem ho nejakou dobu vidala nad ucenim casteji, nez je obvykle
září 26, 2008 15:44
To je fajn, jak jste se všichni pochválili, : mamča
a holku, která sem napíše o pomoc, sprdli.
Ne, že by mi byla nějak výjimečně sympatická a způsob jejího života blízký, ale vím, co je to těžko vychovatelné dítě, se kterým navíc cloumá puberta. Z takového dítěte neuděláte anděla, ani kdyby žilo na zámku. Pravda, 3m2 životního prostoru to určitě nevylepší.
Všichni dáváte "sodu" Ráchel, ale že bytovou situaci by mohl řešit taky její manžel, (který pracuje ve zdravotnictví a jeho kolegou byl všemi milovaný ministr Julínek) který asi není nějaký zřízenec na prosektuře, to vás nikoho nenapadlo.

Mak : To je hezké, že jsi "Husákovo dítě", a máš 100% hypotéku na bydlení, ale takových vás jsou statisíce. Závidět někomu, že "dostal" 1 plus 1 IV. kategorie "zadarmo", je k smíchu. Teď má Ráchel domácího, a nájem se jí pravidelně zvyšuje bez ohledu na kategorii až na 100 Kč/m2, nikdy ten byt nebude její, a případné úpravy si může dělat pouze na vlastní náklady a se souhlasem majitele. Takovou drahou špeluňku fakt nikomu závidět nemusíš.

září 26, 2008 16:28
... : Sandra
Ale mamčo, jasně že to měli řešit spolu, dokud fungovali jako team- to už je teď zřejmě pryč, takže dál je na Ráchel jak se zařídí, s manželem už se zřejmě do budoucna moc počítat nedá.
Popřemýšlet o tom, co by bylo lepší pro ni a hlavně pro její děti...( a jak je vidět z této diskuse, tak nikomu zde nepřijde normální, že 4 dospělí lidé bydlí v 1 plus 1 s koupelnou v kuchyni...no a nepochybuj, že stejně tak to vnímají kamarádi a spolužáci Rácheliných dětí a zřejmě jim to také dávají patřičně najevo. Musí být docela těžké si vydobít místo na slunci v partě deváťáků, když má člověk nálepku socky. To chce silnou osobnost, která to zvládne bez problému...a Denis to zřejmě nezvládá.)
září 26, 2008 20:02
mamčo, : bb
sodu dáváme oběma, píšeme, že se divíme, že s tím nic neudělali, ne neudělala, akorát oslovujeme Ráchel, protože ona sem psala, ne její muž, kdyby jo, napíšu Pepíku,nedivím se, že máte problém a divím se, že jste s tím nic nedělali tak dlouho.

nevím, jak si představuješ optimální reakci na podobný dopis, možná je správný tvůj způsob, tj. vyjádřit účast a pochopení, pokud právě o tohle Ráchel stála - pak je to ok, ona teď dala sušit skropený polštář a říká si No, aspoň někdo tu moji bídu chápe.
Já reaguji po svém, tj. tak, že když už bych někam psala o svém problému, tak proto, aby se mi dostalo zpětné vazby, která mi třeba pomůže najít východisko, které sama zatím nevidím, a tomu patří především to, jak podobné situace řeší jiní lidé.Když se mi takové odezvy dostane, beru to jako reakci vyžádanou a neberu to jako jejich samochválu.
Pokud to tak bere i Ráchel, tak teď neskrápí polštář, ale sedí nad dvojkou červeného a rozmýšlí.
září 26, 2008 20:04
bb : Ano, chápu, chceš Ráchel vyprovokovat k tomu, aby něco dělala. : mamča
Se sebou, svým manželstvím, dětmi, bydlením... Ale ona to nezvládá. Proto si sem píše ne o rady, ale o pomoc. Nejspíš neměla žádný vzor ve vlastních rodičích. Starší syn zřejmě rodinné prostředí neřeší, ale ten mladší "je problématický od 1. třídy", takže puberta tomu nepřidá.
Nevím, co by chodu téhle rodiny ještě pomohlo. Lepší bydlení by určitě dopřálo všem více soukromí, ale oba - Ráchel i její manžel se o to dříve nijak nepřičinili. Teď, když už jsou před rozvodem, si "společný domek" pořizovat nebudou.
Teď jde o to, co s tím klukem. Ráchel je bezradná, a doufala v pomoc odborníků. Její manžel kluka rozmazluje, zahlazuje stopy jeho průšvihů...a nesouhlasí s pobytem syna ve Středisku výchovné péče.
Je to smutné, ale ten kluk by tam možná dostal lepší šanci dokončit školu, a třeba se vyučit řemeslu. Byl by pod dohledem odborníků, na studium by měl prostor a přesně vyměřený čas, a jeho život by dostal nějaký smysluplný řád.
Vždyť Středisko výchovné péče (dříve polepšovna) je jenom internátní škola s trochu přísnějším režimem, který by tomuhle klukovi možná pomohl.
Když je schopen hrát závodně fotbal, tak v sobě trochu kázně musí mít. Teď ho ještě nasměrovat žádaným směrem, najít mu obor, který ho bude bavit, a jednou i živit.
Nebo ho nechat v rozvrácené rodině, a mít dalšího poflakujícího se programově nezaměstnaného.
září 26, 2008 20:28
... : bb
pomoc zde = rady, jinak než radou jí pomoct nemůžeme
nechci ji vyprovokovat k ničemu, chápu jak to myslíš, ale není to tak, já jen nastavuju obrázky odjinud, které by ji mohly inspirovat a předpokládám,že kvůli tomu to píšou i ostatní, ale ke změně myšlení musí dojít ona sama, pak sama sebe vyprovokuje k čemukoli

synovi hrozila pětka z matiky, opravky udělal, nemyslím, že to je na polepšovnu, kluk chodí do školy, sportuje, to je výborný, má zájem o moderní technologie, což je v jeho věku přirozené, rodiče, jejichž děti jedou v drogách, by Ráchel záviděli
rozvrácených rodin jsou mraky a záleží jen na rodičích, jestli ta rodina bude pro dítě lepší než polepšovna, já myslím, že normální rodina ano
tohle, co u nich probíhá, je problém celé rodiny, proč by za to měl být trestaný kluk, který neprovedl nic horšího než že udělal opravku z matiky?? on by to tak totiž vnímal - že si matka s otcem řeší svoje vlastní potíže tak, že ho vyšoupnou ze svého života
Jestli se doteď naučil učit (matiku opravil,ne?), sportovat a žít rodinný život, co se naučí ve SVP??

Ne, já jsem přesvědčená, že ty lidi mají ještě šanci, ale musí máknout, všichni.
září 26, 2008 20:55
Jako sorry : .
ale co by měli podle autorky dělat všichni ti, co maj základní vzdělání, minimální platy a byt žádnej nedostali? Jakto,že si většina těchhle lidí vlastníma rukama vydělá na alepsoň přijatelný bydlení a ona - ačkoli údajně dělá na univerzitě a manžel ve zdravotnictví, to nedokáže, a ještě si troufá stěžovat, že dostala dotovanej byt?!? To pak není divu, že ten kluk má problémy, s tímhle přístupem mu jsou asi fakt dobrej příklad.
září 27, 2008 01:03
Matky-samoživitelky : .
taky většinou nebydlej jako úplnný socky, a to maj jeden příjem.
září 27, 2008 01:04
Díky vám všem : Ráchel
za vaše názory. Musím přiznat, že každý máte kousek pravdy.A největší asi ti, kteří píší o mě. Já jsem tady před nějakou dobou četla v jedné diskusi větu, která je vyloženě o mě. Kdo nic nechce, nic nedostane. Opravdu nemám rvavou povahu a nemám výdrž usilovat o metu na kterou nedosáhnu. Já i práci, kterou začnu, musím dokončit, protože vím, že bych se k ní nevrátila. Ale to člověk pochopí až je pozdě. Včera mě přátelé uspořádali bezvadnou oslavu. O mé situaci nepadlo ani slovo. Pochválili mě jak jsem zhubla, to s rozodem nemá žádnou spojitost, beru na to prášky.Díky jim i vám, pro mě je to lepší než sezení u psychologa.
září 27, 2008 13:47
Ráchel : Kamila
myslím, že si jen málo věříš. Tenhle poslední Tvůj příspěvek je moc hezký, je vidět, že na téměř každé situaci jsi schopná najít něco pozitivního. Nemusíš mít rvavou povahu, jen jsi málo cílevědomá (což je normální). Bylo by asi dobrý, kdyby sis vybavila, kde chceš být třeba za 10 let? Platit velký nájem za špeluňku? Víš, já už mám vyřešeno v tom, že jsem rozvedená, ale např. s bydlením jsem na tom podobně - jsem v regulovaným v Praze a nájem začíná být obrovský. Budu muset jít na "starý" kolena do hypotéky, protože jednoduše za ty peníze, co budu brzy platit za nájem už zaplatím splátky hypotéky na malý byt. Je mi jen o malinko víc než tobě a mám desetiletého kluka - nic jednoduchýho, ale dá se to. Chci říct - když si vytýčíš cíl, jdi za ním a dokážeš to!
září 27, 2008 17:42
Tak v tomhle s Kamilou : lp
souhlasím! Bohužel byt, který máš a který časem jistě bude s neregulovaným nájemným, tak to příliliš zázemí a vzhledem k jeho velikosti už vůbec soukromí, nedává. A pokud tam žije vícečelenná rodina, tak ponorka musí být jen věcí času...... Hele, je ještě možná komunikace s manželem a zakopání válečné sekery či vztahy jsou natolik narušeny, že není cesty zpátky? A jak je to s klukama? Byla by možnost střídavé péče, případně zda byste se v péči o kluky rozdělili?? Měl by vlastěn manžel zájem a byl by schopen se alespoň o jednoho z kluků starat? A pokud se situace neuklidní, myslíš že by nestálo za úvahu mladšího kluka dát na učení, které by si sám vybral a které by ho bavilo někam na internát? Já mám na internátu mladší dceru a velice jsem se odloučení obávala. Ale můžu po dvou letech říci, že vztahy mezi námi nejenže neochladly, ale naopak jsou klidnější a vřelejší smilies/smiley.gif. Možná je to ale už i věkem :-).Takže teď nejsem tou nemožnou matkou, která stále prudí a něco chce, ale naopak. O víkendech si užívá rodinné pohody a zázemí, stejně jako péče. Byla nucena se rychleji osamostatnit a mnohé věci ji i rychleji "docvakly". Navíc bys i ty měla prostor, si život uspořádat. Důležité je ale najít to, co by kluka bavilo a co by si sám vybral. Aby cítil, že nebyl vyhozen z domu, ale že sám chce odejít se naučit něco, co by jej bavilo a živilo.
září 27, 2008 21:28
Já hlavně vlůbec nechápu, : alena puntíkovaná
proč, když tato možnost nastala a oba jste pracovali, proč jste si už dávno nevzali hypotéku a byt odpovídající velikosti si nekoupili. Před takovými deseti lety byly byty o polovičku levnější a vy už jste mohli mít nejmíň polovičku splacenou. Větěině problémů o kterých píšeš byste se vyhnuli. Proč tohle řešení nikoho z vás nenapadlo?
září 28, 2008 08:30
alena puntíkovaná : mamča
Máš sice pravdu, ale tady se neřeší situace před deseti lety, ale teď.
Ráchel sama o sobě ví, že je nedůsledná, proto bych se přikláněla k tomu internátu pro syna. Mezitím, než se mlaďas vyučí, bude mít prostor k tomu, aby si uspořádala své vztahy a bydlení.
Internát ani Středisko výchovné péče není kriminál, ale je tam řád a dohled nad tím, aby se děti učily. Sportovních a jiných aktivit tam je také víc, než doma.
Já mám zářný příklad v kamarádovi, co se učil tak lehce nadprůměrně, ale jeho matka rozhodla, že z něj bude doktor. Šoupla ho po gymplu do vojenské školy, a dneska je z něj primář.
Sám mockrát přiznal, že civilní medicínu by nikdy nevystudoval, protože by mu chyběla vůle. Ale na vojně se prostě nepřipouštělo, že by se neučil, lítal za holkama a po barech. Měl na učení skvělé podmínky a vymezený čas. A k mámě se vracel moc rád.
září 28, 2008 09:23
máš pravdu : alena puntíkovaná
ale já pořád nechápu, jak mohli ti lidi žít v tak příšernejch podmínkách a nic s tím nedělat?
září 28, 2008 10:21
... : bb
Já mám zářný příklad v kamarádovi, co se učil tak lehce nadprůměrně, ale jeho matka rozhodla, že z něj bude doktor. Šoupla ho po gymplu do vojenské školy, a dneska je z něj primář.


no, to teda je zářný příklad...
každý syn není tak ovladatelný matkou, aby se po maturitě, plnoletý, nechal "šoupnout" k lampasákům, který takový je, může být zrovna tak poddajný i v jiných situacích
Matka se rozhodla, že syn bude doktorem a basta, hehe.
SVP není kriminál, ale ještě jsem na to zařízení neslyšela jedinou chválu, co vím, tak z tzv. polepšoven vylezly pokaždé děti horší než dovnitř, jo, je tam ŘÁD, ale ten umožňuje třeba i to, že se skryje šikana, a ta v podobných zařízeních přímo bují.

no a šoupnout z domu dítě jen proto, že jsem nebyla schopná zlepšit si bydlení??? dítě, které chodí do školy, opravilo si matiku, sportuje, nedroguje...trestat ho za svou neschopnost, proč??
leda by si sám vybral školu, která by byla s intrem, to jedině
já pro ty studený odchovy moc nejsem
září 28, 2008 11:53
bb : Matka rozhodla, : mamča
protože syn po gymplu nevěděl, co by vlastně chtěl dělat. Máma byla porodní asistentka, tak zdravotnictví celkem znala. smilies/wink.gif
Víš, na intru, nebo jiném ubytovacím (ev. výchovném) zařízení, má min. každý svou postel, noční stolek, půl skříně, a k dispozici hygienické zázemí a studovnu. To se na 3m2 (v tomto přípípadě pro dva) fakt nevejde. Sportovně založené děti většinou nemají s šikanou problémy, a fotbal se dá hrát všude.
"Studený odchovy" posilují rodinná pouta, a pubertou stižený mladík si tam srovná své životní priority.
Internát není v tomhle případě míněn jako trest, ale jako záchrana.
září 28, 2008 13:29
No to je teda něco! : Myška z domu
Nedokážu si představit, že bych syna, se kterým v podstatě nejsou problémy, šoupla do jakéhokoliv zařízení jen proto, že si vlastně nevím rady se svým životem. Přikláním se k tomu, že tím by právě problémy nastaly. V takových výchovných zařízeních by se totiž syn řádně vyškolil, a pochytal to, co ještě nezná, nápady, které by ho doma ani nenapadly. Ale asi je jednodušší přehrát synovu výchovu na někoho jiného...
Ráchel, vzpamatuj se, a začni řešit svoji bytovou i rodinnou situaci tak, aby synové nemuseli z domu.
Já nevím, zůstala jsem sama s klukama zrovna když byl starší v pubertě a mladší do ní mířil, dělali občas taky psí kusy, bývalo to náročné psychicky, ale nikdy bych je nedala kamkoliv do ústavu na výchovu.
září 28, 2008 20:34
... : Francina
Ráchel snažíš se řešit problém,kterej vznikl z toho že máte nevyřešenej vztah s manželem,každej jedete podle svýho a nejste schopni se domluvit...není chyba u syna,ale u vás,jste dospělí a pokud se dokážete domluvit tak on se určitě uklidní. Rozhodně to nevyřeší žádnej ústav,ale dohoda mezi vámi.
Třeba už z vás nebudou milenci,ale jako rodiče byste fungovat měli.
Pokus se s ním komunikovat a pak ještě napiš.
září 29, 2008 06:59
Neznám podrobnosti situace Ráchel, : lp
ale naprosto přesně vím, že ne každou situaci vyřeší rodinné prostředí, zvláště pokud jsou tam dlouhodobě narušeny vztahy. Ve svém okolí znám několik rodin, kdy navenek velmi dobře fungující rodiny se standardním a mnohdy i nadstandardním zázemím výchovu svých potomků neustáli, byly okolnostmi dotlačeni podat žádost na zrušení jejich trvalého pobytu či se obrátit na soud s žalobou o vyklizení potomka.
Navíc naprosto nevyhovující rodinné zázemí u Ráchel je dlouhodobé a těžko lze očekávat, že mávnutím kouzelného proutku se změní. Bude to přinejmenším otázkou zase měsíců (teda pokud se tady nenajde „někdo“, kdo by finanční injekci vypomohl). A sama mi připadá z toho jak píše velmi vyčerpaná. Proto za téhle situace a vzhledem k tomu, že kluk končí ZŠ, možnost volby internátní školy či učiliště mi přijde nejen schůdná, ale i prospěšná. Ale tohle je přece jen na rozhodnutí Ráchel a jejího syna. Oni svou situaci nejlépe znají, mohou posoudit, spolu probrat a rozhodnout se. Je to jedna z možností, kterou bych rozhodně nezavrhovala. Jistě stojí za jejich debatu.

září 29, 2008 07:46
potes koste : mura
Nedokážu si představit, že bych syna, se kterým v podstatě nejsou problémy...

trojka s chovani, propadnuti z matematiky, rozbite dvere, vychovna komise... jestli tohle je bezproblemove dite, jak pak vypada problemove? (jo, ja vim, jeste by mohl brat drogy, krast a mlatit prvnacky... )
září 29, 2008 08:15
Muro, to jsou jen banality, které se vyřešily. : Myška
Docela dobře vím, že trojka z chování se dnes dává za daleko menší prohřešky než dejme tomu za mého mládí. Propadnutí je sice nepříjemné, ale zvládl reparát, a jede dál, tak to s ním není beznadějné. Rozbité dveře - to se přece může stát. Tohle nejsou problémy na umístění v ústavu! Tam akorát pochytí co zatím nezná, a co myslíš, že si bude myslet o matce, která ho tam nechá zavřít proti jeho vůli? Jak se to asi obrazí na jejich dalším vztahu? Potom by nastaly ty skutečné problémy. Škola s intrem - patnáctiletý kluk už má co mluvit do své budoucnosti, a co když si vybere školu, která intr nemá? Nebo je škola v Brně? Ale třeba sám kluk bude chtít z tak moc nevyhovujícího bydlení vypadnout na intr. Ale rozhodně to pro něj není to nejlepší. Nic nemůže nahradit rodinné zázemí a péči rodičů. I když tady je to zázemí a péče diskutabilní. Neznáme detaily...
září 29, 2008 08:52
Muro - ještě - všechny výchovné a prospěchové problémy se jeví mnohem horší, dokud je dítě zdravé. : Myška
Kdo zažil strach o život nemocného dítěte, kdy se jeho stav zdál beznadějný, kdy se počítaly měsíce, které ještě prožije, ten to vidí jinak. Vidí to jako banality. Úplně přesně tak, jak se říká "když nejde o život jde o h...".
Kdybych tohle nezažila, tak by se mi asi ta trojka z chování a propadnutí taky zdály jako problém, ale změně hodnotového žebříčku ne.
září 29, 2008 08:58
Ach jo, : Myška
PO změně hodnotového žebříčku.
září 29, 2008 09:06
mysko : mura
ja prece nepsala, ze ho maji strcit do ustavu. jen jsem se pozastavila nad vetou, ze s nim v podstate nejsou problemy. mne se to jako problemy jevi. jasne, mohly by byt jeste horsi a taky je kluk zdravy, to mas pravdu.
září 29, 2008 09:10
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]