Zažila jsem osm let drsného fyzického a hlavně psychického násilí. Bývalý manžel, alkoholik, propil několik miliónů a mě ze společného podnikání zbyla jen kdysi mi darovaná polovina bytu. Jsem ráda, že jsem od něj odešla a zbavila se své závislosti na něm, ale za jakou cenu...?! Svého bývalého muže jsem se bála tak, že jsem se raději odstěhovala z města, vyhrožoval mi totiž, že mě zabije.
Neustále, zhruba 9 měsíců, mi posílal výhružné zprávy a jednoho dne mi zavolal, že mě zabije, když neudělám, comi nařídil, co chce. Věřila jsem tomu, protože na mě několikrát mířil nabitou pistolí, dokonce i vystřelil a proto jsem to raději oznámila na policii a nechala zaprotokolovat jeho výhružné sms z telefonů. Možná se divíte, proč jsem už dávno neodešla... neustále mi ale vyhrožoval, že mě připraví o dceru, že má dost peněz na to, aby ji dostal do výchovy. To jsem nechtěla připustit, aby holčička vyrůstala s alkoholikem a tak jsem toho tolik vydržela. Odešla jsem s dcerou do jiného města až když jí bylo 14,5. Měly jsme hezký vztah, byly jsme jako kamarádky. Jenže - pak dcera odešla k otci a už u něj zůstala, udělal totiž a dovolil jí vše, jen aby ji přesvědčil a získal na svoji stranu. A bohužel, umluvil ji. Já ty možnosti, jako on, nemám... Už jsou to dva roky a celý rok se mnou ani nemluvila! Teď je náš vztah lepší, ale nebydlí se mnou a je doposud stále úplně pod jeho vlivem. To, co dřív dělal se mnou, dělá teď s ní, myslím to psychické týrání a manipulace. Dokonce ji donutil, aby lhala u soudu, a když jsem s ní mluvila, řekla mi, že to musela říct, protože tatínek ji řekl, že ho zavřou, když to neřekne tak, jak on to chce. A jak dopadl náš soud? Všichni věří jemu, on je na malém městě známý podnikatel, tedy "on by toho nebyl schopen" a dcera taky tak vypovídá. To, že než dcera bydlela u něj, tak mluvila zcela jinak a o něčem jiném, a že on taky změnil svoji výpověď, nikoho nezajímá! Bilance? Nikdy mi neplatil výživné (abych mu to neupřela - platil 3 měsíce, mám na to i doklady). Ale rozhodnutí soudu znělo: - platil vždy a to 3.000 Kč. Ohledně toho vyhrožování smrtí: odevzdala jsem tenkrát telefon, aby si ověřili ta sms - (po dvou letech, co ležel u soudu bez povšimnutí, se však již sms nedají zjistit), ale nic se neověřovalo, nezjišťovalo - takže se žaloba zamítá a bude to řešeno jen jako přestupek na MÚ. A aby toho nebylo málo, zřejmě přijdu i o polovinu bytu, kterou mi kdysi daroval. Prý pro porušování dobrých mravů! Tolik realita našich soudů; nevěřte, že vám někdo pomůže. Vyhrává ten, kdo má lepšího a dražšího právníka. Někdy si říkám,j estli mi to za to stálo, čert vem peníze, ale přijít o dceru a teď i byt? Jen věřím, že dcera na to jednou přijde, že jsem ji dobře vychovala, že jednou všechno pochopí. Snad... A co já? Když jsem bývalého viděla u soudu, nechápala jsem, jak jsem s ním mohla být. Pomohly mi báječné kamarádky, rodina, i odborníci a především já sama. Zdravím všechny - Ajlin
|