Napadlo mě, Kudlanko, požádat tě o radu s věcí, s níž si sama poradit nedokážu. Po odletu dětí z hnízda bydlím již sama ve velikém bytě ve velmi starém domě (opravdu starém, je to bývalý klášter) v okresním městě. Jsem zde zvyklá prakticky přes 60 let, však jsem se tu narodila, a ráda bych to tu doklepala až do smrti. Jenže!
Je tomu asi tři týdny, co mi v noci po bytě začlo „cosi" chodit, vrzat dveřmi, klepat s věcmi.... A k tomu i při zavřených oknech i dveřích byl cítit najednou takový divný chlad a průvan. Ano! Mně! Přesně mně, která jsem se báchorkám a hloupostem o duchách a strašení ve starých domech vždy jen vysmívala. Ještě jednou chci zdůraznit: jsem dokonce na patře sama, jsem tu zamčená, není možné, aby se sem někdo bez mého vědomí dostal... Špatně se tohle popisuje, ale nejde o žádné halucinace nebo měknutí mozku staré báby. To sice již jsem, však už je mi přes 60 let, ale doposud i duševně pracuji, a to bez sebemenších problémů. Jak jsem již napsala - vždy jsem takovéhle babské tlachy odsuzovala a vysmívala jsem se jejich vyprávěčům - a najednou jsem to já, kdo potřebuje pomoc. Je mi úplně jedno, jestli TO zažehnám technickými prostředky nebo kaší z havraního peří a střev. Chci jen nějak dokázat, ať TO přestane! A tak bych chtěla požádat - tebe případně všechny čtenářky a čtenáře - může mi někdo poradit? Nebo sdělit své vlastní zkušenosti? Jana
|