Hezký den ti přeju, Kudlanko, potřebovala bych radu v následujícím trápení. Rozvedla jsem se a musela se vystěhovat od exmanžílka; respektive byla jsem vyhozena i s dítětem na dlažbu. Věc se má tak, že dům je jeho a já rozvodem ztratila nárok na bydlení. Pak jsem ještě dostala směšnou almužnu jako alimenty a doslova ze dne na den jsme letěli - jako odpad do koše.
Po nějakém čase jsem si našla milého přítele, který je hodný a miluje mě. Má svůj dům, nějakou tu korunu také, ale je též po rozvodu a tak ho musí kvůli vypořádání prodat. Staví tedy narychlo jiný. Já ho mám opravdu ráda a on mě také, problém je ovšem ve mně - v mém pocitu, že nemám tolik peněz, abych mu mohla nabídnout pomoc a domek byl pak náš společný. Ale jemu se do něčeho podobného ani moc nechce, protože má stejně špatnou zkušenost jako já -jen s tím rozdílem, že on má šanci postavit si jiný. Já však mám obrovský problém, protože nedokážu žít už v něčím baráku - zase jen s pocitem, že jednoho dne mě může někdo znovu vyhodit... Jak se tam pak mám cítit doma? Jakou mám mít jistotu? Když se mě ptá, jaké budu chtít věci do domu - vyhýbavě odpovídám, že ať tam dá to, co se líbí jemu... ale v duši, vím že mě tam nic nepatří a ani patřit nebude, že nemám tím pádem ani nárok vůbec říkat, co tam bych tedy chtěla sama. Přátelé, poradíte mi? Cítím se nesmírně bezradná... Irenka
|