![](http://obrazky.kudlanka.cz/nozasja.jpg) Jsem ženská ve věku, kdy se mi dostává nejrůznějších poct. Poslední byla od mého synka, když jsem si mu postěžovala, že "furt zapomínám, že se fakt bojím, že budu mít asi něco s tim pánem od "A". No, a víte, co mi drahoušek odpověděl? "Mami, neboj, fakt to opravdu nehrozí... Ty seš totiž na Alzheimera už moc stará!" Nepraštili byste ho? Ale je pravda, že já zapomínám všechno možný už od narození. Pletu si obličeje, pletu si k nim patřící jména, nepamatuju si, odkud toho kterého znám... Co já s tím už zažila nejrůznějších průserů... Jenže - vidíte, já vlastně zapomněla, cože jsem to od vás chtěla:
Potřebuju
od vás poradit, kam jet.
Měla bych
totiž „vytáhnout paty z bytu“, což se mi čím dál tím méně daří.
Jo, nedělám si
legraci.
Dá se říci, že
po stránce fyzické jsem celkem ještě docela dost funkční; denně našlapu
minimálně pět, někdy i víc kilometrů, tak dvakrát třikrát týdně i přes deset.
S mým čoklíkem, pochopitelně.
Taky se snažím
cvičit. Dokonce jsem se na stará (ale funkční) kolena téměř zamilovala do
jednoho mlaďocha, konkrétně do úžasného osobního trenéra. Ukecá mne na takové
věci, o kterých bych nevěřila, že je zvládnu. Ale o něm a o jeho cvičení vám
napíšu příště.
Horší je to
s mým psychickým stavem. Nějak se stalo, že jsem už dost dlouho
uživatelkou antidepresiv, která mne jakžtakž drží v normálu. Ale
nepomáhají při „úletech“, jako je například až neschopnost jít ven. Kamkoliv.
Mám daný psí
okruh, krátkou cestu do nejbližšího obchodu – a šmytec. Moje kamarádky
už mě takovou berou. Že slíbím, že určitě… ale pak se vždy nějak vymluvím, a nikam
nejdu…
![](http://obrazky.kudlanka.cz/kakajojo.jpg)
Rozhodla jsem
se to nějak přemoct. Zvládnout.
Uvažovala jsem
o psychoterapeutech, ale to jsem vzdala, když jsem zjistila, že add 1 se do
nějakého toho pořadníku hned tak nevejdu, add 2, že dávat tolik peněz za to,
abych někomu jednou týdně necelou hodinku říkala, co mne trápí? Když se stejně
žádného výsledku nedočkám?
(Zkusila jsem
to, ale…)
Tak se
obracím na vás, moje drahé kamarádky a drazí kámoši, tentokrát já.
Asi bych měla
jet „někam“, kam můžu vzít s sebou svého pidipsa, kde nebudou žádné davy,
rozhodně tedy do žádného velkého města atd. A ne na dlouho. Tak na týden, dva.
A pak zase
domů – a za týden, dva, bych třeba zas jela někam jinam…
Vůbec nemám
ponětí kam. Jestli tady po našem krásném Česku, nebo i někam dál.
Předem opravdu velký díky za jakoukoliv radu,
Vaše
d@niela
|