O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MANŽEL, POSTIŽENÝ NEVĚROU PDF Tisk E-mail
Středa, 09 duben 2008

 Poradíte mi, kudlanky a kudlánci? Mám dvě děti, starší holku a syna postiženého dětským autismem. Je silně nezvladatelný a já jsem už úplně vyčerpaná. To se také odrazilo na našem manželství... myslela jsem donedávna, jak to manžel bravůrně zvládá, ale byla jsem vyvedena z omylu... Přiznal se mi, že má půl roční vztah a že se do ní zamiloval, ale že zůstat chce s rodinou.

 

 

 

 

     Je sice s námi, ale je tak daleko... moc nemluví, a vůbec se nechová jako že něco provedl, nepohladí mě, nezeptá se mě, jak mi je... najednou jsme jak úplně cizí lidi.

 

     Co mám dělat? Bojím se, že s námi zůstává jen kvůli naší situaci, se kterou bych si jen těžko poradila sama... nedokážu se vcítit do jeho situace a to mlčení mě zabíjí. Mám v sobě jen strašnou bolest.

 

    Nechci tlačit na pilu, ale zase nechci, aby jsme se jen trápili navzájem.

 

Pavla

 

 

Komentáře (28)add feed
Ne manžel, ale Ty jsi postižena jeho nevěrou. : mamča
Je málo chlapů, co dokážou žít s postiženým dítětem. Vytoužený syn není podle jeho představ, a soužití s autistou se pochopitelně odráží i na chodu celé rodiny. Žádnou radu pro Tebe nemám. Tvůj muž je zbabělec, a svým přiznáním nevěry Ti ještě ubližuje.
duben 09, 2008 09:51
Mlčí a vzdychá? : Káča
No jo, tak to on se chudáček hrozně trápí. Chtěl by být se svou láskou a místo toho je u rodiny a musí trpět, ten se, panečku obětuje! A aby v tom nebyl sám, tak to svoje "trápení" ještě hodí na manželku, která sama neví, kam dřív skočit.
Pavlo, prostě se ho zeptej. Jak vidno, o hromádku neštěstí, která se ti pluoží bytem, nestojíš. Taky bych nestála. Takže ať navrhne řešení přijatelné pro obě strany - důstojný rozchod s patřičnou kompenzací nebo holt dotyčnou pošle k vodě a začnete znovu - spolu a lépe. Tady je ale podmínka, že o to opravdu budete oba stát, jinak to nemá cenu a situace se do roka a do dne může zopakovat. Navíc, pokud se ti "přiznal", mám dojem, že je ten typ, co ti slíbí, že je konec a za tvými zády se s ní bude scházet dál... jeho chování je krajně sobecké a nezodpovědné, ale co už, někteří muži (a některé ženy) už takoví jsou...nezbývá než na ně příliš nespoléhat.
duben 09, 2008 10:10
... : bb
Pavla musí nepředstavitelně trpět, přesto bych jejího muže tak šmahem neodsoudila. Vždyť to roky zvládal, nebo ne? Jak to vidím, tak zatím "selhal" v jediné věci, že se Pavle svěřil. To jí hodně ublížilo, to nedomyslel, ale že se zamiloval, v tom si člověk neporučí, to se stane, Pavle to říkat neměl, ale možná už si s tím sám nevěděl rady a Pavla je pro něj parťák, o kterého je třeba zvyklý se opírat, co my víme. Podstatný je, jak se zachová dál, zda se o syna postará i dál. I kdyby s Pavlou nebyl.
duben 09, 2008 10:24
... : bb
Samozřejmě, pokud dojde na rozvod a Pavla bude chtít, může navrhnout, že si syna nechá v péči on a ona dceru, myslím, že by se manžel nerozvedl, zůstal by a nenáviděl ji, sebe, možná i syna...ale taky tuším, že Pavla by nic takového z pusy nevypustila.
duben 09, 2008 10:25
bb : mamča
Povšimni si věty : "MÁM dvě děti, starší holku a syna postiženého dětským autismem. Je silně nezvladatelný a já jsem už úplně vyčerpaná".
Myslím, že doteď to zvládala hlavně Pavla. Manžel strávil většinu dne v práci, a jak je vidět - i na milenku si našel čas.
To, že Pavla je pro něj parťák, neznamená, že se jí bude svěřovat se svými poklesky jako mámě.
duben 09, 2008 10:40
Pavlo, : Ariana
tady je každá rada drahá. Tvůj muž se v tom teď plácá a evindentně neví, jak dál. Asi bych mu dala nějaký čas, ono to zaláskování dlouho nevydrží. Ale bylo by asi dobré spolu komunikovat, i když to bolí, vyříkat si vzájemně své pocity. Pokud chceš nějakou změnu, začni sama u sebe. I když on se sám nezeptá, zeptej se Ty jeho, třeba se pak zeptá on Tebe a vzájemně se lépe pochopíte. Je to hodně těžké, chce to hodně trpělivosti a hlavně odvahy, ale myslím si, že Ty na to máš. Jsi silná a odvážná žena, když zvládáš takhle náročnou situaci v rodině. Moc Ti držím palce, mám takový pocit, že Tvůj muž od vás utéct nechce, jen se mu to teď tím zaláskováním zkomplikovalo, ale říká se, kde je vůle (oboustranná), tam je i cesta.
duben 09, 2008 10:42
mamčo, ale Pavla také píše : bb
"myslela jsem donedávna, jak to manžel bravůrně zvládá"
Pavla určitě víc pečuje o syna, ale tím pádem na muže doléhá zodpovědnost za zabezpečení, uživení rodiny. Ten druhý vztah může být únik, se kterým si teď - jak píše Ariana - sám neví moc rady. Víc než odsouzení že je muž zbabělec myslím Pavle pomůže vyčkat, jak radí Ariana. Trochu času si snad ti všichni zaslouží, co jednou Pavla spustí už těžko zastaví, radím rozvahu.
duben 09, 2008 11:32
Tak člověk se může mýlit, stane se, že se zamiluje, ale : Eva
1. mamča má naprostou pravdu, drtivá většina chlapů neunese, že má postižené dítě, navíc syna, je to příliš velká rána pro jejich ješitnost, že jejich genetický materiál je takto vadný (což sice nemusí být vůbec objektivně pravda, ale oni takto uvažují, ve skrytu). Takže veškerá péče zbývá obvykle na ženách a bývá časté, že chlapi z tohoto vztahu prostě zdrahají, aby to své "selhání" neměli už na očích. Velmi šlechetné a zodpovědné!

2. partneři, kteří se "svěří" se svým zamilováním bývají ve skutečnosti hrozní zbabělci a sobci, protože počítají s tím, že přiznání z nich sejme morální zodpovědnost za další vývoj, a proto se od té doby necítí vinni a hodí to na toho druhého, včetně rozhodnutí, co s tím dále. Zavděčit se NELZE! Zničit sebe velice rychle a spolehlivě!

3. S člověkem, který je momentálně zamilován, není žádná rozumná domluva, nejméně rok, když tím objektem jeho touhy nejme zrovna my. Navíc, vše bude blbě, protože jejich reakce budou agresivně zastírat jejich vlastní máslo na hlavě. Takže se, Pavlo, staneš pravděpodobně nechtěným svědkem manželova morálního selhání. Nebude Ti vděčný za "lidské zacházení", s tím nepočítej, bude spíš hledat zpětně na tobě, proč to tak muselo dopadnout.

Hrozně ráda bych Ti napsala něco hezčího, třeba je Tvůj muž výjimka, na kterou nic z toho neplatí a netvrdím, že nejsou. Je jich, jak šafránu. Moc Ti držím palce, abys vydržela být statečná, aspoň pro ty děti, zatím. Však život nekončí a jsou vždy období hnusná a krásná! Jen opatruj také SEBE!
duben 09, 2008 11:38
bb : mamča
Ono Pavle nejspíš nic jiného, než čekat, nezbývá. Předpokládám, že je se synem v domácnosti. Stacionáře nezvladatelné autisty neberou ani na dopoledne, a Pavla si tedy nemá kdy odpočinout. Starost o postižené dítě je řehole, ale pokud jsou na to aspoň dva, dá se to jakž takž zvládnout.
Manžel Pavly nejspíš chápe, že jí v tom nemůže nechat samotnou, ale zraňuje jí přiznanou nevěrou a následnou nevšímavostí.
Pavla by měla zajít na OPD, a zjistit si předběžně, na co všechno by měla nárok, kdyby zůstala s dětmi sama. Výživné na děti a pečující manželku by totiž nejspíš (pokud nemá hodně nadstandardní příjem) Pavlině manželovi znemožnilo začít znovu někde jinde. Ale žít s někým jen proto, že nemám jinou možnost, je dost depresivní. Pro oba.
duben 09, 2008 11:43
Eva : mamča
Naprostý souhlas se všemi body !
Jediný únik ze současné reality vidím v tom, že se Pavla zdravě naštve, sebere zbytek sebevědomí a začne si zjišťovat, jaké má možnosti. Nějaká babička nebo kamarádka by snad chlapce chvíli pohlídala (třeba když spí), aby měla Pavla volné ruce.
Pomoci by jí mohla i ošetřující lékařka chlapce. Znám rodinu, kde mají už 17ti letého hyperaktivního autistu. Chlapec užívá tlumící léky, protože matka už skoro dvoumetrového chlapa fyzicky nezvládá. Dostávají Příspěvek na péči v nejvyšší skupině, což je tuším 12 ?tisíc Kč. Spolu s výživným by to Pavle zajistilo aspoň částečnou finanční soběstačnost. Ale je potřeba chodit a žádat na všech stranách.
To ostatní (vztah) zatím nechat u ledu.
duben 09, 2008 12:03
Jo, Pavlí, konečně přestań být ušlechtilá k neušlechtilým lidem, : Eva
dožer se, vykutej to v sobě a prakticky se zajisti s dětma, protože tvé možnosti jsou díky péči o syna značně omezené. Nemusíš se přeci rozvádět, ale zažádej o předběžné opatření ohledně výživného, ať i ostatním třeba dojde, co neseš dosud sama na hrbu. Už teď jsi vyčerpaná a KDO má ohledy, prosím Tě????? Zajdi za tou dětskou lékařkou, atd, jak píše mamča. Neřeš vztahy, tam moc možností teď momentálně nemáš, ale nebuď oběť, NAŠTVI se!!!! Starej se o sebe a svou budoucnost, nikoho jiného kolem tebe to moc nezajímá. A vydrž!
duben 09, 2008 12:19
Ach jo, : saffron
už moc na Kudlanku nepíšu- začíná na mě ze všech těch příběhů padat depka. Z tohoto je mi obzvlášť smutno.Pavli, neměla bys to lehký ani s milujícím partnerem, ale pokud nemáš ani tuhle oporu, musí to být na jednoho člověka obrovský nápor.Jisté je, že minimálně Tvoje děti Tě budou ještě dlouho potřebovat, tak když už bys váhala kvůli sobě, tak kvůli nim bys měla udělat vše potřebné, aby se jim "zachovala" - to co radí Eva s mamčou dobře postihuje ty základní věci. Rozhodně teď neřeš manžela, teď je čas, abys začala být velký sobec v pozitivním slova smyslu. Zní to asi hrozně, ale on se jistě bude ve svých sebelitovánkách ráchat dostatečně sám a utěšitelku si už taky zajistil. Pokud to s Tebou bude chtít řešit jako partner, tak přijde sám. Ty v tom teď zůstáváš sama, proto především mysli a jednej ve prospěch svůj a svých dětí. Moc Ti držím pěsti!
duben 09, 2008 13:57
Ale šafránku, dej pokoj... : d@niela
vždyť tu nejsou jen "skuhralky", najdeš tu i veselý čtení... A pak, kdybyste nepsali/y svoje rady, koho by se měly zeptat?
smilies/cheesy.gif
duben 09, 2008 16:09
Poděkování : Pavluša
Moc vám Kudlanky děkuji. Daniela má pravdu, ani nevíte, jak mě potěšily vaše příspěvky. Nemám to s kým probrat a vy jste úplně nezaujatí :-) Rozhodla jsem se zaútočit. Musím řešit né nevěru, ale důvod a vůbec základní věci v našem vztahu. Celkem jsem se už sebrala, už ani prášky neberu, to si dám raději pivko a chci se co nejvíce osamostatnit.
Budu muset kluka dát do celotýdeního stacionáře a najít si práci... nemůžu mu obětovat celý svůj život mám ještě dceru, která mě také potřebuje a možná ještě víc aby měla štastný a spokojený život. At to dopadne jakkoliv, něco musím ztratit a oželet. Třebu naberu síly a víkendy ze synem si budu užívat. Vidím to černě uvědomila jsem si, že náš problém v manželství trvá už léta... nejvyšší čas začít myslet sama na sebe...bude to těžké kolem všech jsem doposud jen skákala, ale sedřeli ze mě kůži...teda určitě třicet kilo a nervy v háji. Moc vám ještě jednou děkuji a všechny moc zdravím. Važte si zdravíčka a svých blízkých, vždycky může být hůř Pavla
duben 09, 2008 18:35
Pavlušo, : mamča
držím Ti palce, abys to všechno dobře zvládla. Je fajn, že máš možnost umístit syna do celotýdenního stacionáře, najít si práci a žít svůj život a starat se o dceru, která Tě moc potřebuje. To neznamená, že se zříkáš péče o nemocného synka. Naopak, budeš-li celý týden osvobozená od práce s ním, budeš mít více času i trpělivosti věnovat se mu o víkendech. Tvoje dcerka Ti bude jistě s bráškou pomáhat, a získáte tím všichni.
Až budeš zase "svobodná", (tím myslím neuvázaná doma u nemocného dítěte) možná budeš zase tou ženou, kterou v Tobě Tvůj muž kdysi obdivoval. Pak už bude záležet jen na Tobě, jak s tímhle vztahem naložíš. Jestli stojí za to ho zachránit, nebo už není co zachraňovat.
Přeju Ti moc štěstí a lásky.
duben 09, 2008 21:20
Pavli, : Ling II
to je uplne super rozhodnuti. Z vlastni zkusenosti ti to mohu potvrdit! Celotydenni stacionar je velmi dobre reseni a mas obrovskou pravdu v tom, ze tva dcera te taky potrebuje!! Nemuzes obetovat cely svuj zivot peci o syna a tohle reseni nabizi ten spravny balanc. Syna si vyzvednes na vikend a stravite spolu par hezkych i pernych chvilek a pres tyden si uzijes toho normalniho zivota, co ti tak chybel. Prace, pokec s kolegyni a doma pekne s dcerou. Na problem s manzelem nemam radu ani komentar, nemam totiz vlastni zkusenost, ale toho stacionare se opravdu opravdu neboj.
duben 09, 2008 21:25
moc ti drzim palce : Ling II
neni to jednoduche, odvezt ho tam a jet domu sama. Ackoliv je to ted pro tebe neunosne v ten moment se v tvem srdci budou misit vycitky a otazky zda delas dobre... ale vydrz, vybojujes si zpet zivot a na ty vikendy se budes moc tesit. My jsme nejdriv zkusili denni stacionar, ten byl ale neunosny. Nezvladali jsme se rano vypravit vcas a neda se pri tom chodit do prace.. ten tydenni je super. Navic tam delaji detem program, obcas nejaky vylet, bazen, zabava...
Tak hodne odvahy a stesti!
duben 09, 2008 21:32
Pavlo, : Ariana
začala jsi správně - řešit příčinu. I když jednotlivé kroky nebudou vždy jednoduché, moc Ti držím palce, abys to zvládla. Jsi statečná a zvládneš to. Ten stacionář vidím taky jako velmi dobré řešení, abys měla šanci se věnovat dceři a sama sobě.
duben 09, 2008 21:42
rozdíl mezi rodičem mámou a tátou? : Míška
oba jsou rodiče, ne? Nejdřív jste mne pěkně naštvaly. "Chudák" manžel má postižené dítě a ještě syna. Maminka to má samozřejmé, ta má mateřský cit?? Hrůza. No tak to vyřešil. Ale přece není takový "zmetek", aby odešel od rodiny s postiženým dítětm, on se jen zamiloval.
Ještě, že napsala Pavla a postavila se k tomu správně a čelem.
Mám invalidního syna a řešíme manželské problémy stejně jako v jiných rodinám. Možná je to trochu náročnější a pravda,někteří chlapi jsou zbabělci. Ale ti zbabělci většinou utečou hned na začátku. Tenhle si jenom našel milenku, jako spousta jiných manželů a Pavla to musí vyřešit a k tomu má život komplikovaný víc než jiné. Naštěstí už nežijeme v socialismu a vznikají různá a kvalitní zařízení a člověk na to není úplně sám. Pavlo, držím moc palce, ať to dopadne jakkoli.
duben 09, 2008 23:29
Míško, my jsme tě pěkně naštvaly? : Eva
To si děláš určitě srandu, ne? smilies/cheesy.gif Nebo neumíš číst? Jako my tedy fakt víme, že oba jsou rodiče, ale v rodinné praxi to tak, želbohu, často nevypadá. Leda, že by sis myslela, že právě my jsme ty pořádky takhle pěkně zavedly smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif To potom jo, to se na nás klidně oprávněně zlob smilies/grin.gif
duben 10, 2008 07:14
všimli jste si, jak chlapi dovedou krásně : alena tečkovaná
přepinknout odpovědnost na někoho jiného? Jistě, zamiloval se,vykašlal se na svou rodinu a veselí se s mladou milenkou - ale on to své ženě "čestně" řekl.."na rovinu" a ona ho nezabila, tudíž s tím souhlasí.Že se trápí - no ženská - je to hysterka!!! Jeho svědomí je čisté - on přece nikoho nepodvádí.Naopak, dochází pravidelně domů, kde má kompletní servis (milenka mu jistě fusekle nepere). A ještě je "ohromnej geroj". Udělat něco takového jeho žena, tak výrazy, kterými by byla častována nelze zveřejnit.
duben 10, 2008 09:51
to alena : Káča
Taky se mi zdá, že tahle strategie: "jsem zamilován, nemůžu za to, něco s tím udělej" je spíš mužskou záležitostí. Ženy buď milence důkladně tají nebo přijdou rovnou s rozvodovými papíry. Ale možná je to jen můj mylný dojem...
duben 10, 2008 10:12
Káčo, není... : wendy
je to správný dojem. Nevím jak nyní, ale ještě donedávna většinu žádostí o rozvod například podávaly ženy, pohybovalo se to kolem 70 - 75 %. Teď když je ta móda výměny starého typu manželky za nový, to bude asi už jiné. To jen tak na okraj. Statistika nuda je, má však dobré údaje. Nebo jaké že to byly údaje ? Ale mě tedy statistitka nikdy nenudila.
duben 10, 2008 10:30
Teď jsem zrovna četla, : Ariana
že osm z deseti nevěrných mužů se vrací k rodině. Tvrdí psycholog Šmolka smilies/smiley.gif
duben 10, 2008 10:58
... : Míša šíša
Tak to budou asi zrovna ti, co máme doma smilies/grin.gif smilies/grin.gif
duben 10, 2008 11:21
wendy : Kamila
cenné smilies/grin.gif
duben 10, 2008 11:43
Míšo šíšo, : Eva
Ty dneska perlíš, perfektně smilies/grin.gif
duben 10, 2008 13:40
Jo, cenné. máš recht Kamilo : wendy
tady se pohybuji v sečtělé kulturní společnosti, to je taky cenné...
Copa naše Míša !
smilies/cheesy.gif
duben 11, 2008 08:15
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]