![](http://obrazky.kudlanka.cz/ukl.jpg) Než jsme se do našeho domu s manželem nastěhovali, bydlela jsem s rodiči v osmiposchoďovém paneláku. úplně v posledním patře. Maminkou jsme byly se sestrou cepovány k tomu, že na balkóně se musíme chovat slušně, abychom neobtěžovaly sousedy pod námi. Např. v létě jsme si nesměly nikdy dát nafukovací bazén na balkón, co kdybychom někomu něco pod námi pocákaly vodou?!
Nyní
bydlíme s manželem v pětiposchoďovém domě, náš byt je v prvním
poschodí. Za
těch mých 28 let jsem nasbírala spoustu zkušeností z toho, co znamená, bydlet v paneláku. A teď i to, co to je mít nad
sebou čtyři rodiny. Když jsem byla těhotná, nakoupila jsem si výbavičku pro
miminko, vyprala ji a zcela bezelstně ji pověsila na balkón. Při sbírání prádla
jsem zjistila, že u nejdražší košilky mám za límcem propálenou díru od
cigarety.
Pod
balkónem byla spousta špačků od cigaret. Samozřejmě, jsem nikdy nezjistila, kdo
to má na svědomí.
Na
balkóně mám šňůry na prádlo, a protože manžel je elektrotechnik, tak ty šňůry
na prádlo jsou vlastně dráty potažené umělohmotnou bužírkou – elektrické
kabely. Když jsem porodila, usoudila
jsem, že dám na balkón starší kočárek a do něj budu po obědě dávat spát na
vzduch miminko. Dělaly to tak ostatně všechny matky z domu. Netušila jsem, že tím usiluji svému miminku o
život.
Jedno
krásné letní odpoledne jsem dala mimino na balkón do kočárku, ten jsem ještě
natočila do stínu, aby se miminko nespálilo a nebylo mu horko. Nenapadlo mě
vystrčit hlavu z balkónu a zkontrolovat, co dělají naši sousedé přes jedno
patro nad námi.
Miminko
si pěkně leželo v kočárku, já jsem umývala nádobí a najednou se ozvala z balkónu
strašná rána! Vyběhnu tam, dítě řve - a já vidím, že kočárek je plný hlíny,
rozbitých kytek, šňůry na prádlo jsou všechny čtyři roztržené a pod balkónem je
rozlomený velký dřevěný truhlík na balkónové květiny. Sousedé totiž položili
truhlík na zábradlí, ale nijak ho neupevnili a jejich děti ho při hře srazily...
Truhlík
spadl k nám, ale naštěstí se odrazil a padal dál směrem ven z balkónu. Kdyby
se odrazil tak, že by spadl dovnitř balkónu, bylo by moje dítě asi mrtvé.
Okamžitě jsem na sousedy letěla, ale - bylo mi řečeno, že s takovými
nehodami mám počítat a nechat dítě spát doma...
Bylo
s nimi těch nepříjemností víc, ale naštěstí se tito sousedé již
odstěhovali.
V domě
je 27 rodin, a často se to mění, já už ani nevím, kdo nad námi všechno bydlí.
Zato docela přesně vím, co kdo jí, používá, kouří… Na balkóně se začaly
objevovat i nejrůznější odpadky - např. skořápky od vajec, slupky z banánů,
kelímek, jednou od ruského vejce, příště od jogurtu, chomáče ostříhaných
černých vlasů.
Jednoho
dne jsme měli balkón pozvracený. Byl to fakt eklhaft zážitek, uklízet to. Fuj.
A pak jsem zjistila, že mám pozvracené i celé to velké okno v ložnici a
poblitý byl hojně i parapet. I na sousedy pod námi ještě trochu zvratků zbylo.
To
už jsem psychicky nezvládla a po úklidu, při kterém mi bylo pěkně zle, jsem
sedla k počítači a napsala na papír velkým písmem:
Vážení obyvatelé domu,
prosím Vás, zvracejte výhradně uvnitř
svého bytu. Není nic příjemného uklízet po Vás pozvracený balkón, okna a
parapet. Předem děkuji, že svými zvratky budete nadále znečišťovat pouze svůj
byt.
Se srdečným pozdravem
A pak
se podepsala.
Papír
jsem dala na nástěnku hned druhý den ráno, a odpoledne už tam nebyl. Manžel se zařekl, že on ho neodstranil. Tak nevím, jestli tam vadil
domovníkovi, nebo zda ho sundal ten prase-soused, případně někdo jiný.
Vím, že se to děje všude, ale chtěla bych žít
alespoň z poloviny tak, jako ti sousedé nade mnou. Tedy abych se nemusela
stále bát, co „dobrého“ mi oni nadělí…
Můžu se zeptat, zda jste něco podobného také zažili – a v tom případě,
jak jste to řešili? RADANA
|