Na jihovýchodě Černé hory, na úpatí Prokletých hor, se nachází tři zajímavá turistická místa, která si rozhodně nenechejte ujít. Oko Skakavice (Sávino oko), Alipašini Izvori (Alipašovy prameny) a vodopád Grla. Jižně od města Gusinje leží malá obec Vusanje, která bude naším východiskem pro zmíněná místa.

 Pokud chcete prozkoumat všechna zajímavá místa Černé hory, zapište si do svého itineráře i vesnici Vusanje (směrem na Ropojanskou dolinu), která leží kousek od albánských hranic v podhůří Prokletých hor.  Spěchat nemusíte, za vesnicí u vodopádu Grla je příjemný plácek pro kempování, kde můžete zadarmo přenocovat, udělat si piknik a vychutnat večer u táboráku. Odtud je to pak už jen kousek k neuvěřitelně modré vyvěračce Oko Skakavice (Savino Oko) a k Alipašovým pramenům (Alipašini Izvori).

Směrovka ani není zapotřebí, vodopád snadno najdete po zvuku. Samozřejmě naše první kroky vedou k vodopádu. Ještě dřív, než nachystáme posezení a spaní, tak musíme Grlu obhlédnout, prozkoumat a vyfotit.

Když tudy teče na jaře větší množství vody, musí to být pořádný zážitek. Teď, na konci července je vody málo, ale i přesto je hukot vody padající do hlubiny docela zlověstný. Ale stačí poodejít o kousek dál a zvuk je tišší a tišší...

My jsme tu zakempovali vedle německých turistů s dětmi podobného věku, jako jsou ty naše. Jazyková bariéra u dětí není žádný problém, společně si hrají, smějí se, všechno v pohodě.

Tiché nepřetržité hučení vodopádu přestanete brzy vnímat, při usínání je to příjemná zvuková kulisa, která vám připomíná, že jste na dovolené.

Oko Skákavice je jedním z nejvydatnějších krasových vývěrů v Prokletých horách. Z osmimetrové hlubiny proudí na povrch křišťálově čistá voda, studená jako led (přibližně 4, 5 – 5 stupňů Celsia). Voda je tak čistá, že je vidět každý kámen na dně, neuvěřitelně tyrkysová barva přitahuje zrak. Brrrr, byla to zatím nejledovější voda, ve které jsem kdy stála. Postupně jsme si všichni vyzkoušeli, jak je studená, jak řeže do nohou a jak se v tom nedá vůbec vydržet.

Rozloučíme se s Okem Skakavice a vrátíme se opět do Vusanje, abychom navštívili Alipašovy prameny a v příjemné restauraci u nich ochutnali výbornou kávu z džezvy. Já mám to balkánské kafe děsně ráda, ještě nikdy jsem na našich toulkách po Balkáně nenarazila na špatné, slabé nebo nějaké nepovedené kafe. Ať už presso nebo „domače“ z džezvy, vždycky to byla výborná, silná a voňavá káva. U nás by se leckde měli ještě hodně co učit.