Až pojedete do Rumunska a budete hledat zajímavá místa, kam se podívat, určitě si nenechte ujít bahenní sopky. Nachází se na jihovýchodě Rumunska, v župě Buzau. Dvě větší lokality bahenních sopek (Vulcanii Noroiosi) leží pár kilometrů od obce Berca (Paclele Mari a Paclele Mici) a třetí, nejmenší se skrývá za vesnicí Beciu.

Pod sopkami Paclele Mari najdete i malý příjemný kemp s restaurací. My jsme zde potkali české motorkáře a večer při výměně chuťových zážitků mezi moravskou a valašskou slivovicí jsme si vyprávěli naše dosavadní dojmy z rumunských míst, která máme za sebou a kam se chystáme.

Se zájmem jsme si vyslechli jejich setkání s mladým medvídkem na Fagaraši a naše dojmy z útoku komárů, ovádů a chroustů večer v Dunajské deltě. Shodli jsme se v tom, že zdejší kaškaval je výtečný a druhý den jsme zase pokračovali v cestě každý jiným směrem.

Bahenní sopky ve skutečnosti žádné sopky nejsou. Jedná se o úniky plynů, procházející zvodnatělými vrstvami jílovitého bahna, deroucí se z hloubky až tří kilometrů.  Plyny sebou cestou na povrch berou podzemní slanou vodu a bahno. Plyny unikají v podobě bublin ven a bahno, které s nimi společně vyvěrá, tvoří krátery podobné těm pravým sopečným.

Bahno venku rychle zasychá a vznikají tak úžasné, místy až bizarní útvary, pomalu tekoucí blátivá koryta a zajímavé zaschlé vrstvy, praskající a připomínající dračí šupiny.

Bláto není naštěstí horké, o tom by mohl vyprávět jeden z turistů, který couval a couval, aby vyfotil jednu sopku, až nacouval přímo do dalšího kráteru a mazlavé blátíčko ochutnal jednou nohou až po koleno.

Každý kráter je trochu jiný, v jednom je bláto řidší, spíš jako velmi špinavá voda, v jiném zase tuhé, husté, jeden bublá rychleji, druhý jen maličko, některý má stříbrné okraje, to se třpytí sůl, která uschla na sluníčku a vytvořila stříbřitě bílou krustu, jiný je zase víc dohněda, další je tmavošedý.

Nejkrásnější jsou sopky pozdě odpoledne, když je slunce nízko nad obzorem a zaleje krajinu příjemným teplým světlem, polední slunce zase vytváří zdání šedomodrých odstínů a zvyšuje kontrasty mezi světlem a stínem.

Stačí se jen tiše zastavit a zaposlouchat se. Uslyšíte tlumené „blop – blop – blop“ a budete lapeni. Pak už se jen budete snažit zachytit sluchem další žblunkání a budete hledat směr, odkud to slyšíte. Najdete další sopku a za zády se vám ozve ještě jiné blop, blop.

Sopky se budou líbit nejen vám, ale i vašim dětem. Je to úžasná přírodní podívaná, která vás pohltí. 

VODOMĚRKA

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : mia I díky za reportáž. Fotky se moc povedly, zvlášť ta poslední je zajímavá. Co mi vyrazilo dech - jak Tvoje dcery vyrostly ve slečny Vodoměrko, to snad ani není možný, jak to letí. V ČR znám něco podobnýho těm "sopkám" - SOOS u Chebu a pak Milhostovské mofety u Ovesných Kladrub ve Slavkovském lese, ale je to už drahně let, co jsem tam byla na výletě. květen 22, 2017 20:12 jo, holčičky Vodoměrka fakt umí :-))) : d@niela mj. jsou to přepychový zážitky, děti budou mít nač vzpomínat. květen 22, 2017 22:36 Mio, díky, : Vodoměrka jo, rostou jako z vody... zaléváme je pravidelně... Víc fotek je tady... https://www.facebook.com/pg/atelierbluejane.cz/photos/?tab=album&album_id=836513119830231 květen 22, 2017 23:02 Dani, : Vodoměrka děkuji, až se červenám... Doufám, že na to budou vzpomínat stejně jako já vzpomínám na všechny ty výlety a dovolené s babičkou a s dědou... a to i teď, když na ta místa bereme holky a já můžu vyprávět, co jsem tu zažila já, když jsem byla jako ony... květen 22, 2017 23:06 fajn počtení :) : bb2 a zajímavé. V Rumunsku jsme sice kdysi dávno byli, v Transylvánii a u moře, ale o tomhle jsem nevěděla. Určitě bych to ráda viděla, tyhle jevy mě fascinují. Přesně jak jsi to popsala - blop, blop..:-) úplně vidím, jak číhám na další bublinu až vyleze a pukne. Taky mě překvapilo, jak velké dcery už vlastně máš, hlavně ta mladší, tedy předpokládám, že holčička s rukama vzhůru je mladší dcerka. A mimochodem, je velmi půvabná a přirozená dívčím způsobem :-) květen 24, 2017 10:41 bb, : Vodoměrka děkuji... ano, ta s rukama hore je ta mladší... letí to... Letos v srpnu jim bude 9 a 6 let... když jsme "nedávno" jeli na naši takovu první větší dovolenou, mělo to naše prtě rok, to jsme ještě vezli plínky a kočárek... zdá se mi to jako včera... neuvěřitelné... Jinak ty sopky jsou fakt parádní zážitek... vydržela bych tam donekonečna sedět a číhat na další žbluňknutí... My jsme projeli kus Rumunska, začali jsme u moře, vzali to křížem krážem po horách a do Moldavska... na tom odkazu výš je víc fotek, i odjinud... postupně tam dodávám i ty další z naší cesty... A o kousek dál od sopek je ještě solný kras, solná hora Slanic a potoky s vykrystalizovanou solí na březích... tam jsme nebyli, to jsme zjistili až po návratu domů, ono se toho o Rumunsku moc nepíše a neví... to nám uteklo, ale nebyli jsme tam doufám naposled, takže se příště podíváme i tam, protože k těm sopkám určitě ještě jednou vyrazíme... květen 24, 2017 11:16

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment