Cesta do vysněného himálajského ráje by neměla být lehká, ale my s Joanne ji začali v pohodlí. Společnost Jet Airways, která nás dopravila z Bangkoku do New Delhi, je sice považována za nizkonakladovou, ale jídlo i pití podává pořád zdarma a když jsem si řekl o skotskou, dala mi letuška se šibalským mrknutím rovnou dvě.

Letiště v Delhi je docela hezké a moderní, stejně jako rychlovlak do města. Takže se nám v prvních chvílích (když opomeneme hulváta na pasové kontrole), ani nezdálo, že jsme v Indii. 

To se ovšem dramatický změnilo hned po východu ze stanice na Bazaar Street. Špína, kravál, posvátné kravičky, žebráci, hromady odpadků a divoce troubící sebevražední řidiči nejrůznějších vozidel. Díky tomu všemu nám začal zpětně připadat Bangkok jako naprosto klidně, velice sterilní a perfektně fungující místo. Ale to jsou věci, na které si musíte v Indii prostě zvyknout.

Našli jsme bez potíží uličku vedoucí k hotýlku, kde jsme měli rezervovaný pokoj, ale zjistili jsme, že je hlídána dvěma draky. Tedy přesněji - dvěma pánskými pisoáry připevněnými na zdi. Tato bohulibá zařízení měla díky velkému množství čurajících pánů zajištěna plynulý přítok, ale už ne odtok, takže smrad se z nich linul přímo ďábelský.