Na náměstí Republiky (dříve Esedra) najdeme další z fontán – Fontánu s najádami (1885). Odtud jsem pak zamířila na nejvyšší z římských pahorků, Quirinal. Cestou jsem se zastavila na rušné křižovatce, která získala jméno podle čtyř malých fontán na jejích rozích. Fontány jsou pozdně renesanční a představují dvě řeky – Tiberu a Aniene (přítok Tibery, napájel římské akvadukty) a dvě bohyně – Dianu a Juno. Blbě se fotí, křižovatka je rušná, chodník úzký, turistů mnoho.

     Na křižovatce také stojí barokní kostelík sv. Karla Boromejského od Borrominiho, průkopníka iluzionistické architektury. Stejně jako sv. Praxeda měl zavřeno a už jsem se sem pak taky nedostala, což mě dost mrzí a mám na seznamu pro příště.