Hlavní atrakcí je pak samozřejmě hrob sv. Petra, nad nímž stojí Berniniho bronzový, 20 m vysoký, baldachýn. Zadavatel – papež Urban VIII. nechal pro jeho dokončení strhnout a roztavit ozdoby z Pantheonu, čímž si vysloužil posměšek Římanů: „Co nedokázali Barbaři, dokázali Barberini“.

     Dále pak další Berniniho práce – Cathedra Petri v apsidě, bronzové křeslo, které ukrývá nejvznešenější relikvii kostela, stolec sv. Petra; ve skutečnosti pochází buď ze 4. století či se jedná o dřevěný trůn pro korunovaci císaře Karla Holého (názory se různí).

     Kostel samozřejmě ukrývá mnoho dalších relikvií, např. kus Kristova kříže, Veroničinu roušku, kopí sv. Longina či hlavu sv. Ondřeje. Sochy světců, k nimž se tyto relikvie vztahují, jsou umístěny ve výklencích čtyř sloupů, nesoucích hlavní kopuli.

     Chrám byl veřejnosti bohužel přístupný jen na úroveň křížení hlavní lodě a transeptu. Takže do krypty jsem se nedostala a taktéž jsem neviděla oltář sv. Václava, který původně stával ve staré bazilice a založil jej olomoucký biskup Hynek. Oltářní obraz nechal zřejmě namalovat Karel IV. při své korunovaci na císaře 5. dubna 1355.

     Kromě papežů, kardinálů a mučedníků je v chrámu pohřbeno i několik světských mrtvol, například Ota II. či Jakub II. Stuart.