Chrám sv. Petra

     Svatopetrský chrám stojí nad hrobem muže, který v 1. století zemřel za svou víru mučednickou smrtí: apoštol Petr byl ukřižován a pohřben asi v roce 64 n. l. na pahorku Vaticanus na pravém břehu Tibery, kde stával Neronův cirkus. V okolí skromného hrobu při via Cornelia vyrostla postupem času rozsáhlá nekropole.

     Hrob sv. Petra se brzy stal poutním místem. O 250 let později křesťanský císař Konstantin nechal část pohřebiště zrušit, odkopal vršek kopce a nad hrobem galilejského rybáře, kterému Kristus svěřil klíče od království nebeského, vystavěl baziliku, která pak přečkala více než 12 století.

     Kostel, který viděl Karel IV. při své korunovaci římským císařem 5. dubna 1355, není tím kostelem, který vidíme dnes. Z Konstatinovské pětilodní baziliky se prakticky nic nedochovalo, ale z archeologických nálezů, starých vyobrazení i středověkých zpráv poutníků ji lze téměř úplně rekonstruovat. Kostel nejvíce zchátral během exilu papežů v Avignonu. I přes částečné opravy byla stavba na konci 15. století v havarijním stavu. Papež Julius II. proto rozhodl o jejím stržení a pověřil Bramanteho novou výstavbou. Základní kámen prvního z pilířů nového kostela byl položen 18. dubna 1506.