V dnešních toulkách Vás zvu opět na Prahu 5. Po Malvazinkách a Palatě, o kterých už bylo na Kudlance povídání, se opět podíváme na pražský Smíchov. Začátek cesty bude podobný jako u Malvazinek, metrem nebo tramvají na Knížecí, poté busem 137, výstup zastávka Santoška. Sejdeme pár kroků a odbočíme doleva, do ulice U Nikolajky.
Já jsem se sem vypravila jednoho nedělního rána a kromě paní venčící pejska, tu nebylo živáčka. Teplé podzimní sluníčko zářilo na štíty domů, které jsou udržované, čisté, nepřeplácané detaily. Stáří domů je zhruba sto let. Bohužel i zde, ostatně jako na mnoha místech Prahy, nalézáme nesourodou skladbu staré zástavby a rezidenčního bydlení. Přes protesty místních tu developeři prosadili svou. Ale zpět k vycházce. Hned na kraji ulice stojí novorenesanční dům č. 1085/15 s krásnými sgrafity kolem oken. Další dům č. 1240/17 ve stylu ornamentální secese pochází z r. 1911. Mezi tímto a předešlým domem je proluka, kde můžeme spatřit krásnou ukázku industriální architektury – dvorní budovu bývalé konírny. Dobrý příklad toho, že věci lze dělat i s citem. Další dům č. 1082/23 se jmenuje U otce Nikolaje, přehlédnout jej nelze. V mírném stoupání odbočíme vpravo a dostáváme se k samotné usedlosti, která dala ulici název. Usedlost Nikolajku nechal postavit adjunkt finančních úřadů Judr. Antonín František Nikolai na konci 17. století na místě tehdejších vinic. V 18. století byla radikálně přestavěna, r. 1860 získala klasicistní vzhled. Na zahradě stojí kaplička se stříškou a soškou Panny Marie. Tady se moje oko pokochalo. Nikolajka tím, že je památkově chráněna, je vzorně udržovaná. Slouží k bytovým účelům. I když nemám špatné bydlení, tady (podobně jako v článku o Střešovicích a ulici Na Petynce) bych chtěla být paní domu. Místo má určitě svého genia loci. Scházíme pomalu zpět do ulice U Nikolajky. V horní části ulice stojí krásný secesní dům U Bednářů č. 31, postavený r. 1904, architekt Alois Korda. Když jsem hledala nějaké info k tomuto domu, narazila jsem i fotografii domu v době před opravou. Dům byl v opravdu špatném stavu, klobouk dolů před těmi, kdo jej dokázali dát do dnešní podoby. Fotografie všech zmíněných domů vidíte na obrázkové koláži. Kolem domu, který vypadá jako z karlovarské kolonády, přejdeme plynule do ulice Na Březince. Opět zajímavá architektura - geometrická moderna z režného zdiva či secesní architektura viz. další koláž. - U čísla 1159/13 mne zaujala pamětní deska Josefa Škvoreckého, který v tomto domě v letech 1953-1960 žil. Zde ho navštěvovala paní Zdena Salivarová a po jejich sňatku r. 1958 zde manželé žili. Usedlost Březinka (pův. Višňovka), po níž nese ulice jméno, však už nenajdeme, byla zbořena v 19. století. Vycházka dnes byla krátká. Já jsem na ni navázala prohlídkou ulice Na Václavce a Malvazinkami. Lze dojít i na Paví vrch, ze kterého je krásný výhled na Prahu. Přeju všem příjemné jarní dny plné sluníčka a vycházek, MIA
|