Původně se nádraží jmenovalo Bruska a leželo vně městských hradeb. Začínala zde Lánská koněspřežka, která od r. 1830 sloužila k přepravě dřeva z křivoklátských lesů.  Z roku 1831 pochází původní budova této koněspřežky. V r. 1855 přichází parostrojní pohon a s ním tzv. Buštěhradská dráha.

Od r. 1868 je trať prodloužena přes Bubny, Negrelliho viadukt až na Masaryčku.  V té době rovněž došlo k přestavbě budovy. Z r. 1873 pak pochází nová nádražní budova, nádraží pak bylo v r. 1905 přejmenováno na nádraží Dejvice.

Nádraží hojně využíval prezident Masaryk k přepravě do Lán. Ještě dnes je zde znatelná prezidentská rampa u jednoho z křídel budovy. T. G. Masaryk byl pověstný tím, že za každou jízdu strojvůdci i personálu vřele poděkoval. R. 1927 zde byl vystaven prezidentský salonek. TGM si ho však mnoho neužil. Mj. tělo Masaryka bylo vystaveno zde na nádraží těsně před tím, než se vydalo na svoji poslední pouť do Lán. 

V závěrečných měsících  II. světové války sehrálo nádraží významnou úlohu v odboji. Pod nádražím je totiž dodnes kryt, kde se schovávali odbojáři. Ačkoliv německý personál nádraží o odbojářích bezpochyby věděl, zřejmě si už vědom  německé válečné prohry a nezakročil.

To je tak zhruba vše k Dejvicím (některé z ulic už zřejmě spadají do Bubenče) . Závěrem ještě jedna fotografie.

Když jsem šla za příbuzným na skok do jeho práce  v ul.  V. P. Čkalova, a pak se vracela ulicí Čs. armády zpět na Kulaťák, zachytila jsem na Náměstí Svobody zajímavý pomník. Má tvar zlomené perutě a po stranách 546 vyrytých jmen připomíná válečné letce, padlé v letec 1939-1945.

MIA,

obdivovatelka nejen Prahy

*/ pozn.red.: Ohledně toho Hurvínkova jména: Podle záznamu rozhovoru s Gustavem Noskem (Kultura č. 30/1957), v němž Nosek mj. uvádí:

„Jednou přišel mezi nás malíř Doležal a Skupa, velmi hrdě, mu ukazoval novou loutku, Spejblova syna. Doležal kouká, uplivne si a povídá: ,No, nazdar, Skupo, co to tu máš za potvoru, to je úplný, s prominutím, kurvínek.'

Tak tedy postavička dostala jméno, ovšem že jsme jí tak říkali jen sami mezi sebou, ven se s tím nemohlo, pochopitelně. Až jednou paní Skupová uhodila hřebík na hlavičku — proč by se nemohl jmenovat Hurvínek? A tak od té doby už člobrdíček na plakátech byl — byl to Hurvínek, neboli Hurvajs, jak mu Skupa říkal nejraději."

Komentáře (3)

Zobrazit/Skrýt komentáře a : Mianon jako bych se tudy procházela s tebou, opět díky, Mio. únor 20, 2015 11:22 ... : deeres No vidíš a já jsem dodnes byla přesvědčena o tom, že jméno Hurvínek vzniklo z toho, že to ve skutečnosti znamenalo "hurá do vínku". Jestli ten Nosek nekecal, nebo možná kecal Doležal. Jako malá jsem bydlela na Vinohradech a do Římské ulice jsem to měla co by kamenem dohodil. Dnes tam je Divadlo U Hasičů, kde Aleš Cibulka natáčí pořad Sejdeme se na cibulce. Tak jsem vlastně několikrát osobně viděla v divadle Josefa Skupu i jeho manželku a jednou i přišel do ZŠ K.V. Raise na besedu a tam tvrdil, že hurá do vínku dostal proto, že původně obě loutky, které on mluví, jednu normálním hlasem a druhou fistulí, komentovali aktuální politickou situaci. Ale tvoje vysvětlení je hezčí. únor 20, 2015 11:50 já to fakt tak slyšela, : d@niela že paní Skupová fakt, když tu první zpotvořenou postavičku viděla, tak opravdu řekla, že je to šíleně zkurvený, takovej kurvínek... :-) A ono se to chlapům líbilo a pro "obecenstvo" to zjemnili... únor 20, 2015 13:07

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující