O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SOUKENÍCI SE NEDAJÍ! PDF Tisk E-mail
Pondělí, 08 říjen 2007
Přejít na obsah
SOUKENÍCI SE NEDAJÍ!
Strana 2

Město Humpolec je široké veřejnosti známé tím, že se do něj přestěhoval Hliník - neexistující osoba z legendárního filmu „Marečku, podejte mi pero". Humpolci bychom ale křivdili, kdybychom mu přisuzovali slávu jen na základě této mystifikace. V dobách dřívějších bylo totiž město proslulé textilní výrobou, respektive výrobou lněných látek, které expandovaly na trh v celé Evropě.

 

 

 

 

     Že má soukenictví v Humpolci mnohaletou tradici, to ví asi každý rodilý Humpolák, bohužel mimo region o tomto faktu ví  málokdo. Někdejší slogan „500 let oblékáme svět" znamenal kus historie a slávy Humpolce, stejně jako přízvisko „Český Manchester". Víte, proč se tak Humpolci dříve přezdívalo? V 19. století mělo naše město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2000 lidí.

 

 

 

     Navíc soukeník Emerich Dítě vytvořil světový rekord, který výrazně přispěl k propagaci města. O něm vypovídá zpráva z 24.dubna 1879 ve vídeňském deníku Die Presse. V ty dny se chystalo celé Rakousko - Uhersko na velkolepé oslavy stříbrné svatby Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské, lidmi zvané „Sissi". Okresní hejtman Sagesser tehdy vyzval právě továrníka Emericha Dítěte, aby v rámci tohoto významného jubilea zhotovil pro císaře lovecký oblek v co nejkratším možném termínu. Celý pracovní postup sledovala zvláštní komise a trojmo o činnosti sepisovala protokol, z nichž jeden byl později přiložen k obleku pro císaře.

 

     Vlastní práce započala stříháním ovcí, potřebné množství vlny pak muselo být obarveno. Továrník chtěl prezentovat svoji zručnost a tak sám uvázal osnovu a utkal celou látku. To vše zvládl za 7 hodin a 15 minut.

 

     Upravená látka byla potom odevzdána do krejčovské dílny, kde z ní osm místních krejčích ušilo dokonalý oblek pro císaře. Dar k jubileu, současně rekord a velká reklama české práce, přišel do Vídně včas, takže tamní tisk mohl o tom ihned referovat. Emerich Dítě byl krátce na to vyznamenán za zásluhy o soukenický průmysl zlatou medailí „Viribus unitis" a jmenován dvorním dodavatelem.

 

     V roce 1893 obdržel záslužný zlatý kříž s korunkou, o dva roky později obdržel od císaře rytířský řád. V 80.letech 19.století se pokusil o překonání Dítětova rekordu jeden anglický továrník z Manchesteru, ovšem neuspěl. Jeho pokus si vyžádal čas 15 hodin. A od té doby se o Humpolci začalo mluvit jako o českém Manchesteru, městu látek a lnu.

 

 

 

      

 

 


 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]