Před návratem do Betléma jsme se ještě zastavili na Pastýřských polích, kde anděl zvěstoval pastevcům radostnou novinu o narození Spasitele, což nám paní průvodkyně slibovala už od pondělí :-) a na což jsem se dost těšila.

     Ovšem, jak jsem se tak v průběhu pobytu v zemi zaslíbené setkávala s realitou, těšení mě trošku přešlo, páč jsem začala tušit, co nás čeká.

     A taky, že jo. Žádná loučka romanticky posetá skalkami uprostřed pustiny, alébrž uprostřed vesnice brána s červeným (pravděpodobně za tmy svítícím) nápisem „Gloria in excelsis Deo“, za ní poměrně decentní zahrada a na konci zahrady ohavný kostelík a nezbytné jeskyně :-)

     A pak i my jsme po vzoru pastýřů vyrazili do Betléma, nikoli za Ježíškem, ale za obědem, během kterého nás dostihla zpráva, že letadlo má hodinu a půl zpoždění.