Neocenitelným společníkem při našich cestách byla malá knížečka Albánie - průvodce offroad cestováním od Filipa „Beby" Webbera. V ní jsme listovali, četli, vybírali trasy, hledali je pak na mapě a v navigaci. Prostě úžasný pomocník, který vám kromě GPS souřadnic poskytne i informace o obtížnosti trasy, o zajímavostech v okolí, fotografie a podobně.

      Do navigace si stáhněte všechny možné i nemožné mapy, jaké najdete. I tak je možné, že narazíte na spoustu prázdných míst. Bebova příručka obsahuje offroadové trasy, které on sám projel autem nebo na motorce. Část z nich byla součástí nejtěžší evropské cross country rally „Rally Albania".

     Albánie je ze 70% hornatá. To pro cestovatele znamená, že ať jedete, kam jedete, většinou přejíždíte nějaké ty hory. Čili ještě jinými slovy, co je na mapě asi 30 km, to jedete půl dne, protože vaše nejčastější rychlost při stoupání či klesání ve stovkách serpentin a ostrých zatáček je kolem třiceti kilometrů za hodinu. Ale - stojí to za to.

     Většina státních silnic v zemi v době našeho pobytu byla pěkně opravená nebo se právě opravovala. Kde nebyl asfalt, tam byla široká šotolinová cesta. Jedinou výjimkou byly horské cesty v Prokletých horách. Kamenité, náročné, ideálně pro terénní vozidlo. Jakožto správní landroveristi jsme samozřejmě hleděli po všech našich „bratrech" Land Roverech. Potkali jsme jich požehnaně. Nejčastější značkou aut zde byly Land Rover Discovery I a starší typy Mercedesů.