Vydali jsme se z Fushe Arrez do Fierze. Abychom nemuseli jet spoustu kilometrů po asfaltce v horách, vzali jsme to zkratkou přes hory a lesy po šotolinové cestě - jedné z tras Albania rally. Cesta by byla zajisté pěkná a příjemná, kdyby velká část z ní nebyla černé ohořelé spáleniště. Jak jsme postupovali dál a dál, přibývalo doutnajících míst. Pod námi se otvíralo hluboké údolí s ohořelými stráněmi, cestu lemovala černá torza stromů.

     Uprostřed kopce stál domek, stáj a pár oveček.

     Představila jsem si, jak by mi bylo, kdyby ten domeček ve stráni uprostřed hořících lesů byl naším domovem. Z té představy mi bylo podivně úzko.

     Cítila jsem bezmoc a strach. Raději jsme jeli dál, ať se na noc dostaneme jinam, pryč z těch bezútěšných míst. Místní na to jsou nejspíš zvyklí, tyhle lesní požáry tu asi budou častější záležitostí. Nám, zhýčkaným všemi možnostmi civilizace, tu nebylo nejlépe. Prťata většinu tohoto úseku prospala.