Dnes míříme k západnímu pobřeží. Na check-point stojí děsná fronta, taktéž v Jeruzalémě je dopravní zácpa. Je pátek, po západu slunce začíná šabat, takže vše, co má nohy a kola, je v ulicích. Pátek je taktéž muslimský den volna.

     Abychom nestrávili půl dne v koloně, volíme alternativní cestu v duchu hesla „je to sice dál, zato horší cesta“, nikoli po dálnici na Jeruzalém a pak dále na Tel Aviv, ale zůstáváme na Západním břehu a míříme přes Bejt Sahur, což je betlémské souměstí, na sever po „americké silnici“. Americká se jí říká proto, že její rekonstrukci financovaly USA. Vede přes údolí Kidrónu a bývala prý velmi nebezpečná. Celkem chápu :-) Představte si tah Praha – Strakonice jako silnici na Dlouhý stráně :-). Naštěstí sedím na tý správný straně autobusu a výhled do propasti mám přes uličku.

     Na druhé straně údolí se stočíme na západ, mineme odbočku na Ramalláh a to už jsme venku z Judské pouště a Šáronskou nížinou míříme k Středozemnímu moři. Podél pobřeží na sever, projedeme Tel Avivem (Kopcem Jara), který vyrostl v písečných dunách na předměstí arabské Jaffy, až do Caesarei.

      Čím je Miami South Beach na Floridě, tím je Ceasarea v Izraeli :-) Každá lepší celebrita tu má letní domek. A taky tu mají jediné izraelské golfové hřiště.