Po Herodově smrti se v Caesareii usídlili římští místodržící, mezi jinými i Pilát Pontský, jehož jméno bylo objeveno na dedikačním nápise ve zříceninách zdejšího divadla.

      Část ho leží na kopci (546 m n.m.), část pod kopcem na pobřeží. Významný přírodní přístav poněkud utrpěl během křižáckých výprav a jeho funkci převzalo město Akka na severním konci stejné zátoky. Haifa byla znovu vzkříšena na začátku 20. století spolu s příchodem nových přistěhovalců. Bažinatý sever byl osázen eukalypty, které ho vysušily a učinily mnohem životu příjemnějším a také zatly tipec komárům a malárii.

     V Haifě jsme navštívili kostel Stella Maris, který stojí na západních svazích hory Karmel nad jeskyní, kde se ukrýval prorok Eliáš. Ve 12. stol. zde křižáci založili nový řád, kterýpak asi? :-))) Z vyhlídky pod klášterem jsme popatřili na město v zátoce a Bahajské Semiramidiny zahrady, s hrobkou proroka Bába.

     Pak rychlý oběd v drúzské vesnici kousek za Haifou a přes pohoří Karmel zpátky na jih směr Tel Aviv. Kopečky jsou na místní poměry nezvykle zalesněné a člověk si tu připadá jako doma. Inu, není divu, zdejší les byl totiž vysázen uměle. Zalesňovací práce začaly již za britské mandátní správy a ve skladbě stromů převažují duby a borovice.

     (Izraelští drúzové žijí především v okolí Karmelu, v Galilei a na Golanských výšinách a jsou to jediní Arabové, kteří mohou sloužit v izraelské armádě, neboť jsou vždy loajální k území, které obývají.)