Kombinují se v ní dva druhy kleneb a byla vystavěna zcela bez lešení, zvenčí dovnitř, cihly byly pokládány ve tvaru rybí kosti. Dva pláště kupole jsou propojeny horizontálně a vertikálně uspořádanými výztužemi. Šla jsem tamtudy, viděla jsem to názorně namalované na obrázku a stejně to furt nechápu :-)

      Mezi oběma plášti vede schodiště až nahoru k bílé mramorové lucerně, odkud je krásný výhled na celou Florencii. Doporučuju tam lézt až po té, co se ve městě trochu zorientujete, takže pak nahoře dokážete dešifrovat, co je co. A pokud možno za pěkného počasí…

      Na výstup na kupoli samozřejmě stojí jedna z těch nechutnejch front, ale ten zážitek stojí za to. Cestou si taky můžete zblízka prohlédnout fresky v kupoli, protože v místě „úpatí“ se z průchodu mezi zdmi vyleze a po ochozu projdete na druhou stanu, kde se zase vnoříte zpět do útrob střechy. Tuhle fresku Posledního soudu zespodu z chrámu prakticky neuvidíte, protože do zadní části katedrály vás nepustí.

      Do samotné katedrály se pak dostanete vchodem v průčelí, vstup volný, fronta povinná. Interiér je celkem holý, protože výzdoba byla částečně zničena a částečně přesunuta do přilehlého muzea.

      Z atrakcí, které v katedrále zůstaly, stojí za zmínku hodiny od Paola Uccella (1443) s jednou ručičkou a 24 hodinovým ciferníkem, přičemž ručička běhá v opačném směru, než jak je to zvykem dnes.

      Pak ještě dvě fresky s jezdeckými pomníky. První vzniknul jako úsporná varianta (na bronzový pomník nebylo dost peněz), a druhý pak proto, že poprvé se to osvědčilo. Dále v katedrále ještě visí obraz „Dante a Božská komedie“, který byl namalován k dvoustému výročí narození významného florentského rodáka, ten ovšem do Florencie nesměl pod trestem smrti vstrčit ani špičku nosu a druhou polovinu života strávil v exilu, kde také zemřel.

     No a v neposlední řadě je tu pochován geniální otec katedrály Filippo Brunelleschi. „O tom, jak vynikal architekt Filippo v Daidalově umění, svědčí jak podivuhodná klenba tohoto přeslavného chrámu, tak mnohá jiná díla stvořená jeho božským duchem. Z toho důvodu přikázala vděčná vlast vzhledem k vynikajícím darům a jedinečným schopnostem jeho duše uložit dne 15. května 1446 jeho tělo v tomto hrobě.“, píše se na jeho náhrobku (samozřejmě v latině ;-) )