O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PRAŽSKÉ TOULKY – PETRSKÁ ČTVRŤ PDF Tisk E-mail
Neděle, 28 srpen 2011
Přejít na obsah
PRAŽSKÉ TOULKY – PETRSKÁ ČTVRŤ
Strana 2
Strana 3

 

 

 

 

 

 

     Její vznik se datuje do doby kolem roku 1484; tehdy byla ještě dřevěná. A jak už to tak bývalo, zamrzlé vodovodní potrubí se v minulosti rozmrazovalo pomocí ohně a tím docházelo i k občasným požárům v této dřevěné věži. Kamenná podoba věže je až z r. 1602. V nejvyšším patře byl kdysi i tzv. lusthauz – vyhlídková věž.  

 

     Věž svému účelu přestala sloužit r. 1877, vodárna r. 1910 a v současné době (tak jako mnoho památek) chátrá.  V těsné blízkosti věže můžete zajít do Poštovního muzea, umístěného ve Vávrově domě. Jedná se o někdejší obydlí pražských mlynářů, dnes je to součást pražské památkové rezervace UNESCO.  

 

 

 

     Vrátím se ještě do ulice Na Poříčí, kde bych vás ráda upozornila na zajímavou budovu Legionbanky – je to rondokubistická stavba, z let 1921-1923, která byla postavena podle návrhu Josefa Gočára na místě zbořeného pivovaru a kabaretu U Bucků.

 

     Jejím prvním účelem bylo sloužit jako zařízení pro čsl. legionáře v Rusku a Francii, kteří zde mohli ukládat své přebytky žoldu a peněz.  

 

     Stojí zde i známá stavba funkcionalistického obchodního domu Bílá labuť, na jejíž střeše byla téměř z celé Prahy vidět zvolna se točící a svítící obrovskou neonovou labuť.

 

     Byl to na svou dobu velmi moderní obchodní dům, otevřený v pohnutých březnových dnech r. 1939. Jejími prvními zákazníky byli právě nacisté, kteří zde často nakupovali. 

 

 

 

      Vůbec nejstarší obchodní dům v Praze jsem ale minula cestou do Petrské čtvrti. Jedná se o Haasův obchodní dům v ul. Na Příkopě, z let 1869-1871 – a jak bych mohla zapomenout na  známý palác Hybernia... K němu malou zajímavost – jeho někdejší obyvatelé, irští františkáni, se zasloužili o to, že do jídelníčku Pražanů se dostaly brambory.

 

 

     

 

Hledáček fotoaparátu jsem zacílila i na nápis Rathova pasáž, ale s ministrem Rathem nesouvisí, je pojmenována po obchodníkovi Emerichu Rathovi.

 

     Závěrem ještě pár typů na něco dobrého pro unavené poutníky: na Petrském náměstí se (stejně jako já se svým doprovodem) můžete občerstvit v pěkné pizzerii s příjemnou obsluhou a cenou jídla víc než přijatelnou. Je zde nádherný klid, neboť ruch velkoměsta a tramvajovou dopravu odvádí dvě souběžné ulice. 

 

     A pokud máte chuť a náladu, můžete sednout na blízké metro a vydat se za dalšími památkami.

 

Já jsem zvolila cestu na Prosek, kde několik minut chůze od nejmodernějších  budov Prosek Point lze shlédnout další památku přežívající staletí: tou je románský kostel sv. Václava,  o němž - a nejen o něm - zas někdy příště...

 

Horka jsou pryč,

tak využijte ještě hezké dny babího léta

k zajímavým vycházkám!

 

Pohodu všem přeje

MIA 

 

  

Komentáře (3)add feed
Pěkné čtení! : deeres
Když jsem ve vnitřní Praze, ráda projdu Truhlářskou ulicí na Petrské náměstí, na konci mně uvítá kamenná věž a já chvilku posedím na zrenovovaném náměstíčku, obklopena historií. Náměstí je dobře schováno před okolním hlukem a turisté sem zabloudí pouhou náhodou. Včera jsem byla ve Zlatnické ulici, tak jsem zkoukla obchodní dům Bílá labuť a bylo mně líto, jak jí převálcovala nová obchodní centra. Pamatuji z dětství jak vypadaly tři obchodní domy, co byly v Praze (Teta, Labuť a Dětský dům). Bílá Labuť vítězila, byly tam jediné jezdící schody v Praze. V roce 1943 v tehdy atraktivním prostředí pražského obchodního domu Bílá labuť byl natočen Otakarem Vávrou film "Šťastnou cestu", příběh pěti prodavaček, z nichž každá představuje jiný typ ženy. Hrají je Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová a Jana Dítětová. Prostě výkvět tehdejších filmových hrdinek.
Těším se od Mii na další výpravu, která bude na Prosek, kde je vlastivědný okruh po zelené značce Vysočany-Prosek-Střížkov, který zahrnuje mimo zmiňovaného kostela také Prosecké skály, bývalé zemědělské usedlosti a vinice, směřuje do údolí k Rokytce (Kolčavce), kde je krásný park a nyní i sídliště v místech někdejšího lihovaru a mlýna.
srpen 29, 2011 08:58
deeres : mia I
díky. Na Proseku se mi taky líbilo, předtím jsem vystoupila na skok na Střížkově - obhlédnout krásnou stanici metra a pak na Prosek. Film Štastnou cestu znám a vybavuju si děj.
srpen 29, 2011 13:06
Teď momentálně se v těchto končinách nacházím. : alik puntik
Můj synek totiž bydlí ve Zlatnické. V tom domě, co je drogerie. Na Petrské náměstí je to jen pár kroků. Svítící Bílou Labuť vídám z okna na záchodě.
srpen 30, 2011 14:27
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]