V dnešním povídání vás zavedu na Nové Město pražské, před jehož vznikem zde stávala osada Zderaz. Poslední vzpomínkou na tuto osadu jsou dvě sakrální románské památky - kaple Božího hrobu v ulici Na Zbořenci, nacházející se v areálu ČVUT. Druhou pak je kostel sv. Václava v rušné Resslově ulici, spojující Karlovo náměstí s nábřežím Vltavy.

     Tato lokalita, tak jak ji známe dnes, však ještě zhruba do r. 1900 vypadala velmi odlišně. Činžovní domy na Rašínově náměstí i známý Tančící dům stojí v místech bývalé Břežské skály, která se vypínala až 20 m vysoko nad hladinou Vltavy. Od Břežské skály vzhůru se rozkládala v 11. století osada Zderaz, jejíž farním kostelem byl kostel sv. Václava, stojící na rohu  Resslovy a Dittrichovy ulice.

     Kostelík však nebyl jedinou stavbou staré osady. V místech Tančícího domu stával dnes již neexistující Hrádek na Zderaze. Nechal si jej postavit kníže Václav IV. roku 1380.  Hrádek měl ve své době velkou důležitost, sloužil mj. jako residence basilejského konsilu. Objekt přežil bez pohromy husitské války, v 16. století však zpustl.Potřeboval, stejně jako kostel, opravy.

     Tehdy sehrála roli náhoda. Roku 1623 přišli z Itálie do Prahy dva augustiánští mniši P. Sixt a P. Severin.  Císař Ferdinand II. daroval oběma řeholním kněžím chátrající zderazský kostel a zároveň jim dovolil, aby zde zřídili klášter v místě hrádku. Za prvními dvěma mnichy přišli na pomoc další a další.

     Roku 1626 tak zde stála rozsáhlá klášterní budova. Roku 1673 vyhledal zdi zdejšího kláštera známý malíř Karel Škréta.

     2. září  totiž v Rytířské ulici v Praze zabil v souboji svého soka, nizozemského malíře Ondřeje Oktavia Piera. Za zdmi kláštera se Škréta ukrýval pak rok a vytvořil  několik obrazů.  Odešel odtud nedlouho před svou smrtí.

     Posuňme se opět v čase - březen roku 1785 a doba císaře Josefa II. Tehdy došlo ke zrušení kostela i kláštera , Škrétovy obrazy se částečně ztratily, částečně se dostaly do galerie do Drážďan. Klášterní budova pak sloužila nejrůznějším účelům, kostel posloužil jako vojenské skladiště.