A tady se asi zmíním o celkovém dojmu z Austrálie.

     Je tam všechno, úplně všechno jinak. Chodi a jezdí se vlevo, na severu je horko, na jihu zase zima, vlaky a busy se potí zvenku, dělalo mi potíže otevírání dveří na levou ruku - to mi nějak nešlo - zejména tam, kde bylo nutné se nějak zalícovat,  mi trvalo docela dlouho než se mi to povedlo a další dobu zase trvalo odlígrování. Lidé tam jsou milí, ochotní a naprosto klidní, žádný spěch a chvat, jednoznačně všude klídek a pohoda.

     Za peníze člověk dostane obrovské porce a myslím, že vlastně absolutně všechno.. - a také si tam nikdo nedovolí nějak okrádat a švindlovat. Ovoce a maso jsou přírodní, voňavé, maso velmi šťavnaté a chutné - vlastně všude volně v krajině jsou volně pobíhající stáda skotu, koní, a ovcí - pozemky jsou většinou ohraničené jen vodorovnými kládami  nebo drátem. Na pastvinách, které byly spálené asi letním žárem. se zelenala pítka - většinou malá jezírka, nebo rybníčky .V jejich okolí byla tráva zelená - jinak byla už všude suchá. Teď pochopitelně nemluvím o tropech, ale o Victorii.

     Stromy jsou stálezelené, ale jejich zeleň je temná, jakoby unavená, ne svěží. Opadávají průběžně. Bratr má na dvorku mj. velký citroník, který současné stále kvete, dozrávají na něm a odpadají přezrálé plody, které ani nestihnou sníst - tvrdím, že jejich citróny jsou daleko méně kyselé, než ta podtržená umělina u nás koupená. 

     Moc se mi líbilo, když vyprávěli, že australské občanství jim bylo obřadně uděleno a zároveň jim byla předána sazenice australské dřeviny. Jejich povinnosti bylo ji zasadit a pečovat o ni, a tak rozšiřovat původní vegetací - jim se to podařilo, z jejich sazeničky je velký keř s krátkými ale tlustými jehličkami...