Cesta už tak příšerná ale nebyla, už to nebyl tak velký kopec, šlo se spíš dolů nebo rovně. Pak prohlásil, že už vidí náš kemp (no, tím mě utěšoval ještě celé dvě další hodiny, po nichž i mně došlo, že tak dobrý zrak nemůže mít ani on), ale stále trval na svém, až do doby, kdy jsme došli k jakémusi stavení a  tam přiznal, že asi ví, kde jsme a že by to mohlo být kousek od nás ... No, znáte to... "kousky" bývají různé..... 

Hned, jak jsme konečně došli, jsem kvapila naložit se do moře, pak jsme se najedli, koupili mi tentokráte opravdový šampon, v kempu se osprchovali, nejnutnější prádlo jsem vyžehlila, ostatní jen složila, a courali se už jen kolem kempu. A šli spát s obvyklým dilema - klimatizace ano či ne?

     Jo a tady jsem přišla, po přeslazení ovocnými džusy, na chuť tomu rajčatovému. Pak jsem si ho dávala častěji. A hodně jsme pili i mangový džus - ten nám chutnal a ředili jsme si ho vodou, kterou já teda vidět nemusela a pít takřka nemohla, jak mě ji senátor furt nutil pít a pít - ale liguere? - to nesplašil :-))

Anna

Komentáře (2)

Zobrazit/Skrýt komentáře díky za další díl, : ivanka hned jsem si zas vytiskla a přiložila :-). Anno, co je to za ty kouzelné kytičky na tom posledním obrázku? Já bych se asi z Austrálie živá nedostala - protože bych tuhle unípla aplégr, tuhle ulomila větvičku, támhle sebrala semínka... a šup, už bych byla nadoživotí v kriminále :-). prosinec 30, 2009 13:25 :-))) Ivanko, : Aloda daleko k tomu nebylo:-), snad se to jeste i dozvis. A nazvy rostlin muj biolog neznal (on je blbec mikro:_)) a bratra jsme ssebou nemeli, takze lituju, nemohu slouzit:-)A. prosinec 30, 2009 16:38

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující