Přelezli jsme kopeček, který mne dokonale zbavil veškerého dechu a jakousi velice ostrou trávou jsme došli na nuda pláž - je to nejromantičtější místo ze všech, která já jsem do svých 63 let viděla - moře, písek, vlny a romantické kameny... 

Nic nevadilo, že se dalo do deště - jen mě zarazila Járova poznámka, že začíná být promočený a že má obavy o naše pasy... Zeptala jsem se, jestli nemá nějaký igelitový pytlík - no měl, trdlo moje. Ošetřili jsme tedy pasy a úplně promoklí jsme našli malou jeskyňku ze dvou k sobě přitulených kamenů, kde jsme se na chvíli schovali. Jediné, co se mi nelíbilo, byl neustálý nesmlouvavý a přísný synův zákaz koupání v moři - on holt viděl všechnu tu mořskou jedovatou a žravou zvířenu nastoupenou v jednom šiku a čekající na nás dva - nebo ještě spíš na mne jedinou, se zcela vážným úmyslem mě sežrat nebo otrávit - no, za ně za všechny mě otravoval Jaroušek, a to dokonale a soustavně, jak jen  jsme se k vodě přiblížili....