Obstarali jsme si potraviny a hlavně pití, a taky jsme si vyprali. Jára koupil prášek do pračky, na jedno použití, pak rozměnil, aby měl potřebné drobné, ty nacpal do pračky a pralo se - ve stejně místnosti byla i žehlička s prknem. Ještě během praní si zašel do téhle prádelny umýt i ovoce, které jsme si koupili.

      Přišel za dvě hodiny a vyprávěl, že když si tam tak spokojeně myl ovoce, tak mu kdosi řekl, že tady by ho mýt neměl, že tady v těch trubkách jsou bakterie, ovoce že má mýt v kuchyňce, která byla prakticky ve stejně klubovně jako internet a televize.  Večer jsme zase korzovali a posedávali a hleděli na moře za svitu měsíce a pak šli do klimatizovaného pokojíku. A vyspali se do posledního dne v Cairns, kdy jsme se rozhodli zajet se vycachtat v moři.

      Jeli jsme dost dlouho autobusem, až jsme dojeli k moři. V moři byla nafouklá modrá roura položená na vodě do čtverce, a to byl prostor pro bezpečné koupání - asi tak 5 x 5 metrů. Po vstupu do vody jsem pak zjistila, že z roury ještě visí ke dnu sítě a Jára mne navíc rozlítil požadavkem, abych se držela aspoň dva metry od okraje té roury - štěkla jsem otráveně, že to teda musím být zapíchnutá naprostředku a nehnout se. Ty sítě mě teda značně otrávily a silně zklamaly - měla jsem představu, že mají Australani ohraničené sítěmi snad jen větší zátoky; ani v nejmenším mě nenapadlo, že budou mít na moři vyrobená plivátka, která i naší milovníci zahradních umělých minibazenků by považovali za nevelká...

     Překrásné, ale liduprázdné pláže v Austrálii nemohou být využity kvůli mořským jedovaticim a žralokům - i když moje přesvědčení, že všechny tyhle potvory přeci nemají echo, že jsme teď právě my dva dorazili do vody a že tam tedy nestojí sešikovaní k útoku na nás dva. No, ale byli jsme tam sami a tak jsme se cachtali, pak jsme viděli, že přijelo něco jako hovnocuc (ani nevím, jak se to jmenuje slušně?) a z toho vystoupili dva muži a obědvali u stolečku na pláži. Jára se šel družit a tak se dozvěděl, že tady v tom místě před týdnem naháněli krokodýla asi pětimetrovýho, který si odskočil přes cestu z označeného lesíka.

     Cedule na levé straně silnice byly žluté, výstražné a i s obrázkem krokodýla, aby to pochopila i úplně tupá Češka, že si může tady přelézt krokodýlek jinam, když se začne nudit na svém vyhraženém území...  Halt tam žijí krokodýli mořští a tak se mu asi zastesklo po moři :-)) Osprchli jsme se ze slané vody a když jsem se vrátila ke stolku, Jára se bavil se staršími lidmi, nejspíš manžely, kteří se zajímali, zda je tu voda teplá!!! Nevím, zda to mysleli vážně, mne ten dotaz přišel jaksi od věci... No, a jeli jsme busem zpět. Během cesty do busu nastupovaly a vystupovaly děti v různých školních stejnokrojích - asi co škola, to jiné oblečení...