O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

NA KONEC SVĚTA A ZPÁTKY - VII. PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 10 prosinec 2009
Přejít na obsah
NA KONEC SVĚTA A ZPÁTKY - VII.
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Konečně jsme sešli ze silnice, bylo tam odpočívadlo se stínem pod střechou. Chvilku jsme si sedli, ale to už Jára byl zvědavý, a nebyl sám, tak jsme se vnořili do mangrovu. To je vám velice zvláštní svět... Šero, stín, pach bahna, bahno a kořeny a kořeny - všude vůkol. Nepředstavitelná změť kořenů, silných, slabých, rovných, křivých!!! Naď kořeny byly vybudované chodníky pro návštěvníky - moje fantazie puštěná naplno si představovala krokodýly, kteří se asi nedovedou zvednout na chodníky, ale sednout si na chodník a spustit nohy dolů jsem se fakt neodvážila, ač by to bývalo bylo nejpřirozenější - hned jsem přímo cítila bolest ukouslých nohou.

 

 

 

     Šli jsme tamtudy mlčky, poslouchali zvuky ptáků a zvláštního klapání, které nám objasnila jedna z popisných ceduli jako klapot krabů v bahně. Byl to velice silný a zvláštní pocit - být v mangrovech. Z tohoto chodníku jsme se vrátili na odpočívadlo a objevili vodovodní kohoutek, od něhož mne už Jára na druhý okruh neodtrhl - šel sám a já jsem vydatně PILA!!!!! z neznačeného zdroje a pak z mnohých dalších, a hlavně jsem se namáčela jak hastrman. Tak jsem se trochu zregenerovala a když se vrátil Jára, tak jsme vyrazili na zpáteční galeje.

 

     Ve městě jsme zašli do botanické zahrady, kde jsem se potácela od kohoutku ke kohoutku.. Byla jsem tak nalitá vodou, že jsem ani jíst nechtěla. A když mne dotáhl až domů, tak mne zase na nohy postavila sprcha a hlavně dokonale vychlazený pokojíček. A šli jsme courat ven, seděli jsme a čučeli na moře v měsíčním svitu a nad hlavami nám přelétávaly tiché velké stíny netopýrů, které mi naháněly husí kůži, navzdory horké tropické noci. Koupili jsme si ovocnou tříšť, která ochladila vně i vnitřně a tak trochu i nasytila - na jídlo nějak nebylo pomyšlení.

 

      Do noci byly otevřené veškeré obchody na turistické části Cairns. Jen pivo, na něž jsme měli chuť, jsme nikde neobjevili... Jinak tam byly různé světové i evropské kuchyně, rybárničky, nerůznější cetky a žrádelničky... všeho přímo nadbytek, ne jenom dostatek. A všude lidí. Davy lidí... U moře bylo také koupaliště asi také se sladkou vodou - hlava mi nebere, proč je nutné si vedle moře dělat sladkovodní bazény - dle mě turista, který nejede za slanou vodou, má sedět doma a nelízt k moři. Ale ta krásná zátoka v Cairns je bez koupání - nevím, zda pro krokodýly, nebo pro nějaké jedovatice anebo možná pro bahno či pro mangrovy, či mělkost, nebo proudy - nevím, Cairns je známé přímořské letovisko, kde se ale na pláž musí jet dost daleko autobusem - jak jsme zjistili poslední den našeho pobytu.

  

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]