zae bezva počteníčko... přímo z toho sálá to sluníčko... a tu pláž s pěti lidma na 5 km bych brala hned...
Jinak co se týká toho sběratelství, také jsme z jedné dovolené jeli s mou sbírkou v kufru... já se divila, proč ho nemůžu ani uzvednout, doma jsem kamínky hodila na váhu a bylo jich pět kilo...

a člověk má pocit, že se tam prochází s vámi. To o tvém bratrovi - je fajn, že se člověk dozvídá a potvrzuje si, že kamkoliv Češi doputovali, tam se dobře a úspěšně usadili. A myslím, že z 99% nám ostudu opravdu nedělají :-).
Těším se na další pokračování.

– jestli to jde si objednat vnitrostátní let, nebo jste to objednávali až v Austrálii a kolik takovej let stojí orientačně.
Jinak mě pobavilo, že jste se ptali, jestli můžete z letadla fotit. Austrálie je demokratická země, kde není nápis zakázáno, je to dovoleno. Trasy vedou po koridoru, kde není co tajit. Přes tajná místa se nelétá. Nás tak bolševik zblbnul, že máme pořád nějaké obavy. Samozřejmě, v Číně nebo v Iránu bych se zeptal, jestli lze fotit. Spíš bývá problém se zamlženým oknem nebo kapkami rosy někdy. S tím se pak nedá nic dělat, když máš smůlu. Pravda, v Americe se po 11.9. třeba nesmí fotit federální budovy, což člověk zjistí až, když se ho policajt ptá, jestli si tu budovu fotil nebo ne. Jenže, když jsou budovy vedle sebe, řekneš, že jsi fotil tu vedle :-) V Nevadě projíždíš po okresní silnici uprostřed sil mezikontinentálních raket a normálně si to můžeš nafotit. To, co vidíš, není tajný. To, co je tajný, to stejně neuvidíš. Pamatuju si, když jsem tam prvně jel se strejdou, jak jsem se divil, že si to armáda nechá klidně fotit. A Láďa odpověděl, že tady nejsem v Rusku, aby bylo všechno tajný.

Ano, vse jsme meli zarizeno z Cech i zaplaceno a potvrzeno. Cenu preletu neznam, zarizoval to syn.
Anna

Ano, vse jsme meli zarizeno z Cech i zaplaceno a potvrzeno. Cenu preletu neznam, zarizoval to syn.
Anna

Pardonn za uklepnuti:-))

o takovém způsobu cestování jsem nepřemýšlel. Ušetří se čas namísto únavné cesty, na místě si půjčíš káru, nepotřebuješ k procestování dva tři měsíce, měsíc stačí.

me se libila hlavne ta posledni stranka. Rad ctu o osudech Cechu, kteri si taky vybrali zivot v cizine.
K tomu foceni - ja kdysi coby desetilety hosik namiril na dovolene v Bulharsku fotak na vojensky delovy clun, ktery predjizdel nasi lod. Meli jste slyset ten kraval. Matrosove hrozili pestmi, jeden dokonce puskou. Na palubu vybehl i dustojnik, ale kdyz namisto agenta 007 videl zdeseneho kluka s bakelitakem sovetske vyroby tak sice taky zahrozil, ale vydal rozkazy a ke strelbe nakonec nedoslo.
V polovine osumdesatych let jsem ve Vancouveru vzal matku, ktera tam byla z CSSR na navsteve na prohlidku americkeho torpedoborce, ktery tam zrovna kotvil a mel jakysi "den otevrenych dveri". Dal jsem se do reci s jakymsi namornikem a mezi reci mu sdelil, ze jsem byl kdysi v komunisticke armade radarovy technik a operator. Toho kluka sem tim velice potesil, protoze to byl i jeho obor a on nam pak na kontrolnim stanovisti ukazoval obrazovky ruznych druhu radaru a vysvetloval vyhody nejakeho zbranoveho systemu. Maminka z toho mela asi sok......

copak je to za ovoce, to žluté s hvězdičkou uprostřed?

mobilni cedule upozornujici "na tomto strome sedi koala" vcetne zamestnance na jejich prenaseni - to nema chybu

bohuzel nevim, tuto fotografii dodala kudlanka, ale nevedela bych asi stejne, pac tam bylo tolik druhu, ze jsem ztratila prehled o nazvech.
A s temi koalami je to fakt, oni dokonce zamestnavaj lidi, kteri stoji u poulicnich praci navzdory varujici ceduli - je tam clovek, ktery pred kazdym prijizdejicim autem zamava velkouu zlutou ceduli, on je take ve zlutem aby varoval ridice :-))To se nam taky libilo....A.

Ahoj, tak jsem vyhrabnul v emailu potvrzeni tech letenek, 31.1.2006 (tzn. cca mesic pred odletem) byla cena z Melbourne do Cairn A$ 322,- pro dva lidi. Jo a mimochodem, vytahl jsem i cenu autobusu z Cairns zpet do Melbourne - mozno kdekoliv kdykoliv behem tusim 5 tydnu nastoupit/vystoupit, jen je nutno to vzdy 1 den predem nahlasit; opet pro dve osoby byla cena A$ 297,-
Jara

Na to datum cestování jsem se chtěl taky zeptat. Já to porovnám s cenou ropy a gasu v tý době v Americe, abych měl srovnání těch cen a taky jaký roční období to bylo, jaký teploty.
Takže, jestli jsem to správně pochopil, vybereš si trasu a kdekoliv je na ní zastávka, můžeš vystoupit, zůstat tam pár dní a popojet zase dál, vystoupit a tak až do cíle v období 5 týdnů. A hlásíš to kde, že druhej den vystupuješ – řidiči nebo na nějaký zastávce den předem? A jak je to s přestupováním na nádražích, přendáváním zavazadel ap. Jaký lidi jezdí autobusy. Z Ameriky mám ty nejhorší zkušenosti cestování Greyhoundem. Všude většinou černoši obslužný personál a těm je všechno jedno. Zeptáš se tří a každej řekne něco jinýho. A cestující je taky ta nejnižší vrstva, černí, hispánci a divní bílí. Zavazadla si musíš hlídat, někdy sám přendávat do jinýho busu, prostě, všechno špatně. Střední třída prostě dálkovými autobusy nejezdí. Zato, když letíš vnitrostátním letem, většina jsou bílí.

V Aussii jeli s nami prevazne mlady lidi, asi do, a nebo ze skol - rozhodne to nebyl zadny povl. Navic jsou busy vybavene kamerami, takze si tam asi nikdo moc nedovolii nejak prudit. Ridic zavazadla zanda do ulozneho prostoru a ma v tom jiste nejaky system, pac se mi jednou stalo, ze jsem neco potrebovala a na zastavce ochotne a promptne moje zavazadlo vyndal. Byli jsme tam mimo sezony a vlastne na zacatku jejich skolniho roku. Zastavky jsme si vybrali take uz doma a jak jsem rikala o vse se taral a zajistil syn - ten svuj prejezd jsme hlasili na autobusovych nadrazich
nasim slengem, spise vlastne v nejakych cestovkach. Jara pak na konci prohlasil, ze byl stastny, ze vse klaplo - ja jsem si to uzila jako dokonaly bezstarostny vylet. Takze asi tak....A.