Nejdřív jsme jeli navštívit ZOO s australskou zvířenou (Healesville). Jeli jsme jakoby do hor, krajina se zvedala, silnice se kroutila a nahlídli jsme do australské bushe, kde nás šokovaly stromovité kapradiny. Kapradí je v Austrálii větší než palma - co se týče rozlohy listu; co do výšky je to zhruba poloviční, má snad jen dvě třetiny. Prohlíželi jsme si nejrůznější zvířata, u ptačí voliéry se Jirka dal do řeči se žlutozeleným ptáčkem, který na něj poté nalítával, jakoby bránil svoje hnízdo. U pítka jsme pak ještě viděli modrého ptáčka, kterého jsme později viděli i volně v přírodě.

     Měli tam udělaný jakýsi amfiteátr, přírodní, v němž jsme si mohli sednout. Došli jsme k němu ve chvíli, kdy tam právě nějaký sokolník předváděl mořského orla. Lákal ho na maso, orel odlétal, vracel se a pak nám předvedl svou šikovnost, protože si kamenem rozbil pštrosí vejce - tedy ten orel. Předváděli tam těch ptáků víc, bylo to zajímavé.  Cestou zpět jsme se stavěli na chvilku v domě u Zuzky. Jejich děti se způsobně představily a pak jako bychom ani neexistovali. Zuzka s manželem nám ukázali svůj prostorný dům včetně bazénu, tělocvičny a pozemku, který sahal skoro až k horizontu. Uvnitř měli obrovskou halu, propojenou s obývákem a kuchyní do společného prostoru. Obytné místnosti byly stranou, spolu s koupelnami a záchody. 

     A teď přátelé něco: dostali jsme ochutnat australský zázrak - Vegemite... Asi mají pravdu, že tohle může chutnat jen rodilým Australanům, kteří to dostávají odmalička. Okomentovala jsem, že jedí až nezdravě zdravě a proto jim hnus jako vegemite chutná. Děti nám pak ještě předvedly nějaké hraní na piano a zpěvy. Nakonec jsem je všechny anglicky pozvala zase k nám...

Anna

     Ještě na vysvětlenou: vznik té tmavě hnědé potravinové pasty - vegemite - používané hlavně na sendvičích, sahá do roku 1922, kdy ve Fred Walker Company, najali mladého chemika, aby vyvinul „něco" z jednoho z nejbohatších známých přírodních zdrojů vitamínu skupiny B - z pivovarských kvasnic. Tak vzniklo Vegemite...

Komentáře (21)

Zobrazit/Skrýt komentáře Anna : Bara To bude asi neco podobneho jako marmite v Britanii. Zrejme se to v te davne dobe dostalo z Britanie do Australie. Je to opravdu nechutne, nojo, ale zdrave... prosinec 02, 2009 23:23 tak jsem si to dala do vyhledávače - : ivanka ano, droždí... drožďová pomazánka - a v Británii to mají pod názvem marmite :-))) prosinec 03, 2009 00:36 mas prima deti, : KISS ze te na tu cestu vyslali a umoznili ji, a obdivuju tvou odvahu. To ses se svym bratrem tak dlouhou dobu nevidela, ono driv bylo i dost slozite dostavat dopisy. Jak jste tam dlouho byli? prosinec 03, 2009 09:49 líbí se mi popis vstupu do země přes immigration office. : toulavej Věc, která v Americe není vůbec jistá, jak dopadneš, je zmíněná jen tak na okraj. Zajímavý. A taky to, jak si Češi udržují některý zvyky z domova, ať už žijí kdekoliv na světě. To zouvání bot je typický. Češi v Americe si je taky zouvají. Když ale žije Čech s domorodcem, tedy Američanem, přejímá většinou místní zvyky a nezouvá se. prosinec 03, 2009 10:52 Tak tak - nejepší je když už máš kufry z pásu (neztratily se) : wendy a delegáty-vítače po boku (dostavili se), to je úleva ! Austrálie je jiný svět, co ? Jsem zvědavá na vaše další zážitky a fotečky. toulavej, ten zvyk zouvání se je sice vysmívaný, ale já si fakt nedokážu představit, že bych přišla domů, na podrážkách bláto, nebo tu černou břečku v zimě, a šla v nich až do obýváku kde máme světlince zelený koberec s vysokým vlasem. Nebo že by bláto bylo jen v ČR ? prosinec 03, 2009 11:52 Wendy, absolutní souhlas... : d@niela A měla jsem tu možnost být na návštěvách u "puncovaných" Američanů a všude se zouvaj... Přesně z toho důvodu. Mají čisto, vyluxováno, děti si tam hrajou na koberci. Takže nevím, ale nějak jsem neměla tu čest, zatím, jít k někomu, kdo chodí doma v botech, ve kterých chodí ve svinstvu ulice prosinec 03, 2009 12:29 wendy, ti lidé mají před vchodem domu rohožku s vysokým kartáčem, : toulavej za ním ještě jednu s nízkým, takže o blátu nebo hrubé nečistotě se nedá mluvit, že by ji přinesli dovnitř. A uvnitř je vysoký koberec, často se vysává a měl jsem dojem, jakoby měl vysavač silnější tah, To jsem ale neprohlížel, jak to bylo. Chodí se tam celej den v botách a neviděl jsem žádnou špínu ani prach. Jak často mění koberec, to nevím. Já nejsem zvyklej být v botách celý den, ale asi bych si zvykl. Přílišný úklid a načančaná domácnost je pro mě jaksi sterilní neútulný prostředí ve kterým se necítím dobře. Jakoby to bylo schovaný ve vitríně, za sklem, jenom na dívání. To nesnáším, když se v tom nedá žít. Taky je rozdíl, jak tam topí. Když dřívím, tak tam od něj je stejně trochu špíny a prachu, tomu se nedá zabránit. prosinec 03, 2009 15:24 Bóže to je tak krásný čtení : Michal skoro se bojím kliknou na následující, protože se blíží konec. Pokud jde o zouvání, jsem Češi v Americe a zouváme se. Náš syn má manželku Američanku, a zouvají se. Já to všem vysvětluju, že to nejde jen o to nezanést špínu domů, ale nechat "venkov" venku a nemíchat ho s "Doma". Snad jsem to uvozovkami zdůraznil, ne ironizoval. prosinec 03, 2009 16:55 lidi jsou různé - docela by mě zajímalo, jak to mají třeba u Michala a u Mikina - : ivanka pánové, ozvěte se, chodíte doma v botech co venku, nebo se přezujete? A případně - jak je to u "domorodců"? Toulavej píše, že Když ale žije Čech s domorodcem, tedy Američanem, přejímá většinou místní zvyky a nezouvá se. Jaké jsou vaše zkušenosti? prosinec 03, 2009 17:15 Michale, : d@niela tenhle cestopis, to hezké čtení o "cestě jedné paní za bráchou na konec světa" je sotva na samém začátku... tak si ještě počteš! prosinec 03, 2009 17:33 Ivanko : mikin u nas se vsichni vyzouvaji. Neplati to pochopitelne u nejakeho srubu v bushi s hlinenou podlahou nebo verejnych mistnostech a obchodech. Ale treba v knihovne se zouvame taky. Staci se podivat, jestli je u dveri hromada bot nebo ne...... Casto k nekomu prijdes v zime kdy neni blato jen na kratkou navstevu a on ti rekne "don't worry about your shoes", tak pak je to O.K. Ale jinak se zouvame......... prosinec 03, 2009 17:45 V Holandsku se nezouva. : Bara Chodi v botech cely den, deti sedi cely den ve skole v botech. V zime v teplych neprodysnych kozackach. Kamkoli prijdu, nikde se nezouvam - nikdo me o to nepozada. Pokud vidim, ze mam boty plne blata, proste je zuju, ale to jsem asi vyjimka. Kdyz jsem prisla do NL zarekla jsem se, ze u me se budou navstevy zouvat. Bohuzel, je mi trapne o to zadat. My osobne se zouvame a kamaradi meho syna automaticky tez, tem jsem to proste nakazala. Nevim, ale necitila bych se doma dobre ani pohodlne v botech ve kterych chodim venku. prosinec 03, 2009 19:44 My se doma zouváme, : Michal jak jsem řekl, nejen špína, ale nechat venkovní venku. Teď jsem doma, a venku ať si je venku. My se zouváme v garáži, ovšem máme z ní dveře přímo do kuchyně. Mimochodem je to nezmírně praktické, myslím ty dveře. To zouvání vlatně taky. Péťovi kamarádi byli "vychovaní" a byť američané, zouvali se za dveřmi. Máme jediného českého známého, který se u nás nezouvá, a tak aby věděl, my u něj taky ne. Na truc. prosinec 03, 2009 22:06 Celej den v jedněch botech : wendy to je dost blbý, co... prosinec 03, 2009 22:45 ... : mikin Hmmm, Daniela rika, ze se jeji americti znami zouvaji, vsichni mi kanadsti znami se take zouvaji. At uz ziji tady na severu, nebo treba ve Vancouveru nebo Vancouver Islandu. Michalovi a Toulavyho americti pratele dupou po baraku v botech stejne jako Skotove, ktere jsem tam poznal za sveho pulrocniho pobytu v Edinberrrrrra..... Mozna, ze je to v kazdem regionu jiny. prosinec 03, 2009 23:31 mikine, : Michal to je jen jeden moula, se kterým prostě nic nenadělame, vzdali jsme to. A je to Čech, to je na tom to nejhorší. Doma se sám zouvá hned za dveřma. Proto se my, natruc, nezouváme my u něj. Jen je mi líto že bydlí na kopci, v suchu, a od něj z parkoviště domů vede beton. Jinak bych si ho "vychutnal" ještě víc. prosinec 04, 2009 00:32 Michale : mikin O.K. - ale co tvi americti pratele - fakt se nevyzouvaji ? prosinec 04, 2009 01:35 on ten (ne)zouvací fundamentalismus nebude tak horkej : Ketrin hodně záleží na typu půdy v okolí (kamenitá x jíl...) příkladně u nás doma na samotě u lesa, jakmile začnou deště a plískanice, zouvání je nutnost, ale od jara do podzimu za sucha se moc nezouváme, žije se hodně venku, dům je otevřený, z kuchyně rovnou ven na obytný dvorek a zahradu... taky psi volně procházejí dovnitř a ven a též se nezouvají, atakdál. Návštěvy vybízím, aby se nezouvaly, ale málokdo to skutečně udělá prosinec 04, 2009 08:28 Tak u nás je to samé jak u Ketrin : Míša šíša Z obýváku máme vstup rovnou na zahradu a nikdo se nepřezouvá, psi a kočky chodí sem tam a my zrovna tak. No, taky u nás není ani centimetr čtvereční nějakého koberce, jen rohožky přede dvěřmi. Když je mokro, bláto atd., tak se samozřejmě přezouváme. Návštěvám taky říkáme, ať se nezouvají, někdo to akceptuje, pro někoho je to naprosto nepřijatelný, tak holt dostane pantofle. Nezouvání se není o tom, že jsem celý den v jedněch botech. Pochopitelně, že když přijdu z práce, tak se vyzuju. Ale pak chodím na zahradu a zpátky domů v jedněch botech - nosím takové ty "zdravotní" pantofle, protože mě v nich nebolí nohy. prosinec 04, 2009 08:48 s těmi návštěvami je prostě potíž : Ketrin pro někoho je zřejmě nepředstavitelné vejít v botech, i když je k tomu vyzýván mně je naopak nepříjemné to jejich zouvání, tak nějak mám pocit jako by tím dávali najevo že očekávají sterilní čistotu, což ovšem v domě se 4 psy nelze i při sebevětší snaze znáte tu uvítací frázi "promiňte ten nepořádek, my tady totiž bydlíme" takže asi tak prosinec 04, 2009 11:52 Ketrin, : ivanka ono asi jak kde. Když máš pejsky a nemáš koberce, je to pochopitelné. Zato když máš čisté koberce, tak pochybuju, že by někdo vítal, aby mu je tam někdo zahamtával bahnem, i třeba jen nečistotou ze suchý ulice. prosinec 04, 2009 14:04

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující