O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- JAK JSME STAVĚLI SRUB - II.
- JAK JSME STAVĚLI SRUB - III.
- DEN MAGHA PUJA
- NA KOUKNUTÍ V ECUADORU I.
- NA KOUKNUTÍ V ECUADORU - II.
- NA KOUKNUTÍ V ECUADORU - III.
- NA KOUKNUTÍ V ECUADORU - IV.
- NA KOUKNUTÍ V ECUADORU - V.
- NA KOUKNUTÍ V EKVÁDORU - VI.
- NA KOUKNUTÍ V EKVÁDORU - VII.
- JAK MIKIN K NOVÉMU KAMARÁDOVI PŘIŠEL
- DĚDEČEK
- DALŠÍ ZPRÁVA O ŠKOLNÍM VÝLETU
- JOE AND ANNIE HENRY
- V ZEMI LOVCŮ LEBEK
- NA CESTĚ DO SHANGRI-LA - 1
- NA CESTĚ DO SHANGRI-LA - 2
- DVĚ SLEPICE?
- NA CESTĚ DO SHANGRI-LA - 3
- NA VANDRU V OPIČÍCH HORÁCH
- SVOBODU SI NÁŠ NÁROD ZNOVU VZÍT NEDÁ
- DO TEPLA, DO THAJSKA - 3.
- JAK JSEM KOUPIL, TAK PRODÁVÁM
- S KAMARÁDY A BERANEM ÚPLNĚ NA SEVER
- S KAMARÁDY A BERANEM ÚPLNĚ NA SEVER - 2.
- DO TEPLA, DO THAJSKA - 4.
- DVA BRÁCHOVÉ - JEDEN SLAVNĚJŠÍ NEŽ DRUHÝ
Přihlášení
Anketa
JAK JSME STAVĚLI SRUB - I. |
![]() |
![]() |
![]() |
Čtvrtek, 14 květen 2009 | |||||||
Strana 3 z 5
Další ráno jsme zpět - a to ještě před východem slunce. A začíná naše práce ... Napřed stavíme tzv. walltent; to je stan, ve kterém se dá topit v kamínkách na dřevo. A - pak už padají první stromy... Každý strom napřed odvětvíme, přiřízneme přesně na délku 14 stop a oloupeme přimrzlou kůru - tedy jak nejlépe se to dá. Pak začne vlastní stavba.
![]()
Existuje spousta způsobu jak postavit srub. Každý má své výhody a nevýhody. V buši, kam se nedá přivézt téměř žádný materiál, jsou možnosti pochopitelně více omezené než v civilizaci. Tady musíme postavit klasický srub, vyzkoušený už generacemi lidí žijících v divočině. Podlahu bude - alespoň zatím - tvořit udusaná hlína. Stěny z oloupaných klad budou asi 6 stop vysoké, v rozích sroubené tím nejjednodušším způsobem - na čtverhrano, což uděláme pomoci motorové pily. Střecha bude tzv. sod roof - na kulatinách, které tvoří strop, bude na nepromokavých plachtách nanesena silná vrstva hlíny, mechu, trávy a zkrátka všeho, co se kolem najde.
Během let na ní pak budou růst stromky, křoví a bůhví co ještě. A to ji dokonale zpevní. Když na takovou střechu ještě navíc napadne sníh, má podobné izolační vlastnosti jako jakákoliv jiná střecha. A je téměř zadarmo. Nojo, zadarmo - ale té práce!!!
|
< Předch. | Další > |
---|