Když se kouknu z okna, vidím zalesněné kopce. Občas je z nich slyšet dunění střelby, jinak tam prý roste spousta hub, ale ať je to, jak chce, na víc jak 327 km2 se tam rozprostírá vojenský výcvikový prostor Libavá. Je to náš největší vojenský prostor v republice, vznikl v roce 1946 nařízením Gottwaldovy vlády jako vojenský výcvikový tábor Libavá.   

      K 1. 6. 1950 byl zřízen Vojenský újezd Město Libavá; osídlenci zdejších obcí byli donuceni se přesídlit, obce nacházející se v tomto prostoru byly úplně vysídlené k 15. 5. 1952 a veškerý majetek v těchto obcích byl konfiskován pro tehdejší Československou lidovou armádu.

     Po okupaci ruskou armádou v roce 1968 byl vojenský prostor postoupen sovětské Střední skupině vojsk, spolu s dalšími vojenskými prostory Milovice a Ralsko.

     V roce 1991 nás sovětská vojska opustila a Milovice s Ralskem byly zrušeny, zatímco Libavou si převzala zpět naše armáda. Vstup do vojenského prostoru je zakázán, s výjimkou několika osídlených obcí – Město Libavá, Heroltovice, Kozlov, Luboměř pod Strážnou, Slavkov, některé části a cyklostezky jsou přístupné o víkendech a svátcích, nebo na zvláštní povolení i mimo tuto dobu, samozřejmě ne ve dnech, kdy probíhají cvičení a střelby.

     Ale od roku 1994 se na jeden jediný den tento zakázaný prostor otevře veřejnosti, od roku 1999

vždy 1. května na akci nazvané

Bílý kámen.

     Zájem o tuto akci je rok od roku větší, rekord padl v roce 2007, kdy se do vojenského prostoru vypravilo téměř šest tisíc účastníků.