O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

A FURT SE JEDE - XI. PDF Tisk E-mail
Úterý, 27 květen 2008

Po prvním šoku z amerického „chleba", který chutná jako odporně měkká a mírně oslazená bábovka, jsem ocenila malý propanový sporák, kterým byl Lincův Bydlík vybaven. Trouba byla sice malá, ale fungovala dobře. A tak jsem se dala do pečení. První problém - droždí. Pomocí slovníku jsem Lincovi vysvětlila, co potřebuji a vydali jsme se do supermarketu.

 

 

 

 

 

 

       Tam jsme ovšem žádné nenašli. Linc se začal vyptávat, ale nikdo o droždí neměl ani ponětí... Nakonec jsme našli jediného zaměstnance, který aspoň věděl, co to je, a ten nám je našel - ale sušené. 

 

     Druhý problém - nadmořská výška. Teprve několik neúspěšných pokusů mě poučilo o tom, že ve velké nadmořské výšce se všechno dělá déle a hůř. Tedy i kynuté těsto.

 

     Třetí problém - bezlepková mouka. Z nějakého důvodu američani odebírají z běžné mouky lepek, aby ho potom za krutý peníz prodávali zvlášť jako „přídavek pro dobré pečení".  Byl by tu ještě čtvrtý problém, měření teploty ve Farenheitech, ale ten jsem odmávla a pekla „po čuchu", stejně jako v Praze.

 

 

 

 

 

 

       A tak se mi jedlý chléb a housky povedly jenom když jsem se s těstem náležitě pomazlila, pomilovala, chovala jak miminko v náručí, stěhovala ze slunce do stínu a zpátky, zpívala mu, poplácávala po bublinkách a vůbec jsem je všemožně vychvalovala.

 

      Pak se někdy rozhodlo, že mi udělá radost a přeměnilo se na krásné křupavé housky nebo nadýchaný a voňavý chleba s chroustající kůrčičkou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      

      Zatímco když se těsto urazilo, že mu nevěnuji dost pozornosti, vzniklo cosi tvrdého a lehce zapáchajícího, čím jsem v tichosti nakrmila okolní přírodu - rozhodně naši pejsci k tomu jenom čuchli a utekli.

 

     Ale protože králíků ani kojotů nijak viditelně neubývalo, dospěla jsem k závěru, že moje pekařské pokusy přežili.

 

 

     Kdo moje nepovedené pekaření opravdu miloval, byly dvě malardky, kachny, které se jednou objevily na jezírku a už tam zůstaly. Občas jsem se utěšovala tím, že tam tyhle malardky zůstávají jenom kvůli mému nevydařenému pečivu.

 

Ceskymo

 

 

P.S. Dostala jsem od Ceskymo fotku jejích housek - ale ať jsem hledala, jak jsem hledala, nemůžu je najít - asi byly moc dobré a nějaký skřítek mi je snědl... 

 

 

 

 

 

Komentáře (5)add feed
jupííííííííí - : d@niela
tak díky, obrázek mi přišel, emajlovej holoubek mi ho znovu přinesl (a už jsou houstičky na své místo vložené), spolu s přihláškou do klubu sklerotiků :-)))
Jojo, ale tam já už přeci dávno jsem :-))))
květen 27, 2008 10:10
Dani, diky! : Cesky
Neboj, vstupny do Klubu sklerotiku nejni vysoky - panak v mistnim baru (co ja uz jich tam zaplatila!) smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 27, 2008 10:41
Mám dotaz : Milena
Za jak dlouho se ty užasně vypadající a přirozeně taky předpokládám úžasně chutnající křupavé houstičky sežerou. Stačí přibližně a to myslím v minutách.
květen 27, 2008 11:50
mňam mňam, : Inka
také se na to chystám, zatím sháním recepty. Ale pečený chleba nebo houstičky doma s láskou to je něco jiného.
květen 27, 2008 12:12
Mileno, : Cesky
plus minus 10 minut - pokud se ovsem ubranime najezdum vsech tech slintajicich vlcaku, co jdou za tema houskama po cuchu smilies/cheesy.gif smilies/grin.gif
Inko, nedelej to, po tomhle domacim peceni se strasne snadno tloustne! smilies/grin.gif
květen 27, 2008 19:37
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]