Po prvním šoku z amerického „chleba", který chutná jako odporně měkká a mírně oslazená bábovka, jsem ocenila malý propanový sporák, kterým byl Lincův Bydlík vybaven. Trouba byla sice malá, ale fungovala dobře. A tak jsem se dala do pečení. První problém - droždí. Pomocí slovníku jsem Lincovi vysvětlila, co potřebuji a vydali jsme se do supermarketu.
![](http://obrazky.kudlanka.cz/bread2.jpg)
Tam jsme ovšem žádné nenašli. Linc se začal vyptávat, ale nikdo o droždí neměl ani ponětí... Nakonec jsme našli jediného zaměstnance, který aspoň věděl, co to je, a ten nám je našel - ale sušené. Druhý problém - nadmořská výška. Teprve několik neúspěšných pokusů mě poučilo o tom, že ve velké nadmořské výšce se všechno dělá déle a hůř. Tedy i kynuté těsto. Třetí problém - bezlepková mouka. Z nějakého důvodu američani odebírají z běžné mouky lepek, aby ho potom za krutý peníz prodávali zvlášť jako „přídavek pro dobré pečení". Byl by tu ještě čtvrtý problém, měření teploty ve Farenheitech, ale ten jsem odmávla a pekla „po čuchu", stejně jako v Praze. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/housky1.jpg)
A tak se mi jedlý chléb a housky povedly jenom když jsem se s těstem náležitě pomazlila, pomilovala, chovala jak miminko v náručí, stěhovala ze slunce do stínu a zpátky, zpívala mu, poplácávala po bublinkách a vůbec jsem je všemožně vychvalovala. Pak se někdy rozhodlo, že mi udělá radost a přeměnilo se na krásné křupavé housky nebo nadýchaný a voňavý chleba s chroustající kůrčičkou. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/kachnax.jpg)
Zatímco když se těsto urazilo, že mu nevěnuji dost pozornosti, vzniklo cosi tvrdého a lehce zapáchajícího, čím jsem v tichosti nakrmila okolní přírodu - rozhodně naši pejsci k tomu jenom čuchli a utekli. Ale protože králíků ani kojotů nijak viditelně neubývalo, dospěla jsem k závěru, že moje pekařské pokusy přežili. Kdo moje nepovedené pekaření opravdu miloval, byly dvě malardky, kachny, které se jednou objevily na jezírku a už tam zůstaly. Občas jsem se utěšovala tím, že tam tyhle malardky zůstávají jenom kvůli mému nevydařenému pečivu. Ceskymo P.S. Dostala jsem od Ceskymo fotku jejích housek - ale ať jsem hledala, jak jsem hledala, nemůžu je najít - asi byly moc dobré a nějaký skřítek mi je snědl...
|