O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

BAŤOVY PŮLDOMKY A "BOTY ZE ZLÍNA" PDF Tisk E-mail
Úterý, 08 únor 2022

Tak jsem se z jedné naší soukromé televize dozvěděla, že Zlín je město obuvi a přitom má  Zlín už poměrně dlouhou dobu společného s botama asi jako vysoká politika a upřímnost. Proto  mě pořád dokola překvapují příbuzní a známí, kteří si bezmála třiatřicet let po revoluci jezdí do Zlína kupovat boty... a vypadají hrozně překvapeně, když zjistí, že kromě jednoho obchodního domu Baťa v centru a pár menších obchodů kolem, tady opravdu, ale opravdu nic jiného není, a že nabídka bot je zhruba taková, jako v kterémkoliv našem jiném městě podobné velikosti.

 

 

 

 

 

Baťovy závody, po roce 1948 Svit, se po revoluci rozpadly na několik menších závodů. Spousta z nich po několika letech zbankrotovala a s nimi i další firmy, navázané na obuvnický průmysl. Ve fabrice, kdysi přísně střežené a neprostupné (jen tak pro zajímavost přímo v centru města), teď můžete najít úplně všechno.

Vietnamské spoluobčany a jejich  zboží všeho druhu, autobusové nádraží, banku, nejrůznější větší či menší firmy.

Kdysi veleznámý „mrakodrap", ve své době nejvyšší budova ve střední Evropě, prodělal nákladnou rekonstrukci a dnes je v něm magistrát a finanční úřad. Zní to dobře, že? Tak trochu to vypadá, jakože se Zlín o své dědictví pěkně stará, ale bohužel, opak je pravdou.

 

 

Většina budov chátrá a chátrá a chátrá... a bůhví, jak dlouho bude chátrat dál. Město se rozhodně vycimbalo */ sháněním finance na dostavbu kongresového centra. Zadlužení však údajně není tak veliké, aby to Zlín nějak zásadně pocítil. Nu, jsem na to docela zvědavá.

 

Na druhou stranu se pomalinku střepáváme */ cihlovo-betonového centra. Díkybohu  ho v poslední době nahrazují budovy modernějšího rázu. Což nelze říct o nejbližším okolí zmíněného středu: Kdo kdy Zlín navštívil, určitě ví,  co tím myslím  - totiž rozsáhlé kolonie půldomků. 

 

 

Obrazem: 140 let s legendárním podnikatelem Tomášem Baťou — ČT24 — Česká  televize

 

 

S jejich výstavbou začal Baťa někdy po roce 1930. Všechny byly původně stejné - pět metrů vysoké krychle z červených cihel. Napříč domky přepůlené, ze dvou stran vchody do samostatných bytů, dole obývák a minikuchyňka 2,5m2  (Baťa si totiž přál, aby se lidé stravovali kolektivně v jeho vývařovnách), nahoře dva malinké pokojíky. Každý domek měl svou malinkou zahrádku a vzdálenost mezi dvěma domky není větší, než pět metrů, což zaručovalo mít dobrý přehled o životě sousedů. Za Bati nesměli obyvatelé vysadit na pozemku jediný keříček, natož strom, teď se každý může na svém vyřádit, co srdce ráčí a peněženka a míra vkusu - nevkusu dovolí.

 

 

Baťovské domky slouží perfektně již 80 let. Přežily všechno - iDNES.cz

 

 

Z půldomků se místy staly až veledomky, majitelé si totiž přistavují a přistavují, až z těch původních pár m2 udělají něco monstrózního...  Jinak -  Každý si pečlivě pěstuje a ofukuje zahrádky na svých pár metrů čtverečních. A tak - co půl domečku - to originál.  

 

Neznám větší zábavu, než v podvečer vyběhnout a dát si pár kilometrů mezi těmito cihlovými domky. Přiznávám, tak trochu šmíruju, co nového se zas dostavělo, objevilo a kdo je z nich větší machr. Ještě že jsou domečky tak blízko u sebe, kolikrát stačí jen proběhnout jednou úzkou uličkou a člověk si odnese dojmů až do rána...

Ano, náš "zlínský člověk z půldomku" je prostě šikulka a hlava otevřená.

 

PAVLÍNA ZE ZLÍNA

 

 

Překlad z  moravštiny do češtiny (pro jistotu):

 

 vycimbá = vydá /vydá z peněz)

střepáváme  =          zbavujeme

 

 


Komentáře (9)add feed
... : *deeres*
V letech 1947-1951 vzniklo něco podobného v Praze - Strašnicích. Sídliště Solidarita. Po 89.roce domky s pidi zahrádkou se prodávaly nájemcům za 50 tisíc. Tehdy jsme si myseli,že prodejce spadl z višně, cena se nám zdála astronomická. Taky to tam není žádný urbanistický zázrak, ale dneska jsou lidi šťastní, když bydlí a neplatí v Praze přemrštěné nájemné. Ve Zlíně to bude totéž.
únor 09, 2022 12:50
... : mamča
"Zlý kapitalista" Baťa myslel i na svoje dělníky. Aby měli kde bydlet a aby mu nikam neutíkali. Měl dokonce i vlastní učiliště, kam bral převážně sirotky. Ti mu byli pochopitelně vděční. Vyučení u Bati platilo za kvalitní vzdělání. Neučili se u něj jen obuvníci, ale i prodavači, kteří pak prodávali v jeho značkových prodejnách.
Někomu se dnes můžou zdát "Baťovské domky" malé, ale na tehdejší dobu to byl luxus.
únor 09, 2022 14:14
... : Marie
Já jsem prožila v takovém půldomku ve Zlíně 29 let, vychovali jsme 2 děti, soused se tam v roce 1927 narodil a v té době to bylo něco! A pro děti ráj, pískoviště, houpačky, lezení na ovocné stromy. Malý záhon s jahodama, trošku zeleninou a přitom ve městě. Dělnická práce ve Svitu u pásu nebyla lehká a po revoluci se tam mladí nehrnuli, vypomáhali cizinci. Přitom v SSSR se na naše boty stály fronty. Platilo se naftou, za kterou pak Unipetrol neposlal peníze do Zlína a už to jelo, nebylo na mzdy, nebylo na materiál... Lidé ze Zlína a Slušovic se nikdy neztratí, jednu dobu tam bylo nejvíce OSVČ hned po Praze a vůbec nevadilo, že bydleli v malém domečku. A i teď je nás v Praze dost.
únor 09, 2022 15:17
... : Josef
No, Mamčo. Řekl bych, že na dnešní dobu je luxus 2 1 50m2 v 60 let starym paneláku.
únor 10, 2022 09:14
... : Josef
2 plus 1! Proč to takhle blbě nefunguje? A proč na to, já debyl, dycky zapomenu?
únor 10, 2022 09:16
... : mamča
Josef : Máš pravdu. Náš panelákový 4 plus 1 (88m2), který jsme darovali synovi, má dnes hodnotu 8-9 miliónů. A pak že to jsou "králíkárny" :-).
Jasně, v porovnání se secesním domem na nábřeží, s výhledem na hrad, to tak může někomu připadat.
Jsme rádi, že jsme na důchod z Prahy venku, nic už nás tam nedrželo.
únor 10, 2022 10:06
... : doktor
Má velká úcta patří panu Baťovi,největší a nejúspěšnější podnikatel,jakého naše malá zeme kdy nosila.
únor 11, 2022 13:44
... : Josef
To bych zrovna neřek
únor 12, 2022 07:01
... : Marie
Zlín má naprosto unikátní urbanismus a architekturu, která je charakteristická konstrukční i vzhledovou jednotou. Kombinace železobetonového skeletu s cihelnou vyzdívkou a pásovými okny či strohé tvary vymodelované červeným neomítaným zdivem stojí za jednou z nejpozoruhodnějších linií meziválečné moderní architektury. Zlín je jediným důsledně budovaným funkcionalistickým městem v Evropě.

Ještě před nějakými 120 lety byl Zlín obyčejným malým městečkem, které se nelišilo od těch sousedních valašských sídel. Pak ale přišla rodina Baťova a vše se změnilo. Během tří desítek let vybudovali za pomoci renomovaných architektů moderní město plné funkcionalistické architektury. Vznikly kolonie typických "baťovských" rodinných domků, inspirovaných ve Spojených státech amerických, nadčasové budovy institucí i výškové domy. Zlín je skutečný originál.
Architekt Gahura je podepsaný i pod stavbou radnice na centrálním zlínském náměstí Míru, které leží kilometr odsud směrem k řece Dřevnici. Monumentální a reprezentativní budova z roku 1923 nese stopy vlivu secese a také architekta Jana Kotěry (o něm více níže), Gahurova učitele. Podoba interiéru vychází z české kubistické tvorby.

Travnatým prospektem lze snadno sejít k hlavní Štefánikově ulici, kde stojí nepřehlédnutelná budova Kongresového centra z roku 2010, kterou vyprojektovala Eva Jiřičná (1939), jež se ve Zlíně narodila. Atypickým tvarem střechy se inspirovala Rozsivkou, jednobuněčnou řasou s křemičitou schránkou. Jiřičná, ve světě nejznámější česká architektka, je podepsaná například pod projektem Oranžerie Královské zahrady na Pražském hradě či autobusového terminálu Canada Water v Londýně.

únor 17, 2022 15:41
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
Další >
[CNW:Counter]