 Kdysi jich bývaly po celé republice desetitisíce, dneska jich je méně než onoho příslovečného šafránu. Řeč je o kamenných kilometrovnících z roku 1933, které ještě dlouho po druhé světové válce bíle vroubily bez výjimky všechny hlavní i spoustu vedlejších silnic v tehdejším Československu. To byly patníky silniční… Byly však v rámci „něčeho – nevím čeho“ odstraněny… Nyní jsou postupně nahrazovány plastovými, barevnými. 
ALE
ZPÁTKY
K PRAŽSKÝM
PRADÁVNÝM KAMENNÝM OBYVATELŮM…
Některé průjezdy měšťanských domů (v Dlážděné ulici 6, v ulici Zlatnické,
Dlouhé 4 a 10, ale i v Karlíně, na Žižkově i jinde) mají osazeny pár patníků
vnějších (do ulice) a pár vnitřních (do dvora). Zajímavostí je, že někdy jsou
vnitřní patníky vyšší a mohutnější než patníky vnější. Patrně si to vynutilo
šero na dvorech obklopených zástavbou i ve vlastních průjezdech, kde přítmí
bylo ještě zvětšováno clonou tvořenou projíždějícími povozy.
Patníky byly také použity u vjezdů do palácových zahrad. Čtyři zajímavé a
pěkné patníky stojí před vjezdem do zahrady Černínského paláce. V prostoru Klárova je zahrada související se vstupem do stanice metra
Malostranská a do Valdštejnské jízdárny. U vchodu do této zahrady je pár
patníků, tvarem, velikostí a vzhledem nadprůměrných. Zajímavá je i
brána vjezdu do prostoru Tyršova domu ze Všehrdovy ulice se třemi kovanými křídly
a čtyřmi štíhlými válcovými patníky kulovitě zakončenými.
Kovové ochranné prvky sloupků bran, vrat a vjezdů přejímají více z funkce
architektonické ozdoby, než z funkce ochranné. Jsou to například výtvarně pěkně
provedené litinové odlitky u kamenných sloupků brány do hospodářského dvora
zámečku Rokoska v Praze 8 – Libni. Pěkné i když jednodušší jsou litinové
patníky s motivem hlavy psa. Tento typ ochranných patníků je použit
pro vnitřní i vnější patníky v průjezdu domu na Seifertově ulici 31 na Žižkově,
u domu v Sokolovské ulici 152 v Praze 8 na Palmovce a v ulici Korunovační na
Letné u vjezdu do prostoru bývalé vodárenské věže.
Litina je použita jako materiál patníků také u vjezdu do činžáku ulici Za
Poříčskou branou 11 v Karlíně. Ty mají tvar štíhlých komolých kuželů ohnutých
horními konci ke sloupkům vjezdu. Na vrcholu patníku je kruhová úseč, takže
dílo má podobu prohnuté houby – mladého kozáka či hadovky smrduté.
Kovová ochrana sloupků vrat bývá i z různě širokých ocelových pásů. Na
chráněná místa se upevňují dva až čtyři pásky.
Tři jsou použity při ochraně
vjezdu do domu v ulici Milady Horákové 4 v Praze 7; do sloupků brány Židovských
hřbitovů z ulice Mezi hřbitovy je zapuštěno po čtyřech pásech.
Ze dvou
ocelových pásů širokých asi dvě stě milimetrů, vytvarovaných přibližně do tvaru
podkov a zapuštěných do chodníku,
je
vytvořena ojedinělá ochrana vjezdu do domu na Sokolovské ulici 79/81 v Karlíně. Šest párů ocelových pásů tvoří také ochranu před nárazy do sloupů
přechodového mostu mezi budovami v ulici Nad Petruskou v Praze 2, které je
možno považovat za patníky i svodidla.
ZÁVĚREM JEŠTĚ PÁR SLOV O PATNÍCÍCH KOLEM SILNIC
Všimli
jste si někdy, že sloupky podél silnice mají v současné době různé barvy?
Kromě nejběžnější bílé můžeme u silnic spatřit i modré a červené. A má to svůj
význam!
V
drtivé většině krajnici silnice zdobí sloupky bílé. Vyznačují okraj silnice a
ve tmě díky odrazkám ukazují řidičům cestu. Jsou vyrobené z měkkých plastů,
takže při srážce nepředstavují pro vozidlo ohrožení. Jejich předchůdci byly
kamenné či betonové patníky.
Červené
sloupky jsou umístěny tam, kde se k silnici připojuje účelová pozemní
komunikace (například lesní či polní cesta). V těchto případech se ale nejedná
o křižovatku. Modré se vyskytují na místech, která v zimě často namrzají,
převážně na mostech, propustcích a v nebezpečných zatáčkách. Sundat nohu z
plynu tedy v těchto úsecích nemusí být na škodu.
Tak, pro dnes
konec patníkologie – připomínek na dávné časy.
Hezký týden -
d@niela
|
