O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| NA SKOK DO KAPLE V SANTA FÉ |
|
|
|
| Neděle, 22 březen 2020 | |
 Říká se, že je to záhada stará 150 let, nad níž vám zůstane rozum stát... V USA, v Novém Mexiku, stojí kaple Loretto Santa Fe, přitahující každý rok více než 250 000 návštěvníků. Tato kaple se odlišuje od ostatních tím, že se v ní pravděpodobně stal zázrak. Postavil ji francouzský architekt Antoine Mouly v novogotickém stylu
podle pařížské Sainte-Chapelle. Biskup Jean-Baptiste Lamy ji vysvětil v roce
1872.Ale když už byla postavená, sestry zjistily, že chybí schody na kůr...
Nezbyl totiž dostatečný
prostor pro umístění schodů, po kterých by se mohlo chodit nahoru do kruchty.
Jako jediné řešení se navrhoval žebřík, což cudné řádové sestry rázně odmítly a
problém začaly řešit “po svém”, po "jeptišsku" :- )))
 Uspořádaly ceremoniál zvaný novena.Jednalo se o devítidenní modlitbu k patronu tesařů svatému Josefovi. Nic se dlouho nedělo, avšak poslední den modliteb se u dveří kostela objevil neznámý prošedivělý muž s mezkem a bednou nářadí. Nabídl řeholnicím, že jim schodiště postaví. Jediné, co od nich chtěl, bylo několik van, ve kterých pak máčel dřevo. A pak sám, bez cizí pomoci, zhotovil schodiště, které se dodnes považuje za pýchu truhlářského řemesla. Použitý materiál je prý také záhadou. Archív z místního obchodu v té době, kde se dalo pořídit dřevo na stavby, neobsahoval žádné záznamy o tom, že by tam někdo nakupoval speciální druhy dřeva, a už vůbec ne na stavbu schodiště. Navíc použité dřevo bylo exotické a rozhodně nepocházelo z oblasti kolem Santa Fe. Některé zdroje dokonce uváděly, že mohlo pocházet z vyhynulých prehistorických druhů stromů. Jako nejbližší možná lokace připadala Aljaška, ovšem divné je, že by viktoriánský tesař desítky řeziva převážel na mezku z takové dálky. A pak ještě jeden detail, který posiluje víru v možný zázrak: schodiště má 33 schodů, což je věk Ježíše Krista. OK, to by nebylo nic extra, ale nikdo si nedovedl vysvětlit, jak je možné, že schodiště dokáže stát samo bez centrální opory. A že truhlář, jenž při stavbě nepoužil ani jeden hřebík a ani lepidlo, beze stopy zmizel a nečekal ani na odměnu. Po městě se poté začalo povídat, že tím truhlářem byl samotný sv. Josef, kterého poslal Ježíš, aby pomohl sestrám. Nu, a od té doby se považuje schodiště za zázračné a je cílem poutníků. Tak, a nyní sejměme gloriolu nadpřirozena Jako každá legenda, i ta o kapli Loretto má v něčem pravdu, ale z velké části je smyšlená. Historička Mary J. Straw Cooková se záhadným schodištěm v Santa Fe zabývala sedm let. Za tu dobu sesbírala dostatek materiálu, aby o něm vydala celou knihu, kterou nazvala “Loretto: The Seven Sisters and Their Santa Fe Chapel” (v překladu: Loretto: Sedm sester a jejich kaple v Santa Fe). Cooková například objevila v deníku jedné sester poznámku z roku 1881, která naznačuje, že sestry zaplatily za dřevo jistému muži jménem Rochas. Ze starého novinového článku se rovněž dozvěděla, že Rochas byl zručný truhlář, jenž postavil úchvatné schodiště v kapli Loretto. Jak Cooková dále zjistila, Francois-Jean Rochas byl členem tajné francouzské společnosti vysoce kvalifikovaných řemeslníků zvaných Compagnons, který existuje od středověku. Do USA připlul speciálně kvůli stavbě schodiště v Sante Fe a dřevo si nechal dopravit z Francie. Ani samotná stavba schodiště není až tak zázračná, jak se vykládá. Dřevařský technolog Forrest N. Easley, který schodiště zkoumal, tvrdí, že má centrální podpěru. Jde o vnitřní dřevěnou výztuhu tak malého poloměru, že „funguje jako téměř pevný sloup“. Když v roce 1993 navštívil Loretto, všiml si, že schodiště má ještě dodatečnou podporu – „železnou výztuhu či podpěru, která zpevňuje schodiště spojením vnější podpory k jednomu ze sloupů podpírajících kruchtu. „Zdá se tedy, že loretánské schodiště podléhá fyzickým zákonům jako každé jiné,” prohlásil Easley. Co se týče dřeva použitého při stavbě schodiště, bylo zjištěno, že jde o smrk, ale není k dispozici dostatečně velký vzorek, aby experti na dřevo určili, který z deseti smrkových druhů vyskytujících se v Severní Americe to je. Z boku je stabilita schodiště jištěná konzolou o vedlejší sloup, jak si můžete všimnout na obrázku. Taky toto schodiště nebylo takové hned od začátku, neboť dříve nemělo vůbec zábradlí. To vyhotovil o mnoho let později řemeslník Phillip August Hesch. A není divu, že do té doby chodily některé jeptišky po schodech v strachu i po čtyřech. A to, že při stavbě nebyly použity hřebíky a lepidlo? To je normální - v té době byly tyto materiály drahé a tesaři se proto bez nich běžně obešli. Lidé říkají, že dnes, v době počítačů, rozvinuté statiky a konstrukčních
třídimenzionálních programů, by nikdo takové schodiště jen s
jednoduchými nástroji nepostavil. A kdyby ano, byl by to zázrak.
FLORIÁN Je to nádherná práce nesmírně šikovného tesaře!
|
| < Předch. | Další > |
|---|
