Lidová rčení jsou studnicí moudrosti. Tak je tady konečně opět Lucie (lux, tedy světlo), nádherný jméno, který se neopouští ani se změnou příjmení, což by mi jistě potvrdil i sympaťák Tomáš Plekanec.  K Lucii neodmyslitelně patří rčení: "Lucie noci upije ...".

Nejsem si teda úplně jistej, jestli staletíma nedošlo ke zkomolení, jestli to původně nebylo "Lucie v noci u pyje ...". To by mi taky dávalo smysl, až na to, že v tom případě, proč némlich jen Lucie?  Takže spíš beru to první, zažitý, rčení.

Předci jistě nebyli blbci a dobře věděli, co říkají; teda, že dnem svátku Lucie končí prodlužování noci a co nevidět už se slunce opět vydá od Kozoroha k našemu Rakovi. Ještě si týden počkáme, ale to už je ancvaj a přijde skutečnej slunovrat, letos 21. prosince ve 23:23h.

Tak, jak jsem se kdysi těšil na dárky od Ježíška, těším se teď na svátek Lucie a na dny, po něm rychle následující: "Na nový rok o slepičí skok", "na Tři krále o krok dále", "na Hromnice o hodinu více". A pak na Matěje, tam sice rčení nevim, ale moje prababička si zpívala "Na svatýho Matěje, když se slunce zasměje", a i to byla moudrost, ono se už skutečně směje a i trochu hřeje.

A to už mi taky začíná svítit na pávlač, hřeje a vůbec nevadí, když při tom někdy mrzne. Brzy přestane. Je jasný, že zapálení lyžaři to mají jinak, ale já osobně s jarem přímo ožívám. Jestli ještě do jara dojde na schválení pirátskýho návrhu k  umožnění pěstování užitečných kytiček - tak toho se jistě a s nadšením ujmu. A i kdyby ne, i tak nám bude s kozlama daleko příjemnějc venku na slunci, než teď u kamen.

Všem Luciím, Lucinkám,

přeju

vše nejlepší k svátku.

NČ

(poněkud rozněžnělej)

Komentáře (8)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : *deeres* Oni ti naši předkové nebyli žádní blbci a ty Lucky, skutečně krátily noc. Co se změnilo, tak byl Juliánský kalendář na Gregoriánský. Žádné sexuální hrátky s tím neměly nic společného. :-) https://www.severskelisty.cz/tradice/trad0025.php Rusko, Řecko a Srbsko, si nechalo starý kalendář a proto se VŘSR mohla v Rusku uskutečnit v listopadu a Lucky tam svůj svátek pořád slaví až 23.12., den před rovnodenností. prosinec 13, 2018 11:38 ... : mia I teď jsem zrovna nedávno dělala článek o zapomenutých adventních tradicích do místního Zpravodaje. Lucie je známý svátek , leckde se dodržuje. Lucky chodí do domácností. Ale znáte třeba svátek sv. Ambrože? Slaví se 7. prosince. Ambrož celý v bílém, jen čepici černou, stával u kostela, děti ho pošťuchovaly. On utíkal, ztrácel cukroví ze sáčku a které dítě chtělo cukroví zvednout, zpravidla neušlo šlehnutí metličkou obalenou též v bílé látce. V podstatě metoda cukru a biče. Ambrož je patron včelařů a tento den se nesmělo dělat nic společného se včelami, bylo povoleno pouze popíjení medoviny. Další zvyk byly a jsou roráty. Jedná se o ranní mše v kostele doprovázené zpěvem . Roráty na rozdíl od koled opěvují dobu adventní. Ženy na ně nosily zvláštní "voskové sloupky" , šlo o předměty zhotovené z voskových svící. Třeba svíčka tvarovaná do modlitební knihy. Svítilo se s nimi krátce v kostele. prosinec 13, 2018 12:41 ... : Iris Adventních zvyků bylo a je spousta a jsou velmi krásné. Roráty se v kostelech v době adventní normálně zpívají a jsou také krásné - ne podbízivé, jako ty příšerné koledy všude a předčasně, my se na ně vždycky těšíme. Naopak, co zvykem nikdy nebylo, jsou právě ty řvoucí koledy měsíc předem, ohňostroje v adventní době, hnusní čerti všude a nejnověji - blahopřání k první neděli adventní....a blahopřání k druhé neděli adventní....Proč? Až budou svátky, pak si přejme, zatím se chystáme a měli bychom se těšit, však vánoční svátky trvají dlouho, až do Křtu Páně, což je ještě po Třech králích. Jenže cokoli odkládat a těšit se, je zřejmě neúnosně náročné, všechno se musí zkonzumovat hned. prosinec 13, 2018 14:40 ... : *deeres* Kam se hrabe novodobý,děsivý čert a sv.Ambrož s metličkou na Perchtu. Já si pamatuji, jak mně s ní sestřenice strašily,ještě jako prcka u dědy. Ne, že bych jí někdy doopravdy viděla, stačilo o ní slyšet. Perchty nebo Šperechty chodily na Štědrý večer od pradávných časů až asi do roku 1845. Dětem nadělaly velkého strachu. Chodily dům od domu, a kdo se hodně najedl, toho chytily a chtěly rozpárat. Šlo o strašidelné bytosti a jsou známy v jiném označení již od keltských národů. Představovaly pokání, symbol zla s děsivým obličejem a s vyplazeným jazykem. V ruce nosily škopíček na krev a v druhé ruce nůž a hrozily dětem, když budou zlobit a nedodrží půst až do večera, že jim rozpářou břicho a vycpou ho koudelí, nebo hrachovinou. prosinec 13, 2018 15:21 ... : NČ Dost dobrý, Deer. Takový štědrovečerní vyprávění jistě rozzářilo každý dětský srdéčko. prosinec 13, 2018 15:34 ... : mia I deeres to je docela "důvoda" co popisuješ, brr. prosinec 13, 2018 15:38 ... : Josef Kouba Lucíí tvé oči se mi tajně ptají Lucíí tvé oči jsou jak drahokamy zavřeš li je umírám. Dál to neumím, ale můj kamarád to zpíval každé pěkné Lucii. prosinec 14, 2018 00:39 ... : doktor Všem děkuji za moc hezké adventní rozjímání. prosinec 14, 2018 13:50

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment