O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- DARMOŽROUTI - I.
- DARMOŽROUTI - II.
- DARMOŽROUTI - III.
- DARMOŽROUTI - IV.
- DARMOŽROUTI - V.
- DARMOŽROUTI - VI.
- DARMOŽROUTI - VII.
- DARMOŽROUTI - VIII.
- DARMOŽROUTI - IX.
- DARMOŽROUTI - X.
- DARMOŽROUTI - XI.
- DARMOŽROUTI - XIII.
- DARMOŽROUTI - XIV.
- DARMOŽROUTI - XV.
- DARMOŽROUTI - XVI.
- DARMOŽROUTI - XVIII.
- DARMOŽROUTI - XIX.
- DARMOŽROUTI - KONEC
Přihlášení
Anketa
DARMOŽROUTI - XVII. |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 26 listopad 2018 | |||||||
Strana 2 z 5
No vida, ani jsem nemusela hledat žádnou záminku k seznámení. Ukázalo se, že Věra je docela příjemná osůbka a hned ten první večer jsme si začaly tykat a domluvily si další setkání. Byla jen o tři roky starší než já a měla ambice prorazit jako módní návrhářka. Vystudovala tento obor na brněnské UMPRUM, ale zatím zrealizovala pouze jednu přehlídku, a to ještě s kolegyní. Živila se šitím na zakázku a dost ji to štvalo.
„Víš co, budu šít modely na tebe. Už mám dost těch neforemných postav, které na sebe nic neseženou,“ prohlásila Věra za pár dnů. „No dobře, ale budeš muset počkat, až vyhraju ve sportce,“ smála jsem se. „Ale ne, já to myslím vážně, jsi krásně vysoká a štíhlá, tak proč ne?“
„To sice ano, jenže coby modelka už lehce prošlá. Ale sukni bych docela potřebovala. Měla jsem jednu oblíbenou, takovou cípatou, a podobnou už nemůžu nikde sehnat.“ „Sukni ti ušiji ráda, ale stejně musíme vyzkoušet i jiné věci,“ prohlížela si mě, jako bych v ní opravdu vzbuzovala nějakou inspiraci. „Zastav se v pátek, Helčo, vezmu si míry na tu sukni a seznámím tě s manželem. Už by měl být doma.“
Helčo, tak mi vždycky říkávala babička. Asi to od ní Věra automaticky převzala a už mi jinak neřekla. Vracela mi tím vzpomínky na babičku a také o ní často mluvila. Evidentně si byly hodně blízké.
„A co vlastně manžel dělá, že není přes týden doma?“ zeptala jsem se jen tak jakoby mimochodem. „Ctibor je fyzioterapeut a pracuje momentálně u kamaráda v Bratislavě. On tam má takové snobské rehabilitační zařízení, tak je to pro manžela finančně zajímavé. A hlavně nám to tak vyhovuje.“
Když jsem večer usínala, říkala jsem si, co asi myslela Věra tím, že jim to tak vyhovuje. Může to znamenat ledacos, ale kdyby s nimi bylo všechno v pořádku, tak přece budou chtít být spolu, ne? Uvidíme, co přinese pátek. Ale co je mi vlastně po tom? Teď, když se přátelím s Věrou, nesmím na Ctibora ani pomyslet jako na objekt svého zájmu, to by ode mě bylo hnusné.
Všechny myšlenky na něj jsem odháněla, ovšem snům člověk neporučí – skoro celou noc mě nádherně masíroval.
|
< Předch. | Další > |
---|