O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- DARMOŽROUTI - I.
- DARMOŽROUTI - II.
- DARMOŽROUTI - III.
- DARMOŽROUTI - IV.
- DARMOŽROUTI - V.
- DARMOŽROUTI - VI.
- DARMOŽROUTI - VII.
- DARMOŽROUTI - VIII.
- DARMOŽROUTI - IX.
- DARMOŽROUTI - X.
- DARMOŽROUTI - XI.
- DARMOŽROUTI - XIV.
- DARMOŽROUTI - XV.
- DARMOŽROUTI - XVI.
- DARMOŽROUTI - XVII.
- DARMOŽROUTI - XVIII.
- DARMOŽROUTI - XIX.
- DARMOŽROUTI - KONEC
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| DARMOŽROUTI - XIII. |
|
|
|
| Neděle, 30 září 2018 | ||||
Strana 2 z 2
Naštěstí se holky přesunuly jen na druhý konec vesnice, takže jsme se často vídaly. Já jsem však měla stále silnější pocit, že už by to chtělo také nějakou změnu. Dcera půjde za rok do školy, asi by bylo rozumné, abychom se vrátily do Brna.
Horší bylo, že jsem netušila, čeho se vlastně chytit. Nevěděla jsem, jestli bude lepší nějaký byt koupit nebo zatím raději pronajmout, ani kterou část města zvolit. Když jsem si ale uvědomila, jak tam někde budu dřepět sama, ani se mi nikam nechtělo. Jak to tak bývá, všechno dopadlo úplně jinak, než jsem dokázala představit, ale nebudu předbíhat. . . . .
Jolanka dala králíkovi jméno Bedřich a koupili jsme mu velkou klec s dřevěným domečkem. Bydlel u ní v pokoji, ale protože v noci pořád nějak hlučel a budil ji, tak jsem ho vždycky večer stěhovala do kuchyně. Když jednou pan domácí viděl, jak s velkou klecí zápasím, připevnil k ní zespodu kolečka a náš Bedřich měl rázem maringotku.
Byl milý a přítulný, ale jak ho člověk pustil z očí, začal škodit. Jolanka sice dostala zákaz pouštět králíka z klece, pokud si s ním zrovna nehrála, přesto stačil zničit spoustu věcí. Nepočítaně různých šňůr, nabíječek, nábytku, peřin, prostěradel a oblečení, ve kterém jsme nečekaně nacházely různé otvory, co tam dříve nebyly. Postupem času napáchal škody za pěkných pár tisíc. Někdy jsem měla chuť poslat Natálii fakturu.
Pak nám králík vybuchl. To se tehdy zastavila Natka s dětmi, když přijeli z westernového městečka a přivezli Jolance nějaké dárky. Martin si hrál na pistolníka a proháněl děvčata s indiánskými čelenkami na hlavičkách po zahradě. Za chvíli si šli hrát s králíkem a já jsem jim chystala v kuchyni pudinkové poháry. Natálie si sedla ke mně a básnila o Igorovi. Vlastně jsem jí docela záviděla. Ne Igora, ale ten pocit, jak byla krásně zamilovaná. Kdo ví, jestli mě vůbec ještě něco takového potká, říkala jsem si. Michal mě dost tvrdě zbavil iluzí a ještě ke všemu nastavil laťku pořádně vysoko.
Najednou něco tak zvláštně luplo a vzápětí přiběhla Jolanka. „Mami, mami, Béďovi se něco stalo,“ křičela.
Šly jsme se rychle podívat. Nejdříve jsme ucítily pach něčeho spáleného. „Martine, co jste tady vyváděli?“ podívala se Natálie podezíravě na hocha. „A kde je králík?“ „My nic, ale něco bouchlo a on začal strašně rychle běhat a pak se schoval za skříň. Teď nechce vylézt ven,“ krčil Martin rameny.
„A co je tohle?“ sebrala jsem ze země jakýsi čtvereček. Byla to kapsle z Martinovy pistole, a tím pádem bylo jasno. Králík takovou také našel, skousnul a ona mu vystřelila v tlamičce. Natálie se vrátila do kuchyně pro smeták a jediným pohybem vyšoupla Bedřicha na světlo boží. Třásl se jako osika a měl ohořelé fousy. Trochu se popálil, ale nebylo to naštěstí nic hrozného. Jeden den nic nežral, jen pil vodu, ale druhý den už o ničem nevěděl.
MIA KOBOSILOVÁ
|
||||
| < Předch. | Další > |
|---|
