 Tak jsem včera obdržela zpětnou vazbu na můj „život“ na FB. Na tom „soukromém“, kde si občas dovolím ještě trošku víc, než tady. Prý se některým lidem zdá, že jsem divná a mám problémy. Asi bych to měla objasnit. Přátelé, ano, jsem divná. Z pohledu cizích lidí jsem bezpochyby hodně divná.
A
mám z toho velkou radost, protože slovo normální mě děsí od malička. Nikdy jsem
nebyla a nebudu jednou z oveček ve stádu, a vnímám to jako jeden z mála mých
kladů. Paradoxní je, že mně se taky většina lidí zdá dost podezřele divných???
A úplně
nejdivnější se mi zdají chroničtí optimisté. Zasr…díčkované profily. To je fakt
hodně divný. Řekla bych, že takoví lidé způsobují ostatním dost velké frustrace
na mnoha frontách. Fotky šťastných štěňat, dětí, vybraných jídel, pokoncertních
květin… a pak se člověk dozví, že štěně po Vánocích vrátili, protože nebyli
schopni se o něj starat, dítě prolítlo už v první třídě – ze stejného důvodu,
po jídle se všichni poblili a …no stačí.
Já
prostě žiju na rovině. Je to tak nějak pohodlnější, hlavně kvůli rovnováze.
Ano.
Mám problémy! Jen boží hovádko bez mozku nemá žádné problémy. Jen člověk prostý
schopnosti přemýšlet nemá žádné problémy. Tedy i toto beru jako kladné
hodnocení. Mám mozek. Hurá.
A proč svoje problémy ventiluju na FB? Nu. Protože mě to baví a funguje to jako
terapie pro mě i čtenáře. Rozumím tomu, že každý nemá koule na to, aby svoje
vnitřní problémy a životní průsery sepsal a vyvěsil na obecní nástěnku. Já je
mám. Vůbec mi nečiní obtíže popsat svůj „problém“ a myšlenky, které se kolem
něj ovíjí jako chapadýlka tropické lijány.
Vždy
se snažím dělat to tak, aby se čtenář zasmál nebo zamyslel, ideálně obojí v
tomto sledu. Protože, přiznejme si to, moje problémy nejsou nijak ojedinělé.
Mají je úplně všichni a někteří ještě mnohem horší…
Vůbec
nejsem originální. (sakra) Když se mi podaří problém zlehčit nebo vyprodukovat
nějaké zajímavé řešení, mám dvojnásobnou radost. Čili abych to shrnula: Jsem
divná a mám problémy.
Momentálně
jeden zásadní: Chce se mi čůrat a jsem líná vylézt z postele... NEOHROŽENÁ ŽENA
|
