O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- DARMOŽROUTI - I.
- DARMOŽROUTI - II.
- DARMOŽROUTI - III.
- DARMOŽROUTI - IV.
- DARMOŽROUTI - VI.
- DARMOŽROUTI - VII.
- DARMOŽROUTI - VIII.
- DARMOŽROUTI - IX.
- DARMOŽROUTI - X.
- DARMOŽROUTI - XI.
- DARMOŽROUTI - XIII.
- DARMOŽROUTI - XIV.
- DARMOŽROUTI - XV.
- DARMOŽROUTI - XVI.
- DARMOŽROUTI - XVII.
- DARMOŽROUTI - XVIII.
- DARMOŽROUTI - XIX.
- DARMOŽROUTI - KONEC
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| DARMOŽROUTI - V. |
|
|
|
| Neděle, 29 červenec 2018 | |||||
Strana 3 z 3
Cítila jsem se unavená, tak jsem jim ještě nachystala misku s pomazánkou, pár krajíců chleba a šla jsem si lehnout. Budoucí maminky přece musí hodně spát. Po půlnoci mě vzbudila Čenda, která pořád nervózně přecházela sem a tam po pokoji a mňoukala. Potom si zalezla do nejnižší z polic, které byly v čele naší postele, a do rána tam porodila čtyři koťata.
Čenda, ač sama málem ještě kotě, byla vzornou mámou. Udělala jsem jim měkký pelíšek rovnou v té polici, protože se tam kočka zřejmě cítila bezpečně a odmítala ji opustit. Když jsem jí přemístila koťata jinam, v momentě je nanosila zpět do police. Hlídala své děti jako oko v hlavě a nikdo, kromě Michala a mě, se nesměl ani nakouknout. Já měla dokonce dovoleno brát ty malé válečky do rukou, těšit se s nimi a hlavně je pozorovat.
No, mezi námi, ze začátku nic moc,
takové mokré myši, ale pak už byla koťátka den ze dne roztomilejší. Jedno z
nich bylo přesnou mourovatou kopií své matky a všechna ostatní zase bílá s
malými černými a hnědými ostrůvky. Pozorovala jsem Čendu jak je krmí, masíruje bříška, aby se vyprázdnila, čistí je a uklidňuje předením. Když malé kočky povyrostly, učila je žrát z misky, dohlížela na jejich první souboje a občas trestala neplechy. To už jich bylo všude plno a museli jsme šoupat nohama po zemi, abychom některého drobečka nezašlápli.
Ta tři bílá koťátka se nám podařilo rychle udat mezi známými, dokonce i Venca si vzal jedno pro dcerky, ale mourovaté nám zůstalo.
Bylo mi líto Čendy, že přijde o všechny děti a bude smutná, tak jsem uprosila Michala, že si poslední kotě necháme. Byl to kocourek a dostal jméno Matýsek. Když ještě trošku povyrostl, usoudila Čenda, že už by s ní mohl začít chodit na zahradu. Přesně si vybavuji, jak seděla na „kočičím okně“, mňoukala a nutila Matýska, aby za ní vyskočil. Ten se strašně snažil, ale pořád mu chyběl kousek k tomu, aby dosáhl na parapet. Když už byl vysílený, tak ho nechala chvíli odpočinout, ale brzy na něj volala zase. Potom se mu najednou podařilo zachytit předními tlapkami. Visel na parapetu a vyděšeně mňoukal. Čenda ho chytila za zátylek a vytáhla nahoru. Tehdy spolu byli poprvé venku a za pár dní už skákal úplně sám.
Matýsek rostl jako z vody. V jednu chvíli byli s Čendou stejně velcí a docela se nám pletli, ale brzy se z Matýska stal pořádný Mates. Nějak mámě přerostl přes hlavu.
MIA KOBOSILOVÁ
|
|||||
| < Předch. | Další > |
|---|
