O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- DARMOŽROUTI - I.
- DARMOŽROUTI - III.
- DARMOŽROUTI - IV.
- DARMOŽROUTI - V.
- DARMOŽROUTI - VI.
- DARMOŽROUTI - VII.
- DARMOŽROUTI - VIII.
- DARMOŽROUTI - IX.
- DARMOŽROUTI - X.
- DARMOŽROUTI - XI.
- DARMOŽROUTI - XIII.
- DARMOŽROUTI - XIV.
- DARMOŽROUTI - XV.
- DARMOŽROUTI - XVI.
- DARMOŽROUTI - XVII.
- DARMOŽROUTI - XVIII.
- DARMOŽROUTI - XIX.
- DARMOŽROUTI - KONEC
Přihlášení
Anketa
DARMOŽROUTI - II. |
![]() |
![]() |
![]() |
Čtvrtek, 19 červenec 2018 | |||||
Strana 1 z 3 ![]()
Poslední podnájem byl
nejkratší a nejhorší. To jsme si s kamarádkou Natálií pronajaly pěknou garsonku
v blízkosti centra Brna. Poloha ideální, protože jsme tam obě měly jak školu,
tak brigádu. Asi čtyřicetiletý majitel působil sympaticky, a zdálo
se, že s ním bude rozumná domluva. Ovšem zdání někdy klame. Netušily jsme, že pan domácí
má představu, jak si se studentkami bude chodit užívat. Zjevoval se v bytě
pod nejrůznějšími záminkami a vedl nepříjemné dvojsmyslné řeči. Jednou
odpoledne přišel, když se Natálie zrovna koupala. Neviděl mě, protože jsem v tu
chvíli byla na toaletě, a tak si myslel, že nejsem doma. Vlezl za Natálií do
koupelny a začal ji ve vaně osahávat. Ječela jako o život, tak jsem jí spěchala
na pomoc. Když jsem tam vtrhla, Natka se choulila ve vodě a zaskočenému
útočníkovi začaly šlehat z očí nenávistné blesky. „Abyste se nezbláznily,
určitě jdete s kdekým a najednou budete dělat cavyky?“ Odstrčil mě a chvatně
odcházel z bytu. Ve dveřích se ještě otočil:
„A vůbec, sbalte se a vypadněte odsud, krávy!“ Zůstaly jsme jako opařené. Abychom se vyhnuly dalším podobným zážitkům, raději jsme následujícího dne byt opravdu opustily.
Seděly jsme v naší oblíbené
kavárně Venuši a obložené zavazadly přemýšlely, kam se tak narychlo vrtneme.
Obvolávaly jsme inzeráty, kamarádky na kolejích a vyptávaly se známých, kteří
postupně přicházeli. Různě nám radili, ale nic konkrétního se pořád nerýsovalo.
„Můžete se zatím nastěhovat
ke mně do aťasu“, ozval se z ničeho nic Michal Zbořil, který do té doby vypadal,
že se o nás vůbec nezajímá. Zato on mě zajímal už docela
dlouho. Myslím, že od té doby, co jsem s ním na úplném začátku svého
studia žurnalistiky dělala rozhovor. Mladý, ale již uznávaný scénograf, kterému
se krásně smály oči, ve mně vyvolával zvláštní vibrace. Mělo to jen jednu chybu
– žil s herečkou Ivetou Stránskou. Zůstala jsem na Michala nevěřícně koukat a v
hlavě mi to šrotovalo. Vždyť v tom atelieru přece bydlí se svou přítelkyní, tak
co to má znamenat? Než jsem se nadechla k
nějakému dotazu, předešel mě: „Mám teď naplánovanou práci ve Francii, tak tam
můžete zůstat klidně až do prázdnin. Žádný nájem od vás nechci, ale mám
jednu podmínku.“ Natálie, která Michala moc
neznala, po mě loupla očima. Jak slyšela o aťasu a o podmínce, určitě si hned
vzpomněla na chlípného bytného. „Jakou podmínku?“ zeptala jsem
se. „Budete se starat o
Bruťáka.“ Brutus, zvaný Bruťák, byl
statný německý boxer, který patřil Ivetě. „To není žádný problém,“
vyhrkla jsem nadšeně,“ navíc tady Natálie studuje veterinu, tak bude mít psisko
přímo odbornou péči. Iveta jede s tebou do Francie?“ „Ne, před měsícem jsme se
rozešli. Je teď v Americe a dohodli jsme se, že ten její poděs zůstane
zatím u mě, než se vrátí.“ Přikyvovala jsem a srdíčko
se mi tetelilo radostí, že je Michal volný. Tedy snad. "Jestli chcete, holky, můžeme
tam zajít rovnou. Večer už musím být v divadle. Je to kousek od Lužánek, za
chvilku jsme tam.“ |
< Předch. | Další > |
---|