Kniha Modlitba za Černobyl držitelky Nobelovy ceny za rok 2015 Světlany Alexijevičové je jako ten nejděsivější horor – ovšem s tím rozdílem, že vše je zde skutečné. Až příliš skutečné. Černobyl totiž zabíjí i dnes, tiše a zákeřně. Alexijevičová pouze zaznamenává svědectví, většinou těch, kteří přežili smrt svých nejbližších, mluví i s těmi, kteří pomalu umírají a není jim žádné pomoci.

Něco přitom mají všechny ty výpovědi společné: vedle nezměrné bolesti svědčí o aroganci na straně politiků, o neschopnosti státu postavit se takové, ale vlastně jakékoli katastrofě. 

Bělorusko… Pro svět jsme terra incognita – neznámá, neprobádaná země.

„Bílá Rus“ – tak asi zní název naší země v angličtině.

O Černobylu ví každý, ale jenom v souvislosti s Ukrajinou a Ruskem. Máme o sobě ještě co říct…

Narodnaja gazeta 27. dubna 1996.

26. dubna 1986 v 1 hodinu, 23 minut a 58 vteřin zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic.

Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století. 

Pro malé Bělorusko (má 10 milionů obyvatel) znamenala národní neštěstí,ač sami Bělorusové nemají jedinou atomovou elektrárnu.

Je to stále agrární země, s převážně rolnickým obyvatelstvem.

Za druhé světové války zničili němečtí fašisté na běloruském území 619 vesnic i s obyvatelstvem. Po Černobylu přišla země o 485 vesnic a osad: 70 z nich už je navždycky pohřbeno pod zemí.

Za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území.

To představuje 2,1 milionu lidí, z toho 700 tisíc dětí.

Mezi faktory demografického poklesu zaujímá radiace hlavní místo.

V Gomelské a Mogilevské oblasti (které černobylská katastrofa postihla nejvíce) převýšila úmrtnost o 20% porodnost.

V důsledku katastrofy bylo do ovzduší vyvrženo 50×106 Ci radionuklidů, z toho 70 % spadlo na Bělorusko, přičemž 23 % jeho území bylo zamořeno radionuklidy cezia 137 o hustotě více než 1Ci na kilometr čtvereční.

Pro srovnání:

Na Ukrajině bylo ozářeno 4,8 % území, v Rusku 0,5 %.

Plocha orné půdy s hustotou zamoření od 1 Ci a více na kilometr čtvereční činí více než 1,8 milionů hektarů,

plocha zamořená stronciem 90 o hustotě 0,3 Ci i více na kilometr čtvereční čítá něco kolem půl milionu hektarů.

Bylo nutné vyřadit 264 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Bělorusko je zemí lesů. Avšak 26 % lesů a více než polovina luk v povodí řek Pripjať,

Dněpr a Sož náleží k zóně radioaktivního zamoření.

V důsledku neustálého působení malých dávek radiace se v zemi každý rok zvyšuje

počet nemocných rakovinou, duševně postižených,

lidí s psychickými poruchami a genetickými mutacemi.

Sborník „Černobyl“.

Běloruská encyklopedie 1996, str. 7, 24, 49, 101, 149.