Díky našim soudruhům a jejich utajování této katastrofy jsem vesele jezdila po venku s kočárkem, ve kterém spal 1,5 měsíční syn.

Já to vím také přesně. S šestiletou dcerou jsem se 1.května povalovala a opalovala u Vltavy ve Veltrusech. Byl nádherný první máj, sluníčko pálilo a všechno kolem bylo rozkvetlé a nádherně jarně zelené.
A za čtyři roky jsem si nahmatala první nádor na štítné žláze.

Ja uz byl v te dobe doslova "za vodou", tedy v Kanade a prvni zprava kterou jsem slysel byla, ze ve Svedsku odstavili nejakou jadernou elektrarnu kvuli tomu, ze tam namerili zvysenou radioaktivitu. Ale ze nemuzou najit kde jim to uchazi.....
Komousi tehdy lhali jak vztekli. Dokonce pustili na Ukrajinu cyklisticky Zavod miru, jen aby ukazali ze o nic nejde.
Waldemar Matuska pozdeji vzpominal, ze kdyz s manzelkou Olgou zvazovali zda emigrovat nebo ne, bylo prave tohle lhani posledni vec, ktera rozhodla......

Docela přesně :-) Právě mi totiž začínal svaťák, a tak jsem v patek odjela na chalupu, abych se mohla ten týden v klidu pilně připravovat. Dojela jsem vlakem do blízkého městečka, tam na me čekal můj kluk s autem a spolu jsme odjeli na chalupu. Víkend jsme nevylezli z postele a i pak jsme studovali uplne jiné než maturitní předměty :-) koncem týdne jsme odjeli ke kamarádovi na chatu u přehrady, kde byla slezina přátel mého kluka, se kterymi chodil na čundry, a jejich holek. Tam se sedělo u ohně cele dny a noci, hrálo na kytaru, zpívalo, grilovalo a tak různorodých :-). Pár šílenců pod vlivem se vykoupalo v přehradě ;-)
A tam někdy nějak padla zmínka, že se něco stalo. Asi čtyři roky pote, to už jsem mela malou dceru, jsem musela ambulantně absolvovat drobný gynekologický zákrok. Spousta kamarádek a známých také. Bylo to jak epidemie. Říkalo se, že to má souvislost s Černobylem.

Jo,a odmaturovala jsem tzv. za šest. Čili čtyři jedničky a jedna dvojka. Rodiče byli lehce zklamáni, očekávali samé jedničky, když jsem mela tolik času a klidu na přípravu :-))

Je tato katastrofa stále živá.Naší zem zasáhla jedovatá vlna a soudruzi se ze všech sil snažili národ přesvědčit,že to vlastně nic pro nás neznamená.Kijevem se jel závod míru (cyklistický).Zpustošenou zem jsme měli možnost spatřit až po r.90.Vzpomínám na potravinové embargo,o kterém byli informováni všichni kteří projížděli naší zemí. Vzpomínám na vojáky,kteří v lehkých uniformách byli nahnáni na odklízení katastrofy a tím byli odsouzeni na smrt.Vzpomínám na město duchů.Vzpomínám na oběti této hrůzné události.

Před časem jsem slyšela na to téma mluvit Danu Drábovou. Říkala, že tehdy naměřené hodnoty nebyly zdaleka nebezpečné, že větší škody nadělala neinformovanost, což podněcovalo fantazii lidí k vytváření katastrofických scénářů a o přímé ohrožení zdraví nešlo. Záludnost je právě ve slově "přímé". Matně si vzpomínám, že táta o tom hodně mluvil s kamarádem fyzikem, tehdy naměřené průměry byly celkem neškodné, snad zlomky toho, co člověk vstřebá během života tak jako tak z okolí. Problém byl hlavně v dlouhodobých dopadech, poločas rozpadu některých složek radioaktivního záření je desítky let, nebudu teď hledat info na netu, to si každý dohledá, a kvůli tomu dlouhému poločasu rozpadu se postupně dostaly tyto radioaktivní složky do potravního řetězce.
To je dlouhodobý efekt, a okamžitý dopad byl individuální. To je jako s alergiemi, někomu nevadí pyly celý život, někdo chytí v dospělosti alergii a někdo od mládí trpí jak zvíře.

Danielo, nějaká drobná opatření k ochraně lidí se udělala, ale nevím jak účinná - vím, že dva tři roky po Černobylu bylo méně Sunaru. Mléčné výrobky z mléka z Moravy a Slovenska taky dočasně zmizely z pultů.

My v širší rodině jsme užívali nějaké bylinné extrakty, tinktury z ženšenu a nějakých bylin, nevím už jakých. Asi to mělo efekt, protože děti nás i bratranců byly zdravé a žravé, bez alergií, bez poruch chování ;-)

ze skodi jakekoliv mnozstvi. I to co dostavame at chceme nebo ne z vesmiru, ze zeme nebo z rentgenu u zubare. Takze ty "bezpecne" hladiny radioaktivity jsou spise pro orientaci. Aby se vedelo, co je relativne prijatelne a co ne. Ta katastrofa v Cernobylu ve svem konecnem ucinku zabijela lidi doslova vsude. Nebyla jedina, ale byla zdaleka nejhorsi.
V Rusku maji kouzelne jezirko, na jehoz brehu nachytate smrtelnou davku za pouhych 5 minut....
http://vtm.e15.cz/karacaj-je-jezero-smrti-nejspinavejsi-misto-na-svete

proto vidím záludnost v tom "přímé ohrožení". Přímo nás ohrožuje máloco, pokud se nevypravíme do centra válečného konfliktu nebo tam, kde hnízdí jedovatí hadi ;-) Nejvíc nás ohrožuje naše vlastní prostředí. To, co se v nás střádá.

Proto souhlasím s Drábovou, že neinformovanost měla opačný efekt - zbytečnou paniku a šeptandu, ale skoro nikdo se nezabýval tím podstatným. Kdo na východní Moravě, na Slovensku následných pět, deset, dvacet let nesbíral houby, nejedl divočinu, nekonzumoval mléko a mléčné výrobky z místních zdrojů, nepěstoval si ""zdravou"" vlastní zeleninu, ovoce..?