 Nebojte, nebudu vás obtěžovat filozofickým pojednáním. Pouze mne fascinují antické příběhy. Antika, antické báje, antická historie - to je můj šálek čaje. Nemám ponětí, proč právě nyní mne napadlo mluvit o antice. Asi proto, že si často listuji touto literaturou i poezií... Stojím na verandě chalupy, dívám se kolem; cáry starého sněhu pokrývají horní louku. Fičí studený vítr a po jaru zatím ni památky. Odkládám nezapálenou dýmku na římsu u krbu. Beru do ruky rozečtenou knihu a pomalu vplouvám do děje příběhu … Když už jsem totiž nakousl příběh z antiky, tak je slušnost věc dokončit. Poznám tuto oblast. Balkánský poloostrov. Místo zvané Epeiros (Epirus). Dnes se rozkládá mezi Řeckem a Albánií. Píše se rok 295 př. n. l. Na královský trůn usedá Pyrrhos, Aiakidův syn. Pyrrhos je starověkými historiky opěvován jako nejodvážnější a nejudatnější vojevůdce. Asi, aby dostál své pověsti, tak po nástupu na královský trůn si podrobuje Makedonii. Jeho věhlas rostl a jeho odvaha a udatenství je známa široko daleko. Dokonce byla zaváta až do italských měst. Italské město Tarent mělo zrovna nějaké techtle mechtle s Římany. Obyvatelé italského města Tarent vyhledali slovutného Pyrrha a požádali jej o pomoc. 
Rok 280 př. n. l. Přinesl Pyrrhovi vítězství nad Římany u Herakleie a Tarentu klid a mír. Stěží uplynul rok a Pyrrhos u Auscula se znovu utkal s římskými oddíly. Meče zkřížilo na straně Pyrrha 25 000 odhodlaných mužů, na straně Říma 40 000 vojáků pod vedením konzula Publia Decia Musa. V jatkách, které následovaly, se válečné pole zbarvilo do ruda prolitou krví. Bůh války nakonec rozhodl ve prospěch Pyrrha.
Ovšem ztráty na straně vítěze byly tak velké, že od dalšího tažení proti Římanům byl Pyrrhos nucen upustit, a z Itálie odejít. Traduje se, že slavný vojevůdce po vítězné bitvě k svým statečným pronesl nezapomenutelná slova: „Ještě jedno takové vítězství a jsme ztraceni.“ Pyrrhos svým vítězstvím donutil Římany k ústupu, způsobil jim těžké ztráty, ale římskou armádu nezničil. Vzhledem ke stavu svého zdecimovaného vojska se Pyrrhos rozhodl k návratu do Řecka. Proto Pyrrhovo vítězství je slovní spojení, které vyjadřuje vítězství, ale vítězství příliš těsné a draze zaplacené prolitou krví. Tedy vítězství, které ve svém důsledku žádným vítězstvím není. Tato fráze „Pyrrhovo vítězství“ se stala frází obecně platnou právě v případech, kdy úspěch v podstatě žádným úspěchem není. A dodávám, že takový dar Bohů je darem danajským. Danajský dar proto pro obdarovaného může znamenat i zkázu… -doktor-
|
