Pokaždé, když jsem slyšel hudbu "Tenkrát na Západě" od Ennio Morricone, vždy jsem věřil, že to byl ženský hlas. Jaký omyl! V této skladbě slyšíme "theremin". Je to jediný hudební nástroj, na který se dá hrát, aniž by se ho sólista musel dotýkat, opravdu! Je poměrně snadné naučit se ho ovládat, ale extrémně těžké na něj hrát.

Teď trochu informací o nástroji i o jeho vynálezci: byl jím ruský vědec Lev Sergejevič Těrmen, který v roce 1919 předvedl bolševickému vůdci Vladimiru Iljiči Leninovi podivnou krabici, ze které trčely dvě kovové antény. Zvuk nástroje Lenina natolik uchvátil, že sám začal brát u Těrmena lekce hry na theremin. Zároveň rozkázal, aby bylo v Sovětském svazu vyrobeno prvních šest stovek kusů.

Těrmen byl na vrcholu své kariéry. Lenin ho vyslal na nákladné a dlouhé turné po Evropě, aby imperialistům předvedl, co komunistický vědec dokáže. Turné bylo zakončeno ve Spojených státech, kde si Těrmen svůj nástroj nechal patentovat.

Psal se rok 1928, když práva na jeho výrobu prodal americké společnosti RCA. Bohužel osudový krach na newyorské burze o rok později znamenal, že se na sci-fi instrument na dlouhá léta zapomnělo.

Princip hry není vůbec složitý. Všechno, co hráč musí udělat, je, že vloží své ruce mezi dvě kovové antény, vyčuhující z dřevěného stojanu. Vzdálenost jeho ruky od antény pak ovlivňuje vlastnost tónu. Pravá ruka ovládá výšku tónu – tím, že hráč s ní hýbá nalevo od svislé tyče. Levá má pak na starosti hlasitost – hráč pohybuje rukou směrem nahoru od vodorovné tyče. Čím blíže je k tyči, tím tišší je vyluzovaný zvuk. Pokud se tyče dotkne, theremin ztichne.