Položil jí ruku na boky. Neodstrčila ji, jenom se jí něžně dotýkala. Už dlouho po ní toužil. Muselo to takhle dopadnout. Jenže tahle nová situace ho uvrhla do strašné nejistoty. Co bude ráno, až se vedle ní probudí? Měli by si o tom promluvit nebo bude lepší dělat, že se nic nestalo? Chvíli přemýšlel. Kde se v něm vzala ta odvaha?

Byli večer s přáteli na pivko v místní hospůdce. Hráli kulečník a báječně se bavili. Choval se k ní tak jako vždycky. Žádné náznaky, žádné dusno. Prostě nic. Nic co by předpovídalo budoucí události. Měla na sobě tu úžasně rafinovanou halenku, která jí ledabyle odhalovala podprsenku. Byla si vědoma toho, že co se poprsí týká, pán Bůh na ní nešetřil a dávala to mužům kolem sebe patřičně najevo. Vždycky, když se skláněla ke stolum aby poslala další kouli do důlku, vyklouzl jí z drdolu pramen a sjel až na holá ramena. Je tak sexy, říkal si v duchu, ale nedal na sobě nic znát. Moc dobře si všiml, jak po ní ostatní kluci koukají. Bylo mu trapné je napodobovat, ale výhled na její prsa mu nedával spát. Konečně se odhodlala ke šťouchu. Výstřihem projela vlna, která oslnila všechny přítomné pány. "Ha! Dvě!" radovala se, když druhá koule zmizela v tmavé tlamě stolu. "Hmm", zahučeli kolem stojící kamarádi a dávali si práci s tím, aby si ten pohled před tím, než se narovnala, udrželi v paměti co nejdýl.

"Tak co na to říkáš?" přistoupila k němu zezadu s pivem v ruce. Voněla parfémem, který jí dal loni na narozeniny. Objala ho zezadu kolem ramen. Musela stát na špičkách, aby na něj dosáhla. Přejela mu rukou po hrudníku. Kdyby tak věděla, co to s ním dělá, pomyslel si. Očividně nevěděla. Chvíli tam jen tak stáli a koukali, jak hraje jejich soupeř. Cítil její dech na krku. Naskakovala mu z toho husí kůže. "No, slušný." Usmála se. S jeho hodnocením byla spokojená.

Pustila jej, aby se napila. "Hraješ," houkl na ní. Položila poloprázdný půllitr na stůl a chopila se tága. Chvíli stála zamyšlená. Kulečníkové koule vypadaly jako rozsypané žvýkačky, které si jako malá kupovala v cukrárně. "Hmm, no tak teď mi řekni, co s tím mám udělat." Nešťastně kroutila hlavou. Zamyslel se také. "Jednoduše, červenou pošleš do rohu, tam se odrazí a trefí žlutou." Mezi obočím jí naskočila nechápavá vráska. "Vůbec nechápu, jak to myslíš. Pojď to zahrát ty." Dala si ruce v bok a čekala, až se k ní došourá. "Hej to nejde," okřikne je soupeř, "musí to zahrát sama," dokončí a těší se, až se Hanka zase skloní ke stolu.

        "OK když je to takový problém, tak to můžem zahrát oba. Já tě nasměruju a ty to šťouchneš. Může být?" otočí se na kamaráda. Ten jenom pohodí rameny. Taková spásná myšlenka. Může se jí teď hned dotknout a nebude to vypadat divně. Dělá to přece pro tým, že. Stoupne si tedy za Hanku, odhrne jí pramen z ramen za ucho, aby líp viděl na ty dvě skotačící kůzlata, a vezme její ruku, aby určil směr. Když se jí opře o záda, aby neztratil rovnováhu, ucítí, jak jí tluče srdce. Nesmírně ho to vzruší, ale nesmí to na sobě nechat znát. Ale kde se to v něm bere? Vždyť je to Hanka. Jeho kamarádka, se kterou se zná už pět let. Hanka, se kterou v oblečení naskákali do vody, protože se rozhodli, že se potřebují zchladit. Hanka, která zásadně mluvila o všem možném, jen ne o svých vztazích. Hanka, která - byla to prostě ta Hanka. Teď bylo najednou něco jiné.

 
       Její přítomnost jej vzrušovala, tak jako nikdy. Tolikrát už vedle sebe spali. Dnes to bude ale jiné. Ten pocit měl už delší dobu. Nevěděl, v čem to bude jiné, ale tušil, že není daleko od pravdy. "Jupí..." uslyšel z ničeho nic radostný výkřik. Na puse ucítil Hančiny rty. "Vyhráli jsme!" křičela. Byla jako malá holka. S kamarády si potřásli rukou, ale pak je stejně donutili podlézt stůl a štěkat, tak zněla přece sázka. "Za to má u mě pak instruktor velkého panáka," prohlásila a už jej táhla k baru. Musel na ni pořád zírat. Už to snad nebylo ani koukání. Prostě na ni civěl. Přesně tak, jak se na ni koukali ostatní muži, kteří u baru seděli.