Taky máte takový pocit? Pivovarník pan Bernard tento pocit lidí využil už před několika lety, když na velikých plakátovacích plochách psal, že se svět zbláznil, ale u nich v pivovaru je to ještě normální. Také jeden veliký řetězec měl nedávno jako hlavní heslo něco v tom smyslu, že u nich v hypermarketech je svět ještě normální. No, jak kdy.

     Pocit, že se svět šine jinam, než bychom si představovali a chtěli, není nic nového. Pamětníci mého věku si pamatují, že na začátku šedesátých let se říkalo, že se svět zbláznil, a to proto, že „ Izraelci bojují a Němci obchodují“. Jak se svět mění, ukazuje právě toto tehdejší poukazování na „nenormalitu“, se změnilo na něco, co je dnes naprosto normální.

Novináři rádi používají pro vylíčení postupu dějin slova z Nerudovy Balady o jaře 1848, že:

Čas oponou trhnul - a změněn svět!
kam, kam padlo lidstvo staré?
Ej, kamkoli tázavý letěl hled,
vše nové, …

       Národní básník pak v návalu radosti z revoluce dodává: „... tak mladě jaré!“ Tak to dneska už neplatí. Revolucí už máme plné kecky. Ale změny se dějí stále a stále a my se nestačíme divit. Jak je to dávno, tedy spíše nedávno, kdy jsme chrastili klíči a mávali vlajkami na náměstí a z balkonu zpívali Karlové Kryl a Gott a taky paní Kubišová a svět nám ležel u nohou.

        No, on to byl optický klam. Od roku 1969 jsme totiž seděli za zdí, rozčarovaní, ale najedení. Co jsme neměli, to jsme si ukradli, anebo - když bylo nutno, jak zpíval Michal Prokop - pro naše tehdejší milostnice „tu blůzu měli v Tůzu“. A všichni byli namíchnutí na komunisty, ale až na tuhle takzvanou duševní potravu jim nic moc nechybělo. Do Vídně to bylo dál než na Měsíc - ale co s Vídní?! Na chatě je taky dobře. Západ byl ráj a my jsme tam toužili a nevěděli, co to je.

       Až po sameťáku nám došlo, v čem jsme žili, jak to zpívá Žlutý pes v písničce Sametová:

Vzpomínáš, jak jsi se měla
když jsi nic nevěděla
byla to taková krásná cela
a byla celá sametová …

že jsme vlastně dvacet let nic nevěděli a mnohým to zůstalo dodnes. A přišla doba nová, kdy už měly přijít jen další světlé zítřky. Alespoň to každý tvrdil a psal, novináři, komentátoři, politici … a najednou rup.A jsme … tam. Však také Žlutý pes pokračuje:

Vzpomínáš, už je to jinak
a jde z toho na mě zima
ty jsi holka tehdá byla,
taková celá sametová...

     Na Ukrajině se válčí, teroristé jsou všude, Islámský stát je zplozenec pekla. Konečně nám došlo, a už se to dokonce smí i psát v novinách, že jsme se do Unie a NATO dostali tak trochu náhodou, protože to vyhovovalo USA a Německu a měli jsme okouzlujícího presidenta. Ale jinak se svět nezměnil.